Dnes je to přesně pětadvacet let od legendárního gólu nizozemského útočníka Dennise Bergkampa ve čtvrtfinále mistrovství světa ve Francii. Běží poslední minuta utkání a na ukazateli skóre svítí po brankách Patricka Kluiverta a Claudia Lópeze remíza 1:1. Oba týmy už v hlavách počítají s prodloužením, jenže stoper tulipánů Frank de Boer náhle svou levačkou posílá dlouhatánský nákop na hrot, kam si nabíhá Dennis Bergkamp, který si dvěma geniálními dotyky pohraje s obráncem soupeře a šajtlí posílá míč do horního rohu svatyně argentinského brankáře Carlose Roa. Je hotovo, Nizozemsko postupuje do semifinále (kde po penaltovém rozstřelu prohraje s Brazílií). Bergkamp se nesmazatelně zapisuje do historie světových šampionátů. Pusťte si video s emotivním projevem britského komentátora BBC a zavzpomínejte na čtvrtstoletí starou fotbalovou lahůdku.
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
