Praha - Vídeň - Istanbul – Abuja. Na této trase za africkým dobrodružstvím jsem strávil 21 hodin a při návratu dokonce celý den. Když jsem dostal možnost se do nigerijského hlavního města podívat, ani na vteřinu jsem neváhal, ač jsem tušil, že co tam uvidím, bude možná trochu šok.
Hlavní náplní mé cesty byl skauting mladých Nigerijců (většinou 16 až 19 let) z oblasti Abuje. Na cestu jsem vyrazil na základě pozvání kolegy z agentury, se kterou spolupracuji. Funguje to tak, že na místě posbíráte tipy na hráče pro agenturu a ta je pak nabízí klubům v Česku, na Slovensku nebo třeba v Polsku.
Byli jsme na turnaji, kterého se účastnilo osm týmů. Šlo o šest akademií a dva týmy tvořené hráči z ulice. Turnaj byl zorganizovaný místním agentem přímo pro nás a ještě pro jednoho skauta z Portugalska, který ale nakonec nepřijel.
První dva dny jsme sledovali všechny týmy hrající proti sobě na umělém hřišti. To bylo nekvalitní a spousta hráčů na něm klouzala. Někteří ani neměli pořádné obutí, kopaček je v Nigérii nedostatek. V africkém podnebí je hodně náročné udržovat přírodní trávu, proto jsou oblíbené ty umělé, případně se hraje na písku, kde se však kopačky rychle opotřebují a mladí kluci si nemůžou dovolit kupovat třeba troje ročně.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
Klub za klubem, štace za štací. Ukážeme vám kariérní dráhu osmi českých fotbalistů z nedávné minulosti, vy nám řeknete jejich jméno.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
