Kaan Kairinen za dva a půl roku se Spartou dokázal prakticky všechno, co bylo reálně možné. Má dva české tituly, loni navíc s doublem a zahrál si Ligu mistrů. Fanoušky na Letné si okamžitě získal svou kreativitou. Pro výstavbu hry se stal takřka nepostradatelný. Fantastický gól proti Stuttgartu v Lize mistrů byl jen třešinkou na dortu.
S médii ale přemýšlivý Fin často nemluví. V otevřeném rozhovoru pro Football Club udělal výjimku a rozpovídal se o životě v Česku, fotbalové rutině, psychických problémech, kterými trpěl během angažmá v Dánsku, a také o dalších sportovních i životních plánech a snech.
Bavíme se spolu po tréninku na Strahově, tak mě zajímá, co máš potom v plánu?
S přítelkyní jsme si nedávno pořídili malé štěně, takže prakticky veškerý volný čas, který máme, trávíme s naším psem. Chodíme ven do parků, snažíme se ho naučit spoustu věcí. Pro novináře asi nijak zvláštní aktivita, ale mě to teď naplňuje.
To mi připomíná rozhovor s Peterem Vindahlem. Taky mi říkal, že miluje svého psa. Je to chlap jak hora, tak jsem čekal, že bude mít velkého rafana, ale pak mi v mobilu ukázal malého pejsánka.
Jo, to je pravda. Mám to podobně. Ukážu ti fotku. Je to goldendoodle, takže kříženec zlatého retrívra a pudla. Jsou mu čtyři měsíce, takže je ještě maličký, ale obrovský pes to taky nikdy nebude.
Jak vidí český tým v Dánsku? Jako soupeře, přes kterého by se mělo postoupit — ale rozhodně ne snadno. Dánská média před baráží nejvíc zmiňují Schicka, standardky a faktor nového trenéra Miroslava Koubka. A vyjádřil se i dánský trenér Sparty…
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
