Kodaň, 8. července 1989. Krátce před zápasem Intertoto Cupu mezi dánským Boldklubben 1903 a Hansou Rostock chvátají tři východoněmečtí fotbalisté do parku za hotelem na tradiční cigárko. Tajně, aby je trenéři neviděli.
„Počkejte, ještě si zaskočím do obchodu,“ řekne jeden z nich, útočník Axel Kruse. Místo toho však za rohem nasedne na taxík, který na něj podle domluvy čeká, a s kamarádovou pomocí ujíždí pryč. Na první benzínce hodí do odpadkového koše klíče od bytu i poslední východní marky. Ví, že je volný. S mužstvem se už domů nevrátí. Trajektem se dostane do Puttgardenu v severním Německu a odsud do Západního Berlína, kde se přihlásí do služeb druholigové Herthy.
Někdejší juniorský reprezentant se stal posledním fotbalistou komunistické NDR, který utekl na druhou stranu železné opony.
Netušil, že za dva měsíce bude mnoha jeho krajanům umožněno přes Maďarsko odcestovat na Západ a za další dva měsíce padne Berlínská zeď, hlavní symbol studené války.
A že on sám si za Herthu zahraje až pět týdnů po tom, co reprezentační útočník Andreas Thom z policejního klubu Dynamo Berlín legálně odejde do bundesligového Bayeru Leverkusen.
Program Ligy národů přináší spoustu atraktivních zápasů. Z nich jsme si pro naši analýzu vybrali čtyři. V hlavní roli bude český nároďák.
Kde nám ujel vlak? A proč bychom se při výchově hráčů měli zaměřit především na hru bez míče? Jaroslav Hřebík ve velkém rozhovoru s FC analyzuje český fotbal.
Téměř dva roky byl Jan Bořil bez fotbalu. Už po třicítce dlouho léčil zraněné kolene. Předpokládaný scénář s koncem kariéry odmítl a teď jako kapitán táhne obrozenou Slavii.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
