Na každém mistrovství světa hrají stovky výborných hráčů a jedná se v podstatě o výběr toho nejlepšího, co můžeme na fotbalových trávnících sledovat.
Týmy jsou nabité hvězdami, ale i méně známými hráči, kteří však mají vysokou kvalitu a po povedeném turnaji může jejich kariéra nabrat strmý vzestup.
Vybrali jsme pro vás 16 skvělých fotbalistů, kteří zatím nemají jméno jako Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo a nedostává se jim takové mediální pozornosti jako třeba Jacku Grealishovi.
Jde o 16 skrytých pokladů, které by neměli utéct vaší pozornosti, ať už při sledování šampionátu nebo třeba při sestavování vašeho fantasy týmu.
Ekvádorský mladík je produktem akademie Independiente del Valle, jejíž pověst v posledních letech rapidně stoupá. Kromě Caiceda jí prošel třeba i jeho kolega z reprezentace Piero Hincapié, v poslední době z ní odešli do Belgie mladíci jako William Pacho, Joel Ordóñez či Anthony Valencia.
Caicedo hrával v mládeži defenzivního záložníka, poté se postupně vysunoval výše a nakonec se z něj stal záložník, co výborně odebírá míče, vyhrává obranné souboje, dokáže míč vyvézt, zrychlit hru a přidává i slušnou ofenzivní nadstavbu.
S Independiente del Valle U20 se mu podařilo vyhrát Copa Libertadores U20, obdobu evropské UEFA Youth League. V únoru 2021 ho získal Brighton, odkud byl na půl roku zapůjčený do belgického Beerschotu, ale momentálně už patří mezi důležitou součást základní sestavy celku z jihu Anglie. Mezi jeho vzory patří N’Golo Kanté.
Cody Gakpo patří mezi největší hvězdy nizozemské Eredivisie. Jde o praváka s vynikající kopací technikou, který se nejčastěji pohybuje na levém křídle. Na klubové úrovni zahrává i standardní situace. Pyšní se výborným centrem pravačkou z levého křídla z rohu vápna do prostoru mezi penaltu a malé vápno.
Rodák z Eindhovenu přišel do akademie PSV v osmi letech a v minulé sezoně zaznamenal za A tým 12 branek a 13 asistencí ve 27 ligových zápasech, což mu vyneslo vítězství v anketě o nejlepšího hráče působícího v Nizozemsku.
Letos má zatím 9+12 po 14 zápasech. V mládežnických reprezentacích nepatřil mezi největší hvězdy, jeho vzestup začal až kolem roku 2018. V létě se o něj zajímaly kluby Premier League.
Do Valencie přestoupil z akademie Arsenalu. Drží rekord jako nejmladší nešpanělský střelec v historii celku z města netopýrů, kdy těsně před svými osmnáctými narozeninami překonal právě výše zmíněného Leeho. Narodil se v USA ghanským rodičům, žil v Itálii a od devíti let v Londýně. V mládeži reprezentoval Anglii, ale v seniorské kategorii zvolil USA. Rychlý a silný záložník s dobrým driblinkem, dokáže udržet míč, zahraje střed i kraj, dokáže vystřelit z dálky, ale na hřišti většinou dělá méně viditelnou práci.
Když ještě ve 25 letech kopal doma v Iránu za Persepolis, nevypadalo to, že by udělal díru do světa. Góly sice dával a byl obávaným kanonýrem, do Evropy se mu ale dostat nedařilo (i vlastní vinou, když podepsal kontrakt v Turecku, ale následně se rozhodl zůstat v Íránu, za což měl i několikaměsíční trest od FIFA).
V roce 2018 se poprvé vydal za hranice, když si zkusil katarskou ligu, odkud za rok a půl odešel do portugalského Rio Ave. Zde nasázel 21 branek ve 37 zápasech a upoutal Porto, které ho i přes docela vysoký věk koupilo a on se mu odvděčuje skvělými výkony, neboť má prsty ve 105 brankách (62+43) ze 115 utkání. V útoku tvoří obávané duo s Brazilcem Evanilsonem. Taremi je vysoký, silný a velmi těžko se brání ve vápně. Dokáže zakončit v podstatě jakkoliv a výborný je i v mezihře.
Odchovanec River Plate, jemuž hodně pomohlo hostování v klubu Defensa y Justicia, odkud odcházel do Evropy i Lisandro Martínez. Právě s tímto skromným celkem z Buenos Aires se mu před dvěma roky podařilo vyhrát Copa Sudamericana, druhou nejprestižnější klubovou soutěž v Jižní Americe, obdobu Evropské ligy. Pravák s výborným rozsahem přihrávek – umí dlouhé přenesení hry, průnikové i progresivní přihrávky. Hodně energický, vyhrává souboje, odebírá míče.
V Benfice si často chodí ke stoperům a řídí rozehrávku, má hodně doteků s míčem i přihrávek obecně. Umí si dobře pokrýt míč, zvládnout těžké situace pod tlakem i následně driblinkem či vertikální přihrávkou zrychlit hru. Už nyní, pár měsíců po přestupu do Evropy, kolem něj krouží několik velkoklubů.
Křestní jméno Enzo nese po uruguayském ofenzivním záložníkovi Enzo Francescolim, jenž před ním nosil také bíločervené barvy River Plate či francouzského Marseille. Právě tam si ho oblíbil Zinédine Zidane a i on dal svému synovi jméno Enzo.
Narodil se v Itálii polským rodičům, ale už v mládežnických kategoriích reprezentoval právě zemi svých předků a rozhodl se pro ni i na seniorské úrovni. Průlomovou se pro něj stala minulá sezona, kdy začal hrávat za A tým AS Řím a letos v tom pokračuje. Jeho výhodou (a v něčem možná nevýhodou) je velká univerzálnost, protože dokáže zahrát na obou krajích hřiště, v reprezentačním týmu často plní roli levého wingbeka, kde hraje přes nohu. V AS taktéž hraje primárně zleva, ale občas naskakuje i vpravo.
Andreas Skov Olsen je odchovanec dánského Nordsjaellandu, který kromě ghanských mladíků posílá do světa i své vlastní produkty. Za áčko debutoval v 17 letech, ale jeho hvězda pořádně vyletěla v sezoně 2018/19, kdy nasázel ve 44 utkáních 26 branek, což mu vyneslo přesun do italské Bologni. V té se však vůbec neprosadil, v 71 zápasech zaznamenal jen tři góly a letos v lednu ho vysvobodily belgické Bruggy. Tam svoji kariéru znovu oživil a letos už se podílel na devíti brankách.
Vysoký křídelník s výbornou levačkou nastupuje z pravé strany, díky čemuž si může navádět míč na silnější nohu a dostávat se do zakončení, zvládne však vystřelit i pravačkou.
Japonský záložník obléká barvy Eintrachtu Frankfurt, kam se vydal z domoviny už před pěti lety. V aklimatizaci na starém kontinentu mu pomohlo i hostování v belgickém Sint Truidenu, kde se ve 36 střetnutí trefil šestnáctkrát a přidal k tomu devět asistencí. Po návratu se z něj stal důležitý člen sestavy Frankfurtu, za který stihl odehrát už víc jak 150 utkání s bilancí 36 branek a 30 asistencí. V dosavadním ročníku zapsal 12 přesných zásahů, včetně tří v Lize mistrů, a přidal čtyři přihrávky na gól.
Jeho herní styl se vyznačuje pracovitostí, výborným pohybem, přehledem, k čemuž ale přidává i velkou dávku fotbalovosti v podobě chytrých přihrávek a vytříbené kopací techniky. Branky dává jak ze hry, kdy ze zálohy doplňuje útoky svého týmu, tak i z přímých kopů či penalt.
Kaoru Mitoma je odchovancem Kawasaki Frontale, jednoho z nejlepších japonských klubů současnosti. Nastoupil za něj do 62 utkání a podílel se na 50 brankách. Po výborných výkonech ho v srpnu 2021 koupil Brighton za pouhé tři miliony eur a následující sezonu ještě strávil na hostování v belgickém Royale Union Saint-Gilloise. Tomuto celku se slavnou minulostí pomohl vyhrát základní část ligy (ač se jednalo o nováčka soutěže), ale v titulové nadstavbě už mu trochu došel dech a musel se sklonit před vládcem posledních let z Brugg.
Jedná se o moderní levé křídlo - pravonohé, co se tlačí do zakončení. Pomáhá mu k tomu výborné vedení míče, dynamika, hbitost a jako bonus nabízí poctivou práci do obrany.
Jamal Musiala se narodil v Německu nigerijskému otci a německé matce, v jeho sedmi letech se přestěhovali do Anglie, kde vyrůstal v akademii Chelsea. Talent malého Jamala byl znatelný a za národní tým naskakoval už od kategorie U15. až na jeden sraz reprezentoval výhradně Anglii, za níž nastoupil i v jednadvacítce, ale poté, co se v létě 2019 vrátil do Německa, kde zakotvil v mnichovském Bayernu, se rozhodl přijmout pozvánku do německého áčka.
V něm má na kontě už 17 startů, ač je mu stále teprve 19. V aktuální sezóně patří mezi tahouny Bayernu a ve 14 bundesligových utkáních se podílel už na 16 brankách (9+7). Mladý záložník, jenž se pyšní fantastickým prvním dotykem, fotbalovým myšlením, kreativitou i skvělou prací s míčem, je obecně považován za jednu z největších nadějí světového fotbalu.
Nico Williams se narodil africkým rodičům v Pamploně, kde v místní Osasuně s fotbalem začínal, ale ve 13 letech se přesunul do nejslavnějšího baskického týmu. Do Athletic Clubu následoval svého staršího bratra Iñakiho, který se stal prvním hráčem tmavé pleti, co za Athletic skóroval. Taktéž on reprezentoval Španělsko, ale na letošním mistrovství světa už bude hájit barvy Ghany.
Iñaki je rychlostní typ útočníka, jenž má rád míče za obranu, Nico naproti tomu hraje spíše z křídla a libuje si v soubojích jeden na jednoho a v driblinku. Za áčko Athleticu debutoval na jaře minulého roku a v aktuálním ročníku začal pravidelně nastupovat na pravém křídle. Po 14 kolech La Ligy se přímo podílel na sedmi (3+4) přesných zásazích svého týmu.
Za španělskou reprezentaci poprvé nastoupil teprve před dvěma měsíci, ale uvedl se fantasticky, když v utkání s Portugalskem přihrál na vítězný gól Álvaru Moratovi. Španělé díky tomu porazili svého rivala a zároveň jej přeskočili v tabulce Ligy národů. Na kouče Luise Enriqueho tím udělal velký dojem a výrazně si pomohl k nominaci na mistrovství světa.
Dvacetiletý obránce fotbalově vyrostl v proslulé akademii Dinama Záhřeb. Za áčko nastoupil už v 17 letech a nakonec stihl obléci dres největšího chorvatského celku 52krát a zahrál si i evropské poháry. Brzy po něm zatoužil Leeds United, ale Gvardiol přestup do Premier League považoval za moc velký skok a místo toho podepsal smlouvu s RB Lipsko.
V saském klubu se stal levonohý stoper, co je schopný zahrát i na levém beku (právě na tomto postu nastoupil proti Česku na euru 2020), důležitou součástí úspěšného týmu. Letos v létě se už objevovaly zvěsti o jeho možném přesunu, ale Gvardiol podepsal novou smlouvu do roku 2027, která má ale údajně obsahovat výstupní klauzuli. Je tedy možné, že jej třeba už příští léto uvidíme v jiných barvách. Disponuje kvalitní rozehrávkou, rychlostí i potřebnou dávkou agresivity.
Kdyby se dělal seznam nejlepších fotbalistů působících mimo Evropu, bude jméno Giorgian de Arrascaeta hodně vysoko. Uruguayský záložník hájí barvy brazilského Flamenga a zatím nehrál jinde než v Jižní Americe. Dvorní nahrávač kanonýra Gabriela Barbosy vyniká fantastickou kopací technikou, citem pro přihrávku i volbou originálních řešení. Být ambicioznější, asi by ho už nějaký evropský celek angažoval, ale v největším brazilském klubu z Rio de Janeira mu nic nechybí.
Nicolás de la Cruz je uruguayský záložník argentinského River Plate. Preferuje pravou nohu, ale má výbornou i levačku. Je malého vzrůstu, ale o to pohyblivější, nepříjemný v napadání a při odebírání míče. Má i slušný driblink, dynamiku, dokáže zahrát uprostřed i na kraji záložní řady. V reprezentaci se trefil dvakrát, obě branky dal letos, tu poslední na Slovensku v měření sil s Kanadou.
Jako kapitán dovedl Uruguay U20 k titulu na jihoamerickém mistrovství v roce 2017. V současném klubu působí už šestým rokem a má nejvyšší čas i motivaci pro přesun do Evropy. Jeho nevlastní bratr Carlos Sánchez taktéž nosil uruguayský dres (38 startů) i hrál za River Plate (2011-2015).
Do Kang-in Leeho se odmalička vkládaly velké naděje, neboť už v 10 letech přestoupil z Koreje do Valencie, kde nakonec strávil dalších 10 sezon. V roce 2019 byl vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství světa do 20 let (na tomto turnaji zazářil i jistý Erling Haaland). Dvěma góly a čtyřmi asistencemi Jižní Koreu až do finále, kde podlehla Ukrajině.
Je nejmladším Jihokorejcem v Lize mistrů (18 let a 6 měsíců), Ve Valencii se nakonec neprosadil podle představ a minulé léto odešel na Mallorcu, kde nosí červené dresy místního klubu. Typologií připomíná Lionela Messiho - menší levák s výborným driblingem, prvním dotykem a zrychlením, schopný jak sám ohrozit brankáře, tak i připravit příležitost pro spoluhráče.
Čerstvě 19letý portugalský stoper nastoupil do letní přípravy s áčkem Benfiky, ale čekalo se, že herní praxi bude v letošní sezoně získávat hlavně v druholigovém béčku, za které debutoval na konci minulého ročníku a objevil se v něm i v úvodních zápasech té letošní. Silva strávil první utkání hlavního týmu na lavičce, ale vzhledem k nedostatku středních obránců na něj trenér Roger Schmidt na konci srpna ukázal před střetnutím s Boavistou. Od té doby chyběl v základní sestavě už jen v jediném zápase.
Skvělá forma mu vynesla ocenění pro nejlepšího obránce nejvyšší portugalské soutěže za měsíc září, což byl také jeho první kompletní měsíc mezi elitou. Vysloužil si i novou smlouvu do roku 2027. První branku zaznamenal v utkání Ligy mistrů s Juventusem a v lize se poprvé trefil zanedlouho ve střetnutí s Estorilem - míč do sítě dostal dokonce dvakrát, první trefa padla po hezké patičce.
Vyznačuje se dobrým čtením hry, odebíráním míče, kvalitou v rozehrávce i slušnou rychlostí. Do základní sestavy to bude mít přes Pepého, Rúbena Diase a Danila těžké, ale už samotná nominace je pro rodáka z Viseu obrovským úspěchem a dokreslením rapidního vzestupu v této sezoně. Za reprezentaci do 21 let debutoval teprve v září, na mistrovství světa byl nominován bez jediného startu za áčko a první minuty zapsal až ve čtvrtečním přípravném utkání s Nigérií.
Sean Dyche je známý jako anglický manažer staré školy, k čemuž nepochybně přispívá jeho proslulý chraplák. Mimo hřiště je však lodivod Evertonu milý chlapík, který si rád zavtipkuje i v tíživých situacích, což potvrdil i v následujícím rozhovoru.
Tom Slončík je jedním z nejzajímavějších mladých hráčů v lize. V 19 letech už nastoupil do 40 ligových zápasů, nakukuje do reprezentační U21 a spekuluje se o zájmu hned několika klubů. Zlínský talent vám detailně představíme s využitím dat, popíšeme jeho potenciál a zamyslíme se, kam by mohl v létě odejít a jak by tam s ním pracovali.
Kandidátů na pozice zajišťující Ligu mistrů bylo před startem této sezony Serie A spousta. Málokdo by ale mezi ně zařadil Boloňu. Tým ze severu Itálie si jde ale nekompromisně za svým. Proti AS Řím nasměrovaly Boloňu k výhře parádní nůžky Oussamy El Azzouziho.
