Desátého srpna letošního roku jsem si splnil jeden z velkých snů. Navštívil jsem bájné Wembley, úchvatný stadion anglické fotbalové reprezentace. Na vlastní oči jsem zde zhlédl utkání dvou týmů z Manchesteru, United a City, čímž jsem si zároveň zkompletoval jednu zajímavou výzvu – vidět naživo zápas všech týmů, které v Premier League patří do nejlepší šestky.
A teď si dám s cestováním za fotbalem zase chvíli pohov, pomyslel jsem si cestou ze Stanstedu na pražské letiště. Ještě pár cestovatelských cílů mám, ty ale počkají minimálně do jara. Na podzim mě už ale kopaná nikam na výlet nedostane! Tvrdit něco takového ještě před losem Ligy mistrů je ale zatraceně pošetilé rozhodnutí.
Slovan Bratislava – Manchester City. První zápas největšího slovenského týmu v Champions League v celé historii. A lepší hosty si pro tenhle křest mohli vybrat jen těžko. Nejlepší tým poslední dekády, hegemon anglické Premier League, mančaft s nejlepším trenérem na světě. To vše v Bratislavě. U toho musím být. Že jsem Citizens viděl sotva před měsícem? Jak by řekli Angličané: I couldnt care less.
Finále španělského poháru v roce 1984 se vážně nehrálo v rukavičkách. Šlo o jeden z památných zápasů, do kterých zasáhl Diego Maradona. Dnes má 42. výročí. Co a proč se semlelo?
Skotský titul může po desítkách let vypadnout z osy Celtic–Rangers. Hearts porazili v přímém souboji Rangers 2:1 a tři kola před koncem vedou ligu o tři body před Celtikem. Pokud sen z Tynecastlu vydrží ještě jedenáct dní, Skotsko zažije titulovou revoluci.
Napínavá bitva o anglický titul má za sebou možná rozhodující dějství. Manchester City přišel v pondělí večer o body na hřišti Evertonu po vlastní obří hrubce.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
