Desátého srpna letošního roku jsem si splnil jeden z velkých snů. Navštívil jsem bájné Wembley, úchvatný stadion anglické fotbalové reprezentace. Na vlastní oči jsem zde zhlédl utkání dvou týmů z Manchesteru, United a City, čímž jsem si zároveň zkompletoval jednu zajímavou výzvu – vidět naživo zápas všech týmů, které v Premier League patří do nejlepší šestky.
A teď si dám s cestováním za fotbalem zase chvíli pohov, pomyslel jsem si cestou ze Stanstedu na pražské letiště. Ještě pár cestovatelských cílů mám, ty ale počkají minimálně do jara. Na podzim mě už ale kopaná nikam na výlet nedostane! Tvrdit něco takového ještě před losem Ligy mistrů je ale zatraceně pošetilé rozhodnutí.
Slovan Bratislava – Manchester City. První zápas největšího slovenského týmu v Champions League v celé historii. A lepší hosty si pro tenhle křest mohli vybrat jen těžko. Nejlepší tým poslední dekády, hegemon anglické Premier League, mančaft s nejlepším trenérem na světě. To vše v Bratislavě. U toho musím být. Že jsem Citizens viděl sotva před měsícem? Jak by řekli Angličané: I couldnt care less.
Pražská Sparta zná prvního soupeře na cestě do Ligy mistrů. Ve třetím předkole vyzve francouzský Olympique Lyon s českým reprezentantem Pavlem Šulcem. Letenští začnou doma, odveta se odehraje ve Francii. Bez ohledu na výsledek už mají jistou minimálně ligovou fázi Evropské ligy.
Zbytečně agresivní zákrok Enza Fernándeze na Paua Cubarsího poslal Argentinu do prodloužení v deseti a výrazně přiblížil zasloužený triumf Španělska. Argentinský záložník za svůj zkrat sklízí kritiku, hlavním viníkem porážky ale podle domácích médií není.
Fotbal už dávno nečtou jen oči trenéra. Kluby sledují sprinty, intenzitu presinku, přihrávky i únavu hráčů, aby jejich rozhodnutí na hřišti vycházela nejen z pocitů, ale také z tvrdých dat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
