Výhružky od Zlatana a upřímný Mourinho. Van der Vaart o hvězdné kariéře

Od chvíle, kdy v roce 2018 pověsil kopačky na hřebík, se začal prosazovat jako expert v televizních studiích, podobně jako jiný bývalý top hráč Gary Lineker. Zůstal ovšem nadále v úzkém kontaktu s fotbalovým hřištěm: minulou sezonu se stal asistentem trenéra dánského druholigového klubu Esbjerg fB, kde nakonec během letošního roku převzal kormidlo hlavního kouče.

Ve stejném klubu podepsal jeho patnáctiletý syn Damian svou první profesionální smlouvu. Otec je tak i na trávníku jeho učitelem. Při našem povídání jsme zavzpomínali na nejlepší štace jeho takřka dvacetileté kariéry.

Prý jste jako malý rád sledoval Brazilce Romária?

Ano, byl to můj nejoblíbenější hráč! Kvůli němu jsem sledoval PSV, i když jsem byl fanouškem Ajaxu, zvlášť poté, co jsem se dostal do jeho akademie. Na Romáriovi se mi líbilo, že občas jste ho skoro celý zápas ani nezahlédli, najednou se odněkud zjevil a předvedl něco geniálního. Úplně mě to fascinovalo.

Vyrostl jste v obytném přívěsu. Jaký to byl život?

Vzhledem k tomu, že jsem tam vyrostl, připadalo mi to úplně normální. Vlastně jsem měl skvělé dětství, ale lidé se mě na to po celou kariéru vyptávali. Pokaždé, když jsem se přestěhoval do nějaké nové země, musel jsem to vysvětlovat, protože většina lidí to považuje za něco zvláštního. Myslí si, že jsem vyrůstal v chudobě, ale tak to vůbec nebylo. Měl jsem dobrou společnost, příbuzní bydleli jen kousek od nás. Chodil jsem k nim nebo ke kamarádům a hrál jsem venku na ulici fotbal. Bylo to bezpečné prostředí. Moji rodiče už v tom kempu nebydlí. Když jsem podepsal první smlouvu s Ajaxem, koupil jsem jim dům. Ale někteří moji příbuzní tam pořád jsou, takže se pravidelně vracím.