Psal se 15. květen 2005, v rádiích hrály hity od Mariah Carey nebo 50 Centa, britským premiérem byl Tony Blair a veleúspěšná éra Manchesteru City byla stále v nedohlednu.
Po několika sestupech z Premier League a umístěních v dolní polovině tabulky měli svěřenci Stuarta Pearce konečně na dosah pohárové příčky. Pokud by se City podařilo v posledním kole porazit Middlesbrough, zajistilo by si účast v Poháru UEFA. Zápas se nevyvíjel dobře, když skóre otevřel Jimmy Floyd Hasselbaink. Za City ale srovnal Kiki Musampa a bylo zaděláno na drama.
Pearce poslal rozcvičovat náhradního gólmana Nickyho Weavera a ten dvě minuty před koncem zamířil na hrací plochu, aby v bráně nahradil Davida Jamese, pro kterého ale zápas ještě zdaleka neskončil. Místo, aby se přesunul na lavičku, si u postranní čáry navlékl hráčský dres se svým jménem a velkou jedničkou a postavil se na hrot útoku.
Krok, který nechápali fanoušci ani komentátoři, a především Jamesův spoluhráč Jon Macken. Byl to útočník, který do City přišel v roce 2002 jako rekordní posila za pět milionů liber. Když šlo ale do tuhého a jeho tým zoufale potřeboval skórovat, přednost před ním dostal k údivu všech brankář.
„Den před zápasem jsem seděl doma a říkal jsem si, že zápas musíme za každou cenu vyhrát. Přemýšlel jsem, jak se zachovat v situaci, která pro nás nebude úplně příznivá a napadlo mě, že bych mohl Jamese nasadit na hrot. Macken byl tou dobou z formy a vůbec nehrál dobře. Tak jsem řekl kustodovi, ať mi připraví hráčský dres s Jamesovým jménem a číslem 1, a ať mu nic neříká,“ vysvětloval svůj tah Pearce v roce 2019 pro britský talkSPORT.
Po střídání následovalo divokých deset minut, které by se klidně daly označit jediným slovem - kalamita. Zmateně pobíhající James, který se ze všech sil a za všech okolností snaží trefit míč, by se dal připodobnit ke slonovi v porcelánu. Až na pár světlých momentů se experiment vůbec nepovedl, James si na konto připsal i několik faulů a svému týmu k výhře nepomohl.
Tečku za neúspěšným bojem o pohárovou Evropu pak udělala neproměněná penalta Robbieho Fowlera v 93. minutě.
Tento text mohli jako první číst odběratelé našeho nového newsletteru Přímák Football Clubu. Každou středu ho přihráváme přímo do vašich mailových schránek, pokud nám zanecháte kontakt v následujícím formuláři. Věnovat se budeme nejrůznějším zajímavostem, kuriozitám, neznámým příběhům současnosti i historie a trendům, které vás udrží ve správné fotbalové provozní teplotě. Přejeme příjemnou zábavu…
Přesně před 22 lety se v Lize mistrů stalo něco, co dnes působí skoro nemožně. Porto porazilo ve finále Monako 3:0, ovládlo Evropu a z Josého Mourinha se stala trenérská hvězda. Nebyla to ale jen pohádka outsidera. Byl to triumf dokonale připraveného týmu.
Jedni potřebovali dát na Anfieldu druhý gól, jinak bude mistrem Liverpool. Druzí v nastavení finále Ligy mistrů prohrávali s Bayernem. Přesto oba zápasy skončily stejně: výbuchem radosti, který se ve fotbale připomíná dodnes. Datum 26. května má v anglickém fotbale mimořádné kouzlo.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat. Dvacet devět účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
