V českém fotbale dlouhé roky dominovala rozestavení na bázi základního tvaru 4-4-2. Podobné 4-2-3-1 hrála Plzeň v úspěšné první éře Pavla Vrby, Sparta Vítězslava Lavičky či Slavia i reprezentace pod vedením Jaroslava Šilhavého. Přímo 4-4-2 poté využívala velká část mládežnických akademií. V poslední době však v lize vyrostl tomuto dříve dominantnímu vzorci výrazný sok, a to v podobě rozestavení se třemi stopery.
Do určité míry se v našem prostředí jednalo o reakci na změny v Evropě. Tam se formace dostala do obecného povědomí nejvýrazněji v roce 2017, kdy s jejím použitím Chelsea Antonia Conteho vyhrála Premier League. Následné přijetí a využívání však bylo velmi různé.
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
