Když po konci uplynulé sezony opustil lavičku PSG Mauricio Pochettino, nepřekvapilo to v Paříži asi nikoho. Argentinec během rok a půl dlouhého angažmá nenaplnil očekávání, a i když se rozloučil ziskem ligového titulu, jeho éra zůstane v klubové historii zapsána velmi šedivým písmem.
Pochettinův osud byl zpečetěn ihned po březnovém vypadnutí z Ligy mistrů s Realem Madrid, vedení se ale rozhodlo nechat Argentince dotrénovat ročník. Zčásti proto, že v sezoně už stejně nebylo o co hrát, vzhledem k velkému náskoku by PSG k titulu dovedl i Jirka Luňák z Okresního přeboru. Hlavním důvodem ale byla snaha nechat si dostatek času na konečně správný výběr nového trenéra.
Tento úkol má ve většině klubů na starosti sportovní ředitel, v PSG ale máloco funguje jako ve většině klubů. Do výběru trenéra promlouvají navzájem si konkurující mocenské kliky: od týmu kolem prezidenta Al Khelaifiho po nejrůznější poradce katarského emíra v Dauhá. I proto se v souvislosti s volným místem na lavičce PSG spojovala celá řada jmen, která často neměla moc společných znaků. Skloňovali se trenéři jako Antonio Conte, Tite, Joachim Löw či Sérgio Conceição a hlavním favoritem byl Zinédine Zidane.
Švédské „Heja, heja!“ znělo v roce 1958 jako obyčejné fandění. V poraženém Západním Německu ale po semifinále mistrovství světa spustilo vlnu vzteku, která přerostla fotbal a na roky ochladila vztahy obou zemí.
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
