Slavia, Sparta, Plzeň – tři nejlepší české týmy posledních let. Tři odlišné sportovní strategie.
Slavia v posledních pěti letech získala tři domácí tituly, dva domácí poháry a na evropské scéně uhrála vedle základní skupiny Ligy mistrů i dvakrát čtvrtfinále Evropské ligy a jednou čtvrtfinále Evropské konferenční ligy, Plzeň má za sebou jeden titul a dvojí účast v základní skupině Ligy mistrů. Sportovní úspěchy Sparty v posledních letech stagnovaly, i tak ale hrála dvakrát skupinovou fázi Evropské ligy a získala domácí pohár.
Co ale říkají jejich strategie o českém fotbale? A nakolik se propisují do zvyšování jeho celkové kvality? To jsou otázky, na které chce odpovědět následující analýza.
Pro srovnání přínosu fungování daného klubu pro český fotbal se podíváme na výsledky v několika oblastech. Konkrétně jsou to následující:
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme více jak 160 stran unikátního fotbalového čtení.
Zejména data týkající se přestupových částek jsou orientační, neboť jejich přesná výše není veřejně známým údajem. Pro celkový obrázek toho, jak konkrétní sportovní politika tří předních klubů přispívá k celkovému stavu českého fotbalu, je nicméně i tento ne zcela přesný údaj důležitý.
Sledované období je posledních pět let, od letního přestupního období před sezonou 2018/19 do zimního přestupního období 2022/23. Zdrojem dat je server Transfermarkt (přestupy, hostování, další vývoj hráčů do 23 let) a web football-coeficient.eu (zdroj pro koeficient a příjem z evropských pohárů). Všechny tyto údaje jsou ve článku uvedeny pro maximální transparentnost a možnost si předkládaná data ověřit.
Měřítko úspěchu v konkurenci dalších zemí a klubů. Metrika, díky které jsou české kluby nasazovány do výhodných nebo méně výhodných předkol evropských pohárů či dokonce hlavních soutěží. Zde víc než jinde platí, že úspěch jednoho českého klubu znamená úspěch pro všechny.
Ve sledovaném období byla největším přispěvatelem do českého koeficientu jednoznačně Slavia a to zejména díky úspěchům v Evropské lize a Evropské konferenční lize. U Sparty a Plzně se v celkovém zisku projevila kolísající výkonnost v evropských pohárech.
Zisk z přestupů i z účasti v evropských pohárech jsou významné složky z hlediska rozpočtu špičkových českých klubů. Z individuálního pohledu slouží k rozvoji klubu, ať už ve smyslu zázemí nebo možnosti posílení či vylepšení smluv stávajícím hráčům, případně rozvoji mládeže. Z hlediska širšího významu pro český fotbal jsou pak tyto příjmy zdrojem, který je možné využít například právě k nákupu hráčů z jiných klubů ligy.
Slavia je ve sledovaném období nejúspěšnějším klubem jak z hlediska zisku z prodeje hráčů, tak z hlediska zisku z evropských pohárů. V případě pohárů na tom je nicméně velmi dobře i Plzeň, která inkasovala značné prostředky zejména díky účasti v Lize mistrů.
Finanční prostředky, které klub získává, mohou být reinvestovány dále do české ligy a dalších nižších soutěží prostřednictvím přestupů. Některé kluby mohou samozřejmě volit cestu víc internacionální, jiné víc národní. Zároveň i v rámci ligy je možné získávat hráče za výhodných podmínek po konci smlouvy, případně na hostování. I když se jedná o legitimní strategii chování klubu na přestupovém trhu, z hlediska protékání peněz od silnějších klubů ke slabším jsou to právě přestupy z jiných českých klubů, které mají klíčový význam.
Z výše uvedených částek je zřejmé, že pro další české kluby v první lize i nižších soutěžích je nejstabilnějším zdrojem financí Slavia.
Údaje o dalším kariérním postupu mladých hráčů do 23 let nám mohou ukázat, nakolik je sportovní strategie klubu vhodná z hlediska jejich rozvoje. Legitimní námitkou je, že ani přestup hráče v mladém věku do špičkového českého klubu negarantuje, že pro něj bude přínosem, nebo že si svými výkony řekne o přestup do zahraničí. Z dostupných informací je možné rozčlenit další kariérní postup hráčů do čtyř základních kategorií.
Stavba nového stadionu pro 9300 lidí pokračuje. Podívejte se, jak to s ní aktuálně, tedy rok a měsíc po poklepání základního kamene, vypadá.
V dostupných informací o hráčích, kteří do klubu přišli ve věku 23 let a méně, nenajdeme ani jednoho hráče, který by z Plzně přestoupil do zahraničí. Většina mladých hráčů, kteří do Plzně přestoupili nebo prošli mládeží, pokračuje na hostováních či přestupuje do dalších týmů české ligy. V A-týmu zůstává Pavel Bucha, Jindřich Staněk nebo Lukáš Kalvach.
V případě Sparty jsou zastoupeny všechny čtyři základní směry dalších hráčských biografií hráčů do 23 let. Sparta je poměrně úspěšná z hlediska zabudování odchovanců do kádru A-týmu a jejich dalšího prodeje do zahraničí (například Adam Hložek). Na prodejích do zahraničí se nicméně zřejmě podepisuje i kolísající výkonnost v evropských pohárech, kde mají (nejen mladí) hráči zaujmout kluby ze zahraničí v konfrontaci mimo ligu. I tak ve sledovaném období do zahraničí odešel vedle už zmíněného Hložka také Dávid Hancko. Ve Spartě se objevuje prostřednictvím Adrease Vindheima i model hostování v zahraničním klubu.
Stejně jako u Sparty najdeme i ve Slavii všechny čtyři základní směry dalšího vývoje mladých hráčů. V případě Slavie stojí za pozornost, že se jí jen v malé míře daří do A-týmu zabudovat odchovance, kteří tak častěji míří na hostování či přestup do jiných týmu v první lize či nižších soutěžích. Ze všech tří klubů české špičky je to nicméně právě Slavia, která je, i díky pravidelné účasti v evropských pohárech, nejúspěšnější z hlediska prodeje či odchodu mladých hráčů do zahraničí.
Konkrétně se ve sledovaném období jednalo o Alexe Krále, Jana Kuchtu, Petera Olayinku, Alexandra Baha, Daniela Samka, Abdallaha Simu, Yiru Sora a Madse Emila Madsena. V případě Olayinky a Madsena nicméně lze namítat, že s nejedná o ideální trajektorii, neboť jde o odchod po konci smlouvy, případně odchod hráče, který se v A-týmu neprosadil. Aktuálně jsou tu také dva hráči na hostování v rakouském Linzi – Moses Usor a Maksym Talovjerov.
Z hlediska přínosu angažmá ve špičkových českých klubech je na tom z hlediska rozvoje hráčů nejlépe Slavia, a to jak z hlediska uplatnění českých, tak zahraničních hráčů. Podobně je na tom také Sparta, která nicméně zejména kvůli zaváháním v evropských pohárech není ve sledovaném období schopna tak často prodávat hráče do zahraničí.
Nominace do A-týmu české reprezentace představují další ukazatel přínosu sportovní strategie špičkových českých klubů pro český fotbal celkově.
V minulých letech česká reprezentace profitovala zejména ze sportovních úspěchů Slavie, od roku 2021 se pak zvyšuje i počet hráčů ze Sparty. Je nicméně třeba poznamenat, že i v případě Plzně se jedná o poměrně stabilní přísun reprezentantů.
I když se nejedná o tak zřejmý přínos jako v případě přestupu, může i hostování představovat jeden ze způsobů, jak ze sportovní strategie špičkových českých klubů mohou profitovat i další, v tomto případě ligové kluby. Přínos mohou nepochybně představovat i hráči zapůjčení do nižších soutěží, nicméně v tomto případě se typicky jedná spíš o velmi mladé hráče, jejichž primárním cílem je vyzkoušet potenciál v dospělém fotbale. Limitem informace o počtu hostování je to, že není možné exaktně změřit jejich přínos, který je často ovlivněn i vhodným využitím daného hráče nebo jeho zapadnutím do týmu. V následující tabulce jsou zahrnuta všechna hostování bez ohledu na délku trvání.
U všech tří špičkových českých klubů můžeme sledovat poměrně vysoký počet hostování v dalších prvoligových klubech. Do určité míry je to dáno i uplatněním mladých hráčů, jak bylo řečeno výše. I tak lze konstatovat, že nejštědřejším klubem z hlediska hostování v dalších týmech ligy je Slavia.
Tato analýza si klade za cíl otevřít širší diskusi o tom, nakolik jsou odlišné sportovní strategie špičkových českých klubů výhodné z hlediska českého fotbalu jako celku.
Slavii vyšla sázka na trenérskou filozofii Jindřicha Trpišovského a jeho fotbal, který je konkurenceschopný i v evropském prostoru. Z toho nicméně vyplývá i nutnost obměňovat kádr, například kvůli přestupům do zahraničí. Pro Slavii je také typický velký počet nákupů hráčů, mimo jiné právě i z dalších týmů české ligy. Průměrně do a ze Slavie putuje nejvíc hráčů ze tří špičkových týmů.
Pro Spartu je ve sledovaném období typické střídání trenérů a různých přístupů ke hře. Je nicméně zřejmé, že se jí dařilo poměrně dobře zapracovávat mladé hráče ze své akademie, případně dalších týmů. Ve sledovaném období nezískala ani jeden titul, i tak lze ale konstatovat, že z hlediska širších přínosů českému fotbalu má její strategie větší přínos než v případě sportovně úspěšnější Plzně. Mimo jiné i proto, že její hráči spíše zaujmou zahraniční zájemce.
V případě Plzně je možné její sportovní filozofii charakterizovat jako velmi pragmatickou s ohledem na úspěchy v české lize. Její hra už nicméně není tak konkurenceschopná mezinárodně, o čemž svědčí i nulový počet přestupů do zahraničí. Na rozdíl od Slavie nebo Sparty Viktoria nepředstavuje ideální prostředí z hlediska rozvoje mladých hráčů.
Z výše uvedeného vyplývá, že český fotbal může velmi dobře profitovat ze strategie, kterou v posledních letech nastavila Slavia a v některých ohledech i Sparta. Naopak se ukázalo, že strategie, kterou si zvolila Viktoria Plzeň, slouží velmi dobře jí samotné, nicméně přesahy do zvyšování kvality českého fotbalu jsou limitované, a to navzdory opakované účasti v Lize mistrů.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme přes 160 stran unikátního čtení.
V roce 1962 se touto dobou hrál československý šampionát snů. Odepisovaní reprezentanti porazili slavné Španěly a nastartovali jízdu až do finále mistrovství světa v Chile. Vítejte ve fotbalovém světě bez teplé vody, s tajnými policisty ve výpravě či směšnými odměnami za finále.
Liga má za sebou nadstavbu, ve které Sparta uhájila první místo po základní části a o poslední místenku do Evropy a přímý sestup se hrálo do poslední chvíle. Zvyšují zápasy navíc atraktivitu české ligy, nebo jde jen o uměle nastavovanou kaši? Zeptali jsme se osobností z fotbalového prostředí.
Stadionem to nekončí, chceme mezi velké kluby, vzkazuje hradecký klub a ukázal nové logo.