Poprvé v letošní sezoně jsem vyrazil osobně na ligový zápas. V sobotu večer jsme s manželkou plánovali, co s nedělí a protože bydlíme jen hodinku od Teplic, výkop v 15:00 je fajn a náš starší syn prožívá období „jsem absolutní blázen do fotbalu“, bylo rozhodnuto.
Na internetu jsem koupil lístky snad během čtyř minut, pohoda. Těšili jsme se na skvělou kulisu, kterou tyhle zápasy na Stínadlech mají a také na předzápasovou fanzónu. Tam jsme vypustili našeho syna a po hodině a čtvrt ho celého uříceného přemluvili, ať už s tím fotbalem pomalu končí, dá si s námi kousek toho super burgeru a valíme na stadion.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Tenhle pád zatím nemá dno. Loni třetí Baník je po prohře na Slovácku poslední a záchranu už nemá ve svých rukách. Projdeme si, co se musí stát, aby nesestoupil do druhé ligy.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
