Když loni v říjnu LFP (francouzská verze LFA) otevírala aukci na prodej domácích TV práv, vyhlašoval prezident Vincent Labrune ambiciózní cíl: získat 1 miliardu eur. Mělo to jediný háček. Do aukce se nikdo nepřihlásil. LFP tak musela potupně dojít za vysílateli a jednat napřímo.
A rychle se ukázalo, že to nebude jednoduché. S Canal+ má LFP dlouhodobě mizerné vztahy, dosavadní vysílatel Amazon zájem o pokračování neměl, snaha zlákat Apple taky nevyšla a zpátky se držel dokonce i katarský beIn, v jehož nabídku celá LFP očividně doufala.
Jednání byla tak marná, že ještě týden zpátky, cca měsíc do startu sezony, Ligue 1 neměla vysílatele. Na stole jí navíc ležely jen dvě reálné možnosti:
Druhý scénář, který měl fungovat na spolupráci s Warner Bros Discovery, sliboval větší potenciál v podobě odhadovaného zisku minimálně 500 milionů eur ročně. Jenže tenhle plán počítal s tím, že LFP za první rok najde přes dva miliony zákazníků, co budou platit 30 eur měsíčně. Což byl těžký úkol.
Nakonec tak dle očekávání vyhrála první varianta. Její finální podoba je taková, že britský DAZN si za 400 milionů eur koupil práva na osm z devíti zápasů kola a katarský beIn přihodil 100 mega za zbytek. Celkem tedy jde o nějakých 500 milionů eur ročně. Polovina toho, co Labrune sliboval.
Na jednu stranu se tím povedlo odvrátit úplnou katastrofu. Zvlášť, když se přidají peníze za zahraniční práva (160 milionů eur). Pořád je to ale málo. Srovnání s ostatními TOP 5 ligami mluví jasně: Anglická Premier League bere 2 miliardy eur ročně, německá Bundesliga 1,1 miliardy, španělská La Liga 990 milionů, a italská Serie A 900 milionů.
Dlouhá nejistota, kolik a jestli vůbec něco přijde z prodeje TV práv, je vidět i na přestupovém chování většiny francouzských klubů. Ty chudší jsou doteď prakticky bez posil a někteří šéfové otevřeně mluvili o tom, že případný neúspěch v hledání vysílatele je dostane na hranu přežití.
Samozřejmě ne všechny kluby jsou na TV právech závislé jako jiné. Velké bomby jedou v Lyonu, kde už za posily vysázeli přes 130 milionů eur. Většina z toho padla na uplatňování opcí, přišel ale taky jeden z hrdinů Eura: Georges Mikautadze za 19 milionů eur z Metz.
A nešetří ani Marseille. Kromě toho, že přivedla drahého trenéra Roberta Da Zerbiho, vysázela také 26 milionů eur za asi nejkontroverznější posilu léta, Masona Greenwooda.
Text, který jste právě dočetli, původně vyšel jako twitterové vlákno na uživatelském účtu autora s názvem Francouzský fotbal.
Schalke 04 je zpátky v Bundeslize. Klub z Gelsenkirchenu si postup definitivně zajistil v sobotu domácí výhrou 1:0 nad Fortunou Düsseldorf, dvě kola před koncem druhé ligy. Do nejvyšší soutěže se vrací po třech sezonách. Symbolicky: rozhodující gól dal kapitán Kenan Karaman, v klubu znovu funguje spojení kabiny s tribunou a zimní příchod čtyřicetiletého Edina Džeka se ukázal jako mnohem víc než jen nostalgická pohlednice z velkého fotbalu.
Manchester United se po dvouleté absenci vrací do Ligy mistrů. Ještě v lednu přitom sezona vypadala jako další díl nekonečného chaosu po éře Alexe Fergusona. Pak ale přišel Michael Carrick, vrátil týmu řád, zvedl klíčové hráče a z dočasné mise udělal trenérskou kandidaturu, kterou už Old Trafford nemůže jen tak ignorovat.
Tottenham se po dvou výhrách v řadě vyškrábal z pásma sestupu a český fotbal má v jeho záchranářském příběhu výraznou postavu. Antonín Kinský využil zranění Guglielma Vicaria, chytal poslední čtyři zápasy a pod Robertem De Zerbim si řekl o víc než jen dočasnou roli.
