Pokud je vám třicet a méně, možná jste o něm nikdy neslyšeli. Nebo registrujete jméno, ale nevíte, koho si pod ním představit.
Bývalý útočník asi nepatří mezi nejblyštivější hvězdy fotbalové historie. Nevyhrál mistrovství světa ani Evropy, jen jednou skončil ve Zlatém míči v první desítce, nikdy nebyl považován za nejlepšího hráče své generace.
A přesto byl nejeden víkendový zápas věnovaný jemu. Na stadionech v Itálii i v Anglii se vzpomínalo na Vialliho. V hledišti v Turíně, Miláně nebo Manchesteru vlály italské vlajky a transparenty s nápisem Luco, děkujeme.
Antonio Conte v pátek vynechal ohlášenou tiskovou konferenci. Povinné mediální kolečko před pohárovým zápasem s Portsmouthem raději přenechal Cristianu Stellinimu, jednomu ze svých asistentů. Smrt dlouholetého přítele, jakkoliv očekávaná, ho vyvedla z míry.
A nebyl jediným úspěšným trenérem, kterému se ten den zaleskly oči.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
