Český fotbal se v poslední době strukturou svých příjmů řadí do skupiny zemí, které nás na klubové scéně dlouhodobě převyšují. Tato struktura příchozích peněz se nápadně podobá Nizozemsku, Belgii, Skotsku, Dánsku. Ty stojí hned za úplnou evropskou špičkou, která roste jiným způsobem, jinými aktivitami.
Tady si dáme malý úskok, abychom pochopili fotbalovou Evropu. Anglie, Německo, Španělsko, Itálie a s odstupem trochu i Francie žijí především z vlastní síly a reputace. To znamená, že peníze vydělávají hlavně na prodeji práv a na komerci, do níž patří například sponzoring, reklama a podobně. Jediná země druhého, potažmo nižšího sledu, která by se v poslední době chovala podobně, byť na jiné úrovni, je Rumunsko. V jeho případě za poslední roky narostla skokově hodnota televizních práv.
Remíza s Jihoafrickou republikou nechala český tým na MS 2026 ve hře, ale výrazně mu zúžila cestu dál. Před posledním zápasem skupiny s Mexikem je praktická rovnice jasná: výhra by měla na postup stačit, remíza už by znamenala čekání na pomoc od ostatních.
Češi šli v šesté minutě do vedení, druhý gól ale nepřidali, postupně propadli do pasivity a hlubokého bloku. Jihoafričani to potrestali proměněnou penaltou. Česko tak kouše zklamání po výsledku 1:1 a opět špatné hře ve většině zápasu.
Ve 150. díle FC podcastu si povídáme s Jakubem Pokorným a Radkem Buchtou o investicích, plánech na dobu po hráčské kariéře i o fotbale.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
