Pokud je vám třicet a méně, možná jste o něm nikdy neslyšeli. Nebo registrujete jméno, ale nevíte, koho si pod ním představit.
Bývalý útočník asi nepatří mezi nejblyštivější hvězdy fotbalové historie. Nevyhrál mistrovství světa ani Evropy, jen jednou skončil ve Zlatém míči v první desítce, nikdy nebyl považován za nejlepšího hráče své generace.
A přesto byl nejeden víkendový zápas věnovaný jemu. Na stadionech v Itálii i v Anglii se vzpomínalo na Vialliho. V hledišti v Turíně, Miláně nebo Manchesteru vlály italské vlajky a transparenty s nápisem Luco, děkujeme.
Antonio Conte v pátek vynechal ohlášenou tiskovou konferenci. Povinné mediální kolečko před pohárovým zápasem s Portsmouthem raději přenechal Cristianu Stellinimu, jednomu ze svých asistentů. Smrt dlouholetého přítele, jakkoliv očekávaná, ho vyvedla z míry.
A nebyl jediným úspěšným trenérem, kterému se ten den zaleskly oči.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat podle aktuální situace v národních ligách i evropských pohárech. Dvacet účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
