Říkám jim zloději emocí, protože fotbal prostě jsou emoce. Radost z toho, že jdu na zápas. Že můžu sledovat svůj tým. Že se můžu setkat s lidmi, kteří to mají v životě stejně. Bez ohledu na to, kým jsou. Fanoušci si rozumějí. Především právě skrze emoce, které prožívají na stadionu.
Vzhledem k boomu posledních let však nemají všichni to štěstí dostat se přímo do centra dění. Někteří zůstávají doma u televizních obrazovek, ale jiným to nestačí. Mnozí mají občas ještě štěstí a skrze oficiální kanály klubů seženou vstupenky po odhlášení tradičních návštěvníků. Ti druzí, toužící po osobním zážitku ze zaplněného stadionu, se uchylují k nákupu na sekundárním trhu.
A tady už číhají. Zloději emocí. Podvodníci a překupníci. Lidé, kteří parazitují na zájmu (nejen) o fotbal. Neštítí se opravdu ničeho a jejich přesunem od stadionů, kde postávali s cedulí, do on-line prostředí, se jejich falešná hra zdokonaluje. Bohužel pro nás. Nejen pro klub, pro nás všechny. Společně s dalšími kolegy jsme se v posledním roce a půl ponořili hluboko do světa, kde neplatí žádná pravidla, praktiky jsou za hranou zákona a jediným jeho výsledkem jsou bohatí a často nepostihnutelní uličníci. Výsledkem jejich „práce“ jsou nešťastní, emočně prázdní, podvedení fanoušci.
Za posledních třicet šest měsíců jsme takových případů zaznamenali tisíce. Ve výsledku jsme v rámci systematizace boje proti těmto patologickým jevům vyrušili přes 100 permanentních vstupenek, vystopovali a zneplatnili přes 6000 lístků prodaných mimo rámec obchodních podmínek, pomohli dohnat ke spravedlnosti více než 10 podvodníků či překupníků a často trávili hodiny diskusemi, mystery shoppingy i analýzami cest a procesů, které zloději emocí využívají.
To vše s jedním cílem. Ochránit značku SK Slavia Praha a její fanoušky. A ve výsledku toto téma zvedat napříč všemi kluby, producenty, divadelníky a každým, koho se to alespoň trošku týká.
A proč tento text? Protože si mnozí problém s překupníky a podvodníky nepřipouští. Není totiž na první pohled vidět. Systematický boj proti zlodějům emocí je nutnost. Byť by se mohlo zdát, že to nemá smysl.
Na začátku si pojďme vymezit terminologii. Máme dva hlavní typy zlodějů emocí. Podvodník je ten, kdo si nechá za lístek zaplatit předem, ale buď žádný nepošle, nebo pošle falešný. Výsledek je stejný, na stadion se nedostanete. Překupník oproti tomu lístek skutečně dodá, a většinou je i platný. Na zápas se tedy dostanete. Problém ale spočívá v tom, že za něj zaplatíte mnohonásobně více, než jaká byla původně tržní cena nastavena klubem.
Ani v jednom případě pak samozřejmě nejde o náhodu. Oba zmíněné typy lidí to dělají sériově. A nutno říct, že také velmi chytře. Kolem stadionu už postávat nemohou, proto se schovali do anonymního světa. Není totiž nic jednoduššího než na sociálních sítích založit falešný účet. Dnes už ani moc nesejde na tom, zda byl založen pár hodin zpět a nemá žádné reálné fotky, což by mohly být i první varovné signály. Jenže touha jít na zápas je v očích řadového fanouška často mnohem silnější než racio. A právě to často bývá ta nejrychlejší cesta ke ztrátě peněz a emocí.
Jeden příklad za všechny. Představte si, že chcete jít na derby pražských S v Edenu a v aplikaci Slavia a na Ticketportalu je beznadějně vyprodáno. Co uděláte jako první? Zkusíte kamarády. Je vám ale celkem jasné, že domácího derby se nikdo nevzdá. Tak začnete zklamaně a nervózně prohledávat Bazoš, Facebook, Instagram a Twitter, kde zkoušíte, zda se na vás neusměje štěstí a neobjevíte čirou náhodou někoho, kdo by vás vytouženému utkání nepřiblížil.
Najdete inzerát, který prodává dva lístky. Dokonce za polovinu, protože dotyčný „prodejce“ je nemocný. Objeví se jiskra naděje a vy po ní hned skočíte. To samotné ještě nemusí být osudová chyba. Občas se skutečně takto výhodně zadaří. A o to je ten pocit z dobrého nákupu lepší.
Podpoř Football Club a za 39 Kč získej all-in přístup ke všem prémiovým textům a k tomu web bez reklam. Napořád.
Napíšete inzerentovi, který se k vám chová mile. Domluva probíhá hladce. A jelikož chcete mít jistotu, že lístek bude skutečně váš, raději se moc nevyptáváte. Třeba na to, zda dotyčný lístky skutečně má, např. formou screenshotu z aplikace. Nebo na jaká místa přesně vstupenky jsou. To abyste ho raději neobtěžovali, vždyť taková nabídka už nemusí přijít. Vše se přitom odehrává ve skvělé atmosféře. „Prodejce“ vás neustále ujišťuje. Rychle odpovídá. Dost možná i nějaké ty důkazy, že jsou lístky jeho, zašle i bez vašeho vyžádání. Občas na vás zkusí zatlačit s tím, že na prodej spěchá. Musí se totiž starat o dítě nebo jsou za vámi ve frontě na „vaše“ lístky další lidé. Chce a potřebuje vaši důvěru, Bez toho se „obchod“ nikdy uskutečnit nemůže.
Další fáze? Platba. „Prodejce“ vám zašle účet, na který chce obratem odeslat peníze. Ptáte se, jestli bude vadit, že peníze dojdou až zítra, jelikož vaše banka nepodporuje okamžitou platbu. Prodejci se to nelíbí. Spěchá na to. Připlatíte si tedy za to, že peníze odejdou ihned. „Prodejce“ je dokonce tak ochotný, že vám poplatek i odečte z částky, co mu máte poslat. Pořád nic?
Platba provedena. A dál? Nic vám pochopitelně obratem nedorazí. Ani lístky, ani zpráva. Jediné, co se oproti situaci před cca patnácti minutami změnilo je fakt, že máte o několik set až jednotek tisíc korun méně na účtu. A „prodejce“? Ten už si vás samozřejmě zablokoval. Zkrátka, stali jste se obětí podvodu. Nicméně nestalo se tak s odesláním peněz a blokací, ale mnohem dříve.
Před samotným nervózním brouzdáním po internetu je totiž nanejvýš vhodné položit si alespoň jednu z následujících otázek: Co je lepší, koukat se na fotbal doma s penězi, nebo doma bez peněz? Jsem připravený nést riziko, že si v sobě ponesu zklamání, když to nevyjde? Co když mě nepustí na stadion? Mám dost peněz na to, abych si je případně mohl dovolit vyhodit z okna?
Pokud do toho i přesto půjdete, je nutné vědět, že celá analytická hra teprve začíná. Klíčové totiž je si podvodníka, a to vždy před zahájením komunikace, prověřit. Buď v rámci platformy, na které prodává, nebo např. na webu https://podvodnabazaru.cz/ podle telefonního čísla, e-mailu, názvu profilu na sociálních sítích nebo, coby poslední záchytný bod, dle čísla bankovního účtu.
Pokud ani zde nenajdete nic podezřelého, občas tomu tak skutečně je, můžete jít směle dál.
Další na řadu přichází přímo kontakt s prodejcem. Jakmile jste našli někoho, kdo lístek „má“, měli byste vždy přistoupit k ověřování faktů. Pro vaši vlastní bezpečnost je zcela na místě chtít, aby vám prodávající ukázal, že lístek skutečně vlastní. Zde je důležité zmínit, že jak seriózní, tak i neseriózní prodejce vám může poskytnout například důvěryhodně působící screenshot lístků z aplikace. Jak je to možné? Jednoduše.
Na daném prodejním kanálu, např. na Bazoši, je osoba, která prodává skutečné lístky za normální cenu a podvodník mu napíše, stejně jako obepisujete inzeráty vy. Samozřejmě s tím úplně stejným motivem. Hraje kupujícího a chce si vyžádat důkaz. Jakmile ho dostane, z konverzace odchází. Logicky pro něj s tím, že je připraven kdysi validní fotku použít pro sebe a svůj plán.
Je tedy nákup on-line mimo oficiální prodejní kanály klubu vždy rizikový? Ano. Riziko se sice dá snížit, ale nikdy nelze plně eliminovat. To je důležité mít na paměti. Jak tedy můžeme rozlišovat mezi seriózním a neseriózním prodejcem? Dobrých vodítek může být hned několik.
První. Prodejce může být důvěryhodnější například tím, že má na Facebooku (nebo kdekoliv jinde) profil s kompletní historií delší než 2 až 3 roky. K tomu má v přátelích třeba rodinu a samotných přátel má více než deset. Další dobrý znak v kombinaci s tímto jsou například fotky přímo ze stadionu. Lidé, kteří se dopouští podvodu s vlastními fotkami je pomálu a většinově jsou z řad permanentkářů.
Bohužel.
Druhé. Dobrý prodejce vás nebude zkoušet dostat „na lopatky“ obskurním způsobem platby. To je například Paysafecard, Revolut, Skrill atd. Zkrátka něco, co se dá velmi obtížně vystopovat a ještě hůře vymáhat. Stejně tak se vám zde nemusí zobrazit reálné jméno majitele.
To jsou ty hlavní vodítka. Pokud se i přesto stanete obětí podvodu, je důležité nepropadat panice. Nemůžete za to, že se někdo rozhodl zneužít faktu, že něco milujete. Ukrást vám vaše emoce.
Současně je důležité celou záležitost nahlásit na Policii České republiky a nám na e-mail [email protected]. Zvýšíte si tím šanci na vrácení peněz. Málokdy se stane, že by vám je podvodník vrátil sám od sebe. Je to pro něj ponižující a de facto se tím přizná. Navíc, i pokud nejde o peníze a samotná částka není likvidační, jde o princip. Tito lidé si prostě zaslouží trest.
U překupníků je situace o něco jednodušší. Ti z povahy tohoto činu nenabízí lístky výhodně, jako to dělají podvodníci, ale právě naopak. Chtějí si cíleně vydělat a nebojí se to dát najevo. Z praxe navíc víme, že se většinou jedná o opakovanou činnost.
Na serverech jako Viagogo, StubHub, Bazoš či na Facebooku lze jednoduše najít inzeráty, které svou cenou převyšují cenu vstupenek na oficiálních prodejních kanálech klubů. U nich je vždy nutné mít na paměti, že podobné chování porušuje obchodní podmínky pro nákup a prodej vstupenek a může při odhalení vyústit až v odebrání permanentky nebo zablokování daných vstupenek. Což se díky systematizaci práce našeho analytického týmu děje čím dál častěji.
Role Slavie je v tomto prostá. Záleží nám na dobrém jménu klubu a našich fanoušcích. Chceme je lépe chránit a být jim ještě více nablízku než doposud. Právě proto děláme vše, co je v našich silách, abychom tyto nežádoucí jevy potlačili. Na obě skupiny se totiž intenzivně zaměřujeme.
Naši externisté průběžně mapují sekundární trh a provádí tzv. mystery shopping. Jinými slovy, snaží se nechat podvést, abyste se nemuseli nechat podvést vy. Obdobné to je i u překupníků. I zde náš tým identifikuje osoby, které aktivně a hlavně cíleně porušují naše obchodní podmínky.
Opět pár řádků toho, co už máme za sebou. Opravdu jen zlomek z poslední doby.
Na zápas Evropské ligy s AC Milán jsme v rámci mystery shoppingu na Facebooku zajistili 6 kusů falešných vstupenek, které podvodník prodával. Předáno PČR a ve spolupráci s ní také vyřešeno.
Zápasy s Hradcem a Teplicemi v letošní sezoně? Mystery shopping inzerátů na Bazoši. Bilance? Jedna odebraná permanentka a 80 kusů zablokovaných vstupenek, které byly prodávány vysoko nad původní tržní cenou. O kolik? O 500 Kč víc na jedné vstupence.
Případ podvodnice, která se skrze nejrůznější „prodejní“ artikly dostala až k „nám“. Chtěla prodat lístky na loňské derby. Odhalena, dopadena, identifikována skrze PČR a aktuálně jí hrozí v součtu všech dalších prohřešků až tříletý pobyt za mřížemi.
Nebo překupník, kterého jsme chytili při prodeji permanentek. Nabízel je za trojnásobek.
Příkladů je mnoho a kreativitě se meze nekladou.
Za zmínku určitě stojí fenomén mladých fotbalistů, kteří od třetí osoby dostali pokyn, aby lístky přeprodali svým jménem za více, než je tržní cena, aby následně obdrželi provizi.
Nebo známý případ „Konečný“. Jeden z těch, kteří nás trápí právě skrze zmíněné platební portály Revolut, Paysafecard a Skrill. Víme o něm hodně, ale bohužel jsme na něj krátcí. Člověk stojící za těmito profily se totiž nenachází v České republice. Právě kvůli takovým lidem apelujeme na fanoušky, aby vždy vše ohlásili vše PČR.
Vyplatí se to. I díky spolupráci s vámi jsme si došlápli na sériového podvodníka. Ten si dokázal přijít i na desítky tisíc korun denně. Tohoto člověka jsme vystopovali a konfrontovali, současně s tím byl nahlášen na PČR. Podvádět se zkrátka nemá.
Mezi další, z hlediska růstu také nejagresivnější, fenomény spojené s prodejem lístků (nejen) na fotbal patří tzv. flipping. Ten aplikuje principy klasického překupnictví v tom smyslu, že se nakoupí vstupenky za tržní cenu a následně se prodají s několikanásobným ziskem. Zde je potřeba zdůraznit, že flipping se děje cíleně, organizovaně a jeho aktéři ho vnímají jako legitimní byznys.
Existují totiž rovnou celé skupiny o desítkách, ne-li stovkách lidí, kteří toto řízené překupnictví dělají spolu. Předávají si tipy, rady a cenné know-how o fungování trhu. Společně tak porušují prakticky všechny obchodní podmínky, které v České republice najdete. A nejde jen o fotbal. Zaměřují se na vše. Ať už třeba na koncerty, divadelní představení, galavečery bojových sportů nebo další akce, na které je zkrátka potřeba vstupenka.
Pokud byste se chtěli stát „profesionálním“ flipperem, není to pouze o tom najít na internetu skupinu a přidat se. Flipping není pro každého a sami provozovatelé takových skupin jsou si toho vědomi. Abyste měli šanci toto know-how načerpat, musíte za něj draze zaplatit. Přesněji řečeno několik tisíc korun měsíčně, které vám zajistí pouhý přístup do skupiny. A to jen na další měsíc.
Všechny flippery zakoupené vstupenky se následně přeprodávají právě na nám dobře známém portálu Viagogo (alternativně na StubHubu), ale samozřejmě se s nimi můžete setkat i na Bazoši. Existuje tedy určitá pravděpodobnost, že i vy coby kupující jste s takovým flipperem již přišli do styku a možná jste od něj takovou vstupenku, předurčenou čistě k profitu, zakoupili.
Z hlediska boje s tímto fenoménem máme jasno teprve chvíli. Strategii prozrazovat nebudu, ale je úsměvné z hlediska provozovatelů tohoto „byznysu“ pozorovat, jak moc ho považují za zcela legální. Uvidíme. I my jsme se v zájmu o tento fenomén stali flippery. Výsledky této praxe nás těší a budou ještě víc.
Ruku v ruce s analytikou nákupních portálů a aktivním mystery shoppingem, který nám již pomohl ve stovkách případů problémy odhalit, vedou naše úvahy i směrem k „re-sale“ portálu. Jeho prostřednictvím bychom rádi zmenšili objem sekundárního trhu a vytvořili fér prostředí pro obě strany. Jak pro kupující, tak prodávající. Na české poměry zatím nevídaná věc a dle našeho interního přesvědčení dobrý krok směrem k další ochraně fanoušků a samotné značky.
Při pohledu na obdobná opatření jinde v Evropě zjistíme, že kluby jako Arsenal, Bayern, Aston Villa nebo Chelsea již používají podobné modely, které implementujeme i ve Slavii. Ať už aktivní monitoring trhu, nebo právě řízený sekundární trh. U těchto klubů systém „re-sale“ portálu funguje a v kombinaci s monitoringem přináší ovoce. Tvoří tak nad vstupenkami, které distribuuje klub, jakousi ochranou zeď. Snad to brzy představíme i u nás.
Mimo vývoj těchto funkčních on-line řešení se nově zaměřujeme i na prevenci přímo v terénu. Během zápasového dne jsme k dispozici pro fanoušky, které vstupenka nepustila přes turniket.
V momentě, kdy se něco takového stane (a stává se to častěji, než bychom chtěli), zasahuje naše ticketingové oddělení. To má za úkol zjistit, odkud vstupenka pochází, kdy a kde byla zakoupena a následně i poradit fanouškům ohledně dalšího postupu. Zkrátka podat pomocnou ruku tak, aby se dal pachatel i s přispěním fans co nejlépe potrestat. A aby se, v neposlední řadě, co nejvíce podařilo eliminovat nepříjemnost celé situace. Zatím se nám to daří a stejně tak tomu bylo například i ve chvíli, kdy někdo nachytal desítky zahraničních turistů na dětských lístcích do sektoru hostů v zápase s Pardubicemi. Byla to fuška, ale všichni se dostali dovnitř.
Byť tedy skončili o pár set korun lehčí, než by bývali byli, kdyby si koupili lístek přes klub.
Takto získaná data o překupnících a podvodnících a zkušenosti s řešením krizové intervence v praxi jsou pro nás velmi cenná. Celý proces navíc absolvujeme rádi a s pokorou, ačkoliv to může být někdy nepříjemné. Našich fanoušků si totiž vážíme a chceme se o ně umět postarat se vším všudy. I tehdy, když situace není zalitá sluncem.
Podvody pochopitelně netrápí pouze Slavii. Jedná se o problém, který postihuje všechny sféry internetu nehledě na to, jestli jde o vstupenky na koncerty, investice, kryptoměny, mateřské bazárky, jídlo, suroviny, knihy nebo sběratelské kartičky Pokémonů. Podvodníci se nezastaví před ničím a existuje velká pravděpodobnost že ten, kdo okrádá fanoušky o peníze za lístky na fotbal, okrádá i někde jinde. Je to pro ně velmi jednoduchý zdroj peněz.
V extrémních případech si lze přijít až na desítky tisíc korun za jediný den.
Jak jim tento byznys překazit?
Nekupujte vstupenky jinde než na oficiálních kanálech prodejce!
Zní to jako banalita, ale stačí to. Cokoliv dalšího je na hraně. A to i v rámci přeprodeje mezi férovými fanoušky, protože nikdy nemáte jistotu, že daný člověk opravdu přijde. Že vstupenka je pravá. Nebo že se daný permanentkář prostě nerozhodl si jednorázově vydělat.
Čeká nás zlepšení? Postupem času bude sekundární trh doufejme vyřešen a sama instituce se stane „překupníkem“ v podobě „re-sale“ modelu, což se už dnes děje díky odhlašování nebo darování vstupenek od držitelů permanentek. Do té doby nezbývá nic jiného, než s nimi bojovat.
Ať už aktivním monitoringem, mystery shoppingem, spoluprací s fanoušky a následně i PČR, osvětou a hledáním řešení, jak výskyt zlodějů emocí omezit. Dalším pokusem bude i to, že za klub požádáme Ligovou fotbalovou asociaci, aby směrem k portálům, kde bují tento patologický jev, poslala žádost, aby týmy Chance ligy nebyly vůbec v prodejní nabídce. Marný boj? Možná, ale úspěšný příklad existuje. V roce 2022 to dokázala kapela Rammstein. V případě německé hudební skupiny to nakonec rozhodl až soud. Ale proč by nemohla stejně postupovat i naše liga? Nebo týmy, co hrají Evropu. Vždyť tento problém máme úplně všichni. Bez rozdílu dresu. Těžko se podaří podvodníky a překupníky vymýtit. Je to nekonečný boj. Stojí tedy za to? Ano.
Pokračujeme společně v mravenčí práci. Vás prosím o jediné. Pošlete po přečtení tento text všem, kterým není lhostejné, že se na jejich milované značce přiživují denně i stovky zlodějů emocí.
Zvládne Slavia náročný program? Jak využije posily z posledního roku? Jak vyzrát na silné soupeře v Lize mistrů? A co čekat od souboje Trpišovský vs. Priske? O tom všem jsme si povídali v dalším dílu Football Club podcastu s analytiky Tomášem Daníčkem a Vojtěchem Mrklasem.
Další reprezentační sraz, který skončil s výraznou pachutí blížícího se neúspěchu. Kdo by měl trénovat českou repre? Je naše účast na MS 2026 v Severní Americe úplné sci-fi? Jak si poradit s hvězdami, kteří v národním dresu pokulhávají? A které hráče je potřeba do sestavy co nejrychleji zabudovat?
Zatímco v Evropě je kvalifikace zhruba v půlce, jiné kontinenty už na MS 2026 vyslaly tři čtvrtě roku před jeho startem 15 reprezentací. K nim je třeba připočíst ještě tři pořadatelské země. Projděte si seznam všech 18 týmů, které už mají účast jistou.
Gólostroj. Jinak ho ani nazvat nelze. Erling Haaland v úterý znovu ukázal, že branky zdaleka nestřílí pouze v Manchesteru City. Zápas Norska proti Moldavsku se i díky jeho výkonu proměnil v exhibici.
