Maksimir, na kterém se dneska představí Sparta proti Dinamu Záhřeb, je sice asi nejošklivější stadion v Evropě, pro Chorvaty má ale tohle místo obrovskou symbolickou hodnotu. Součástí narativu války v Jugoslávii je totiž i legenda, že její horká fáze začala právě na Maksimiru.
Stalo se tak 13. května 1990, kdy se na stadionu během zápasu střetli fanoušci Dinama a Crvene Zvezdy Bělehrad. Proti nim nakonec musela zasáhnout federální policie, což vyvolalo nevoli na chorvatské i srbské straně.
Zatímco Chorvati tvrdili, že Bělehradem řízená policie zasahovala tvrději proti fanouškům Dinama, Srbové zase vnímali útok na hostující fanoušky jako důkaz (záměrné) neschopnosti teprve nastupujícího prezidenta Franja Tuđmana a nově zvoleného chorvatského vedení.
Tehdejší kapitán Dinama Zvonimir Boban přímo na hřišti kung-fu kopem skolil jednoho ze zasahujících policistů, což mu sice vysloužilo vyloučení z jugoslávské reprezentace těsně před mistrovstvím světa, v Chorvatsku tím ale získal status doslova národního hrdiny.
Z událostí na Maksimiru se stal mýtus. Za tribunou stadionu dnes stojí pomník fanouškům klubu, kteří zahynuli během jugoslávského konfliktu. Nese nápis „těm, pro které válka začala 13. května 1990 na stadionu a skončila položením jejich života na oltář chorvatské vlasti“.
Fotbal hrál během srbsko-chorvatského konfliktu důležitou roli jako prostředek sjednocení a radikalizace na obou stranách. Jen několik dní po Maksimiru se začala formovat Srbská dobrovolnická garda ("Tygři") složená hlavně z radikálních Delje – fanoušků Crvene Zvezdy.
Tygři sehráli v následné válce opravdu ošklivou roli. Jejich vůdce – Željko Ražnatović přezdívaný Arkan – byl jedním z těch, kteří se nepokojů na Maksimiru osobně účastnili. Na čas tehdy skončil v záhřebské cele, od té v Haagu ho v roce 2000 "zachránil" úspěšný atentát.
Text původně vyšel jako twitterové vlákno na účtu autora.
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
