Pohřbil Mbappé finanční fair play? I bohatí musí počítat, jsou tu nová pravidla

30. červen 2022
Sdílejte:
Finanční fair play skončila. Za zhruba deset let se sice podařilo evropský fotbal zkultivovat, řada bohatých klubů se ale pravidla naučila obcházet. Poslední ránu starým pořádkům zasadila pandemie, se kterou vypadly příjmy ze vstupného. Teď UEFA přichází s reformou finančních pravidel, jež nemá svým rozsahem obdoby.
Prezident PSG Nasser Al-Khelaifi a Kylian Mbappé po podpisu nové smlouvy.Foto: Profimedia

Nová tříletá smlouva francouzského útočníka Kyliana Mbappého v Paris-Saint Germain boří rekordy. Týdenní gáže na úrovni jednoho milionu eur, podpisový bonus 150 milionů eur a klauzule, jež hráči umožňuje spolurozhodovat o výběru nových spoluhráčů i trenérů. Tak lukrativní podmínky nemá žádný jiný fotbalista. Katarští majitelé francouzského velkoklubu jimi Mbappého na poslední chvíli přesvědčili, aby zůstal, i když už byl domluvený na přestupu do Realu Madrid.

Jak je ale možné, že se klub, který jen v sezoně 2021/22 vykázal ztrátu 224 milionů eur a v právě skončeném ročníku podle odhadů prodělal dalších 200 až 300 milionů, nedostane do křížku s Finanční fair play UEFA? Nahlas se na to ptá prezident španělské La Ligy Javier Tebas i řada dalších osobností fotbalového světa.

Vždyť po započtení daní a dalších nákladů má jen Mbappého nový kontrakt vyjít Paris Saint-Germain v příštích třech letech na celkem 435 milionů eur. Soupiska PSG se přitom jen hemží dalšími zvučnými jmény, jejichž odměny jdou dohromady do stamilionů eur ročně – Icardi, Draxler, Wijnaldum, Donnarumma, Verratti a samozřejmě také Neymar s Messim.

Všichni přitom ještě máme na paměti právě odchod Lionela Messiho z Barcelony, jež si s ohledem na finanční pravidla nemohla dovolit hvězdnému Argentinci vylepšit smlouvu natolik, aby ho dokázala udržet. A Messi tak v létě 2021 zamířil kam jinam než do Paris Saint-Germain. Tehdy sice byla důvodem hlavně vlastní finanční pravidla španělské La Ligy a situace Barcelony, nicméně i francouzský velkoklub měl už v té době na výplatní pásce superhvězdy Neymara, Mbappého a čerstvě také brankáře Donnarummu.

Přínos ukončený pandemií

Málokdo si už pamatuje, že po ekonomické stránce vypadal evropský fotbal ještě docela nedávno o dost hůř než nyní. Průzkum UEFA z roku 2009 ukázal, že z 655 posuzovaných klubů na kontinentu, jich byla více než polovina v předchozím roce ve ztrátě. Mnohé z nich dlužily peníze nejen bankám a dalším věřitelům, ale také hráčům, zaměstnancům či dokonce jiným klubům za přestupy. Více než desetina klubů pak dávala v té době jen na výplaty hráčů i více než 100 % svých ročních příjmů. Čistá ztráta evropského fotbalu za rok 2009 dosáhla 1,6 miliardy eur, což ve srovnání s předchozím rokem představovalo nárůst o třetinu.

Velký byznys z malé ligy. Red Bull v Salzburgu úspěšně sází na mládí

Klub ze Salzburgu byl dlouhé roky tuctový. Po příchodu Red Bullu je vše jinak. Pár let mu sice trvalo, než našel svou cestu, teď má ale koncepci, díky které objevuje pro velké kluby talenty z celého světa. A vydělává na tom. Jak to dělá?

Přečíst

UEFA se proto rozhodla zakročit a evropský fotbal po finanční stránce stabilizovat. V roce 2010 představila sadu pravidel známou pod názvem Finanční fair play. Základní myšlenkou nové regulace bylo, aby výdaje klubů systematicky nepřekračovaly jejich příjmy. Výdaje klubu za klouzavé období tří let proto od sezony 2011/2012 nesměly přesahovat jeho příjmy o více než pět milionů eur. U klubů, co dokázaly ztrátu plně pokrýt přímou platbou od vlastníka či dalších spřízněných stran bylo nicméně možné limit navýšit až na 30 milionů eur (původně 45 milionů). Pravidla se vztahovala na všechny kluby, jež nastupovaly v soutěžích organizovaných UEFA, tedy na všechny, které chtěly hrát evropské poháry.

Postihy za nedodržování Finanční fair play zahrnovaly širokou paletu možností od varování a pokut, přes omezení či úplné zmrazení přestupů, až po možnost klub zcela vyloučit z evropských soutěží. To se týkalo například AC Milán, jenž byl pro sezonu 2019/2020 kvůli porušení finančních pravidel UEFA vyřazen z Evropské ligy a přišel tak o jisté příjmy za účast v základní skupině. Jeho místenku do skupinové fáze soutěže následně zaujal AS Řím, který se v Serii A umístil o jednu příčku za potrestaným klubem.

I díky hrozbě výrazných postihů finanční pravidla UEFA nakonec zafungovala. Jen málokterý klub chtěl riskovat neúčast v Lize mistrů či Evropské lize. Do roku 2019 tak klesla celková ztráta evropských klubů na pouhých 125 milionů eur, tedy o více než 90 % za dekádu. Roky 2018 a 2017 dokonce byly pro evropský fotbal ziskové.

Slibnému vývoji však udělala přítrž koronavirová pandemie, jež připravila kluby na dlouhou dobu o diváky na stadionech a s nimi i o příjmy ze vstupného a další související výnosy. Podle odhadů UEFA dosáhl finanční výpadek kvůli pandemii jen u prvoligových evropských klubů celkem sedm miliard eur (zhruba 175 miliard korun).

Obcházení přes sponzoring i mládež

I když se díky Finanční fair play podařilo ekonomickou situaci většiny evropských klubů výrazně stabilizovat, měla i ona svoje slabá místa. Řada zejména velkých klubů se postupem času naučila pravidla obcházet ve snaze posílit svůj kádr víc než konkurence. Nejviditelnější šedou zónou byl sponzoring, kterým se bohaté kluby ve spolupráci se svými majiteli kreativně snažily nafouknout svoje příjmy tak, aby proti nim pak mohly započítat vysoké výdaje na přestupy a výplaty hráčů.

Příkladem může být znovu Paris Saint-Germain, jenž byl potrestán za to, že v roce 2014 pro potřeby plnění Finanční fair play vykázal sponzorský kontrakt s Katarským úřadem pro turismus ve vyšší hodnotě, než jakou skutečně plnění mělo. Klubu vlastněnému katarským státním investičním fondem QSI tehdy UEFA za trest zadržela 60 milionů eur v podobě prize money z Ligy mistrů a navíc mu byla pro další sezonu v této soutěži omezena soupiska na 21 hráčů. Podobně byl za machinace s hodnotou sponzoringu potrestán i Manchester City. Oběma klubům se však dvě třetiny zadržených peněz později vrátily s tím, jak plnění finančních pravidel v následující sezoně vylepšily.

Fotbal a prachy

Chcete mistrovství světa v Rusku nebo Kataru? Proč si dát pozor na putinizaci sportu a co to je? Jak to v Anglii dělali, než přišel Abramovič? Proč si v Německu za špinavé peníze nejde koupit klub? Jak vypadá fotbalová romantika ve Florencii? Odpovědi najdete v novém Football Clubu s tematickým blokem Fotbal a prachy.

Kupuju!

Právě sponzorské smlouvy stojí za tím, že se klubu v poslední době i přes mimořádně vysoké výdaje na kádr dařilo udržet se v mezích finančních pravidel UEFA. Mezi sponzory PSG nepatří jen katarské subjekty propojené s majitelem klubu, ale také řada nezávislých značek jako Nike, Air Jordan, McDonald´s, Coca-Cola, nebo Accor.

K dalším způsobům, jak se kluby snažily Finanční fair play obcházet, nebo se jí alespoň přizpůsobit, patřily například přestupy volných hráčů zdarma, plné či částečné vlastnictví hráčů třetími stranami nebo volba hostování místo přestupu. To byl i případ Kyliana Mbappého, který do PSG přišel z AS Monaco v roce 2017 nejprve na roční hostování s opcí, protože pařížský klub v té době zatížil svoje finanční výkazy náklady na rekordní přestup Neymara.

Určité možnosti, jak fungovat mimo dosah Finanční fair play, dávaly klubům také výjimky, jež pravidla připouštěla. Šlo například o investice do rozvoje mladých hráčů, ženské složky nebo do vylepšování stadionů, tréninkových center a další infrastruktury. Všude tam se kluby mohly obracet s žádostí o peníze na své bohaté vlastníky, aniž se musely bát, že investice povede k porušení Finanční fair play.

Větší důraz na kádr

S ohledem na pokusy o obcházení Finanční fair play i na to, že dosud relativně dobře fungující praxi rozbila pandemie, se UEFA rozhodla dosavadní pravidla nahradit. Od letošního června se proto kluby musí řídit novou sadou opatření shrnutou pod názvem Financial Sustainability and Club Licensing Regulations (FSCLR).

FSCLR výrazně mění způsob dohledu nad ekonomikou klubů. Dosud byla pravidla postavena především na limitech určujících maximální možnou výši ztráty (5, respektive 30 milionů eur za tříleté období), nově se vůbec poprvé limity dotýkají také přímo nákladů spojených se sestavováním a udržováním kádru.

Podle FSCLR budou moci kluby vydávat na fotbalovou činnost – na transfery včetně odměn agentům, výplaty hráčů a realizačních týmů - jen 70 % svých příjmů. Tato hranice je experty všeobecně uznávaná jako maximum pro zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického fungování klubu. Pro představu: v roce 2009, tedy ještě před zavedením Finanční fair play, dávaly kluby v průměru 64 % svých příjmů jen na výplaty hráčů, transfery nepočítaje.

K hranici 70 % se ale nová pravidla přiblíží postupně. Bude platit až od sezony 2025/2026, protože UEFA nastavila přechodné období, aby kluby měly dostatek času se na změnu připravit. Pro sezonu 2023/2024 tak bude limit činit shovívavých 90 %, v sezoně 2024/2025 bude o deset procentních bodů nižší (80 %).

Než přišel Abramovič. Návrat do Premier League, kterou vyhrál i Blackburn

Letos na jaře skončila éra muže, který změnil anglický fotbal. Ruský oligarcha Roman Abramovič utrácel ve velkém, brzy ho následovali další zahraniční investoři. Jací však byli jejich předchůdci z éry, kdy šlo Premier League vyhrát i za peníze lokálních byznysmenů, kteří měli ke klubům osobní vztah?

Přečíst

Přestože nová pravidla kladou větší důraz na poměr mezi příjmy a výdaji na fotbalovou činnost, ani regulace celkových ztrát ze sady opatření úplně nezmizela. UEFA ale limit z dnešních až 30 milionů eur za tři roky navýšila na dvojnásobek s tím, že jej lze zvednout o dalších 10 milionů eur za každý rok z rozhodného období, v němž byl klub finančně zdravý. Kluby si tak budou moci dovolit dražší kádry a větší jednorázové ztráty například při realizaci drahých přestupů, na jejich financování si ale budou muset umět dlouhodobě vydělat.

FSCLR zároveň klade značný důraz na to, aby kluby měly včas vypořádané závazky jak mezi sebou, tak s hráči, zaměstnanci, daňovými úřady a v neposlední řadě také s asociací UEFA. Pohledávky více než 90 dní po splatnosti bude UEFA do budoucna považovat za přitěžující okolnost. Kontrolní orgány UEFA budou navíc ještě důkladněji prověřovat účetnictví klubů.

Dlouho diskutované platové stropy, jež jsou obvyklé v zámořských sportovních soutěžích a lze se s nimi setkat i v některých evropských fotbalových asociacích, naopak UEFA nakonec nezavedla. S ohledem na legislativu Evropské unie je považuje za příliš problematické a těžko vymahatelné.

Velké kluby ve výhodě

Za porušení nových finančních pravidel opět hrozí klubům široká paleta postihů. Kromě finančních pokut to budou znovu i různé druhy sportovních sankcí – od pozastavení přestupů, přes odečty bodů, až po vyloučení ze soutěží organizovaných UEFA včetně slavné Ligy mistrů. UEFA slibuje, že bude porušení pravidel trestat progresivně, podle závažnosti provinění a podle počtu provinění v posledních čtyřech letech.

Při pohledu na celkové vyznění nových pravidel je patrné, že zejména díky výraznému navýšení limitu pro ztrátu ve tříletém období do jisté míry rozvazují ruce větším a bohatším klubům. To platí i pro případ PSG a Kyliana Mbappého. Jeho pohádkovou smlouvu teď bude pro francouzský velkoklub snazší s pravidly sladit i díky tomu, že se strop pro výdaje na celý kádr snižuje postupně. I tak ale platí, že pařížský klub musí výrazně snížit své ztráty, s těmi současnými by pravidla porušoval.

Nakonec však bude u PSG i ostatních klubů stejně záležet na tom, jak moc bude UEFA při vymáhání pravidel důsledná a tvrdá. Při uplatňování Finanční fair play už visely mnohdy ve vzduchu opravdu citelné sankce. Vzpomeňme například na hrozbu vyloučení Manchesteru City z Ligy mistrů pro ročníky 2020/21 a 2021/22. Až na výjimky se ale nakonec provinilcům podařilo postihy zmírnit a vyloučení z prestižních pohárů odvrátit. Zda tomu tak bude i u FSCLR se s ohledem na přechodné období naplno dozvíme až za několik let.

Jedno je ale jisté už nyní. Na obří přestupy se můžeme těšit i nadále. Velkokluby a jejich bohatí vlastníci si nakonec vždy najdou cestu, jak splnit sobě a klubovým fanouškům sen, ať to stojí cokoli. Vždyť všechny ze stávajících deseti nejdražších přestupů planety připadají na období posledních pěti let a v první třicítce jsou jen dva transfery z doby před zavedením původní Finanční fair play.

Konkrétně to je přestup Cristiana Ronalda v roce 2009 z Manchesteru United do Realu Madrid za 94 milionů eur (nyní 13. pozice v žebříčku) a Zinedina Zidaneho v roce 2001 z Juventusu rovněž do Realu za 77,5 milionu eur (nyní 29. pozice v žebříčku).

Třicítka nejdražších přestupů podle webu Transfermarkt.de v galerii:

Související články

Proč chybí Češi v Kataru? Šilhavého tým nemá jasný plán jako Dánsko nebo Wales

Češi se nedostali do Kataru i proto, že nemají pevné herní základy. Jaké jsou možnosti, když hrajete s jasně daným stylem, ukazují Dánsko a Wales. Tedy země s podobným potenciálem jako Česko, se kterými by se reprezentace měla porovnávat.

Taktika

První finále i další spor s FIFA. Němci zkusí zlomit španělské prokletí

Před dvěma lety dostali Němci v Seville šestku. Na největších turnajích naposledy Španělé brali dvě výhry 1:0 v zápasech o všechno. V Kataru teď Němci musí toto prokletí nejlépe zlomit, aby se nepřiblížili druhému konci na mistrovství světa už ve skupině v řadě.

MS Katar

Kdo postoupí ze skupiny? Jako první se v Kataru řeší skóre

Pomalu se blíží rozhodující zápasy ve skupinách na MS 2022. Vysvětlíme vám, co rozhoduje o postupu v případě, že mají týmy stejný počet bodů.

MS Katar
Popup se zavře za 8s