Komentář Jana Podroužka: Český moneyball. Stavíme pevnější pilíře pro lepší budoucnost
Český fotbal se v poslední době strukturou svých příjmů řadí do skupiny zemí, které nás na klubové scéně dlouhodobě převyšují. Tato struktura příchozích peněz se nápadně podobá Nizozemsku, Belgii, Skotsku, Dánsku. Ty stojí hned za úplnou evropskou špičkou, která roste jiným způsobem, jinými aktivitami.
Tady si dáme malý úskok, abychom pochopili fotbalovou Evropu. Anglie, Německo, Španělsko, Itálie a s odstupem trochu i Francie žijí především z vlastní síly a reputace. To znamená, že peníze vydělávají hlavně na prodeji práv a na komerci, do níž patří například sponzoring, reklama a podobně. Jediná země druhého, potažmo nižšího sledu, která by se v poslední době chovala podobně, byť na jiné úrovni, je Rumunsko. V jeho případě za poslední roky narostla skokově hodnota televizních práv.
Související články
Španělsko vymazalo francouzský útok a zahraje si o zlato
Francouzské hvězdy se do hry nedostaly. Španělsko ovládlo první semifinále na MS 2026, vyhrálo 2:0 a po šestnácti letech si znovu zahraje o titul mistrů světa.
Křetínský, Tykač, Strnad a ti další. Miliardářské FOMO v českém fotbale. Láká prestiž, emoce i vliv
Za poslední dvě a půl sezony změnilo majitele 11 českých prvoligových klubů. Drtivá většina z nových vlastníků jsou miliardáři. Jaká je jejich motivace? Co od nich můžeme dál čekat? Budou přibývat další? Jak se liší jejich byznysplány? A které kluby můžou být ještě na prodej? Povídáme si s redaktorem Hospodářských novin a byznysovým insiderem Pavlem Novotným.
Vzali jste nám kus země, žádný fotbal nebude! Jak Poláci poslali Československo za stříbrem
Všechny cesty vedou do Říma. Plánička, Puč, Nejedlý a spol. po té své došli v roce 1934 až k senzačnímu stříbru na mistrovství světa. Pomohli jim k tomu i Poláci, kteří před odvetou kvalifikace kvůli politickému napětí odmítli do Prahy přijet.
