Kodaň, 8. července 1989. Krátce před zápasem Intertoto Cupu mezi dánským Boldklubben 1903 a Hansou Rostock chvátají tři východoněmečtí fotbalisté do parku za hotelem na tradiční cigárko. Tajně, aby je trenéři neviděli.
„Počkejte, ještě si zaskočím do obchodu,“ řekne jeden z nich, útočník Axel Kruse. Místo toho však za rohem nasedne na taxík, který na něj podle domluvy čeká, a s kamarádovou pomocí ujíždí pryč. Na první benzínce hodí do odpadkového koše klíče od bytu i poslední východní marky. Ví, že je volný. S mužstvem se už domů nevrátí. Trajektem se dostane do Puttgardenu v severním Německu a odsud do Západního Berlína, kde se přihlásí do služeb druholigové Herthy.
Někdejší juniorský reprezentant se stal posledním fotbalistou komunistické NDR, který utekl na druhou stranu železné opony.
Netušil, že za dva měsíce bude mnoha jeho krajanům umožněno přes Maďarsko odcestovat na Západ a za další dva měsíce padne Berlínská zeď, hlavní symbol studené války.
A že on sám si za Herthu zahraje až pět týdnů po tom, co reprezentační útočník Andreas Thom z policejního klubu Dynamo Berlín legálně odejde do bundesligového Bayeru Leverkusen.
Slovensko čekají dva klíčové zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 v USA, Mexiku a Kanadě. Jaké jsou na jeho úspěch vypsané kurzy? A můžeme se u východních sousedů poučit?
Taky se vám po posledních výkonech národního týmu začalo stýskat po Jaroslavu Šilhavém? Ještěže Čechům nedochází humor, jinak by reprezentační výkony byly k pláči.
Slávistický stadion čekají velké změny. O konkrétní podobě rozšíření má být jasno v příštích měsících. Přečtěte si, jak to vidí šéfové klubu a co si přeje majitel Pavel Tykač.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
