Slavia táhne český fotbal dopředu, Plzeň ztrácí. Top trojka a její přínos

Slavia, Sparta, Plzeň – tři nejlepší české týmy posledních let. Tři odlišné sportovní strategie.

Slavia v posledních pěti letech získala tři domácí tituly, dva domácí poháry a na evropské scéně uhrála vedle základní skupiny Ligy mistrů i dvakrát čtvrtfinále Evropské ligy a jednou čtvrtfinále Evropské konferenční ligy, Plzeň má za sebou jeden titul a dvojí účast v základní skupině Ligy mistrů. Sportovní úspěchy Sparty v posledních letech stagnovaly, i tak ale hrála dvakrát skupinovou fázi Evropské ligy a získala domácí pohár.

Co ale říkají jejich strategie o českém fotbale? A nakolik se propisují do zvyšování jeho celkové kvality? To jsou otázky, na které chce odpovědět následující analýza.

Pro srovnání přínosu fungování daného klubu pro český fotbal se podíváme na výsledky v několika oblastech. Konkrétně jsou to následující:

• Koeficient – klíčový ukazatel z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti klubů a ligy samotné.
• Zisky z přestupů a pohárů – jsou důležité zejména pro klub samotný, nicméně v kontextu dalších dat, zejména nákupů v rámci české ligy, se jedná o ukazatel ekonomické síly, která může dál ovlivňovat ligu jako celek.
• Příchody v rámci české ligy s údajnými přestupovými částkami – tento údaj je možné interpretovat jako finanční podporu dalších klubů české ligy.
• Další kariérní vývoj hráčů, kteří do daného klubu přišli do 23 let – tento údaj ukazuje, nakolik je daný klub dobrá adresa z hlediska dalšího rozvoje hráčů na počátku kariéry + celkový počet hráčů, kteří do daného klubu přišli ve věku pod 23 let.
• Počet hráčů, kteří ve sledovaném období měli reprezentační nominaci – tento údaj lze vnímat jako potvrzení kvality práce s hráči v daném klubu.
• Hostování v rámci ligy – tento údaj lze vnímat jako další formu podpory dalších českých klubů ze strany tří nejsilnějších, jakkoliv je téma hostování mnohovrstevnaté a nemusí znamenat vždy jen pozitivní přínos.

Ve sledovaném období byla největším přispěvatelem do českého koeficientu jednoznačně Slavia a to zejména díky úspěchům v Evropské lize a Evropské konferenční lize. U Sparty a Plzně se v celkovém zisku projevila kolísající výkonnost v evropských pohárech.

Zisky z přestupů a pohárů

Zisk z přestupů i z účasti v evropských pohárech jsou významné složky z hlediska rozpočtu špičkových českých klubů. Z individuálního pohledu slouží k rozvoji klubu, ať už ve smyslu zázemí nebo možnosti posílení či vylepšení smluv stávajícím hráčům, případně rozvoji mládeže. Z hlediska širšího významu pro český fotbal jsou pak tyto příjmy zdrojem, který je možné využít například právě k nákupu hráčů z jiných klubů ligy.

Slavia je ve sledovaném období nejúspěšnějším klubem jak z hlediska zisku z prodeje hráčů, tak z hlediska zisku z evropských pohárů. V případě pohárů na tom je nicméně velmi dobře i Plzeň, která inkasovala značné prostředky zejména díky účasti v Lize mistrů.

Příchody v rámci české první ligy (a nižších soutěží)

Finanční prostředky, které klub získává, mohou být reinvestovány dále do české ligy a dalších nižších soutěží prostřednictvím přestupů. Některé kluby mohou samozřejmě volit cestu víc internacionální, jiné víc národní. Zároveň i v rámci ligy je možné získávat hráče za výhodných podmínek po konci smlouvy, případně na hostování. I když se jedná o legitimní strategii chování klubu na přestupovém trhu, z hlediska protékání peněz od silnějších klubů ke slabším jsou to právě přestupy z jiných českých klubů, které mají klíčový význam.

Z výše uvedených částek je zřejmé, že pro další české kluby v první lize i nižších soutěžích je nejstabilnějším zdrojem financí Slavia.

Kariérní postup hráčů, kteří do klubu přišli do 23 let věku

Údaje o dalším kariérním postupu mladých hráčů do 23 let nám mohou ukázat, nakolik je sportovní strategie klubu vhodná z hlediska jejich rozvoje. Legitimní námitkou je, že ani přestup hráče v mladém věku do špičkového českého klubu negarantuje, že pro něj bude přínosem, nebo že si svými výkony řekne o přestup do zahraničí. Z dostupných informací je možné rozčlenit další kariérní postup hráčů do čtyř základních kategorií.

• Přestup či odchod do zahraničí – pravděpodobně nejvíc žádaný formát dokazující konkurenceschopnost daného hráče i mimo prostředí české ligy.
• Stabilní člen A-týmů jednoho ze špičkových týmů – druhá nejlepší možnost.
• Hostování v zahraničním klubu – méně využívaná možnost, nicméně i tak zajímavá z hlediska následného obohacení ligy o zkušenosti ze zahraničí.
• Přestup/hostování v české lize, případně nižších soutěžích – naznačuje, že se nepodařilo rozvinout potenciál hráče pro špičkový český či zahraniční fotbal, případně, že daný hráč neměl potřebné kvality a výkonnost.

V minulých letech česká reprezentace profitovala zejména ze sportovních úspěchů Slavie, od roku 2021 se pak zvyšuje i počet hráčů ze Sparty. Je nicméně třeba poznamenat, že i v případě Plzně se jedná o poměrně stabilní přísun reprezentantů.

Hostování v jiných ligových klubech

I když se nejedná o tak zřejmý přínos jako v případě přestupu, může i hostování představovat jeden ze způsobů, jak ze sportovní strategie špičkových českých klubů mohou profitovat i další, v tomto případě ligové kluby. Přínos mohou nepochybně představovat i hráči zapůjčení do nižších soutěží, nicméně v tomto případě se typicky jedná spíš o velmi mladé hráče, jejichž primárním cílem je vyzkoušet potenciál v dospělém fotbale. Limitem informace o počtu hostování je to, že není možné exaktně změřit jejich přínos, který je často ovlivněn i vhodným využitím daného hráče nebo jeho zapadnutím do týmu. V následující tabulce jsou zahrnuta všechna hostování bez ohledu na délku trvání.

U všech tří špičkových českých klubů můžeme sledovat poměrně vysoký počet hostování v dalších prvoligových klubech. Do určité míry je to dáno i uplatněním mladých hráčů, jak bylo řečeno výše. I tak lze konstatovat, že nejštědřejším klubem z hlediska hostování v dalších týmech ligy je Slavia.

Závěr

Tato analýza si klade za cíl otevřít širší diskusi o tom, nakolik jsou odlišné sportovní strategie špičkových českých klubů výhodné z hlediska českého fotbalu jako celku.

Slavii vyšla sázka na trenérskou filozofii Jindřicha Trpišovského a jeho fotbal, který je konkurenceschopný i v evropském prostoru. Z toho nicméně vyplývá i nutnost obměňovat kádr, například kvůli přestupům do zahraničí. Pro Slavii je také typický velký počet nákupů hráčů, mimo jiné právě i z dalších týmů české ligy. Průměrně do a ze Slavie putuje nejvíc hráčů ze tří špičkových týmů.

Pro Spartu je ve sledovaném období typické střídání trenérů a různých přístupů ke hře. Je nicméně zřejmé, že se jí dařilo poměrně dobře zapracovávat mladé hráče ze své akademie, případně dalších týmů. Ve sledovaném období nezískala ani jeden titul, i tak lze ale konstatovat, že z hlediska širších přínosů českému fotbalu má její strategie větší přínos než v případě sportovně úspěšnější Plzně. Mimo jiné i proto, že její hráči spíše zaujmou zahraniční zájemce.

V případě Plzně je možné její sportovní filozofii charakterizovat jako velmi pragmatickou s ohledem na úspěchy v české lize. Její hra už nicméně není tak konkurenceschopná mezinárodně, o čemž svědčí i nulový počet přestupů do zahraničí. Na rozdíl od Slavie nebo Sparty Viktoria nepředstavuje ideální prostředí z hlediska rozvoje mladých hráčů.

Z výše uvedeného vyplývá, že český fotbal může velmi dobře profitovat ze strategie, kterou v posledních letech nastavila Slavia a v některých ohledech i Sparta. Naopak se ukázalo, že strategie, kterou si zvolila Viktoria Plzeň, slouží velmi dobře jí samotné, nicméně přesahy do zvyšování kvality českého fotbalu jsou limitované, a to navzdory opakované účasti v Lize mistrů.