Kniha Zajícův rok 2027 právě v prodeji

Skládat hudbu je jako vést fotbalový tým. Nechci beton a Zafeiris by hrál pořád, říká Muchow

02. srpen 2024
Sdílejte:
Škváru vyměnil za kavárnu Slavii. Fotbal mu ale ze života nezmizel. Když skládá hudbu, cítí se jako trenér. V obraně bubny a basa, kytara kouzlí na křídle a na hrotu zakončuje zpěv. Několikanásobný držitel Českého lva a velký slávista Jan P. Muchow nás pozval do svého studia nedaleko Edenu a povykládal o tom, co v jeho životě znamená fotbal.
Jan P. Muchow při debatě s Football Clubem.Foto: Daniel Hamerník

O vás se ví, že jste slávista. Dokonce spoluautor jedné hymny. Jak jste se ke Slavii dostal?

Můj děda byl paradoxně sparťan a můj brácha taky. Tátu teda fotbal vůbec nezajímal. Jenže já jsem hrál původně nejdřív hokej, a to za Slavii. Byl jsem z Jižňáku, spolužák hrál za Slavii, tak jsem tam přirozeně šel hrát. A pak, když jsem se později začal zajímat i víc o fotbal, tak to prostě byla hned Slavia. Dresy se mi líbily, hráli tam hráči jako Hotový, Veselý, Bobby Zlámal a chtěl jsem hrát taky fotbal za Slavii. Doma s bráchou to pak byla velká rivalita. Od dědy jsme měli vlaječku z nějakého výročního derby – na jedné straně byl znak Sparty a na druhé Slavie. Visela nám v pokojíku a vždycky jsme si ji otáčeli navzájem. Navíc mi přišlo, že inženýři (Slavia Praha IPS) jsou lepší než dělníci (Sparta ČKD Praha). Ke konci základky už to u mě propuklo v úplnou vášeň.

Jak se to projevovalo?

Chodili jsme tehdy na starý Eden na každý zápas do kotle. Ten tehdy ještě nebyl za bránou, ale proti hlavní tribuně. Celý týden jsme se na to připravovali. Tehdy nebyly obchody, kde byste si mohli něco k fandění koupit, pyro už vůbec ne. Takže jsem třeba stříhal doma papírky, abych z toho měl vlastně takové konfety, a ty jsem tam mohl třeba dvakrát za zápas vyhodit do vzduchu. Z násady na koště jsem měl tyč na vlajku, tu jsem měl podepsanou všemi tehdejšími hráči, ta se samozřejmě nesměla prát. Hrozně jsme tomu klubu fandili a řvali celý zápas, ale samozřejmě pro ostatní – ty starší v kotli – jsme byli jen takový potěr. Měli jsme místo dole u hřiště, zatímco oni byli výš. Byla tam jasná hierarchie. Postupně to ale opadlo tím, že jsem hrál víc aktivně, dostal jsem se nakonec i do Slavie, hrál pár let za žáky i za dorost.

Související články

Reprezentace

Denia očima expertů. Co se daří a co odhalila porážka v Chorvatsku

Jakou vypovídací hodnotu má šest porážek v elitní skupině Ligy národů? První měsíce španělské éry u národního týmu v FC anketě zhodnotili Tomáš Hořava, Antonín Rosa, Ondřej Tůma a Zdeněk Zlámal.

Historie

Rána, která se nikdy nezahojila. Ruka francouzské legendy připravila outsidera o MS

Thierry Henry u brankové čáry zahrál rukou a přihrál Williamu Gallasovi na gól. Rozhodčí ho uznal a Francie 18. listopadu 2009 postoupila na mistrovství světa na úkor Irska. O dva dny později se za opakování zápasu přimlouvali oba kapitáni, včetně Henryho. Až po letech vyšlo najevo, že FIFA po sporné baráži poskytla irskému svazu pět milionů eur.

Reprezentace

Co nám ukázala blamáž v Chorvatsku? A jak by měla vypadat základní sestava repre?

Šest zápasů, šest porážek. Výsledky v Lize národů sice nejsou podle Santiho Denii to nejdůležitější, ale zápas v Chorvatsku svlékl jeho tým do naha. V čem jsme nejvíc pokulhávali a na čem se dá stavět? V dalším díle Football Club podcastu rozebíráme hráče našeho kádru, sestavíme ideální jedenáctku a v závěru si posvítíme i na největší šlágry nadcházejícího ligového kola.

Popup se zavře za 8s
Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.

Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty! 

Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.