Uhrát ve skupině turnaje Euro 2024 jediný bod a jet už po třech zápasech domů, to je bezpochyby výsledek, který si Ivan Hašek na své trenérské vizitky zlatým písmem nevytiskne. A Fotbalová asociace ČR jako celek také ne.
Neúspěch na turnaji v Německu je totiž v první řadě výsledkem její dlouholeté zatuchlosti, pasivity a prakticky nulové dynamiky, s níž se už dlouhá léta v zásadě nevěnuje otázkám sportovního rozvoje fotbalu v zemi. Kdo netrpí slepotou, vidí jak před 20 lety začal evropský rychlík českému prostředí ujíždět. Jenže na Strahově, v sídle svazu, ani za ty dlouhé roky zatím ještě nikomu víceméně nedošlo, že by ho měl vůbec začít zkoušet chytat.
Mnohý fanoušek má teď samozřejmě jasno, protože jede podle klasického vzorce: Za každý neúspěch může trenér, který hráče špatně vybral, připravil, vyladil, sestavil, vystřídal, namotivoval… A letos si ještě u třetího piva může leckdo přisadit, že Hašek v posledních dvaceti letech trénoval jen velbloudy, takže se to vlastně dalo čekat. A přidá srovnání se Slováky, kteří přece mají hráče srovnatelné úrovně. A pod taktovkou italského kouče div nevyřadili Anglii!
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
V lecčem mají samozřejmě i tito pivní kritici pravdu. Ale v mnohém jim zároveň významná část reality uniká. Třeba když přijdou s argumentem, že v evropských pohárech přece v uplynulé sezoně Sparta, Slavia i Plzeň excelovaly. A na předchozím Euru před třemi lety hrála řada aktuálních českých reprezentantů ve čtvrtfinále turnaje, takže přece nemůžou být tak špatní.
Tak začněme třeba tady, ostatně u toho po mém soudu nejpodstatnějšího. Nikdo neříká, že čeští reprezentanti jsou špatní fotbalisté. Ovšem jejich individuální schopnosti prostě v průřezu ve srovnání s Francouzi, Španěly, Němci, Portugalci, Nizozemci, ale třeba i Turky v mnohém výrazně zaostávají. A co hůř: rok od roku nebo Euro od Eura, jak chcete, se seznam zemí disponujících hráči s výrazně lepší míčovou technikou uplatňovanou i v rychlém pohybu významně rozšiřuje.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

