Klub, jehož chaos nezvládl ani Bielsa. Spící gigant hledá cestu k cíli
Droit au But. Přímo k cíli. Slavné heslo patří k Marseille stejně jako bílomodré barvy, ikonický Stade Vélodrome nebo chorál Aux armes dunící na jeho tribunách. Cíle OM byly vždy ty nejvyšší. Důkazem budiž devět ligových titulů (jen Saint-Étienne a PSG jich mají víc) nebo triumf v Lize mistrů, kterou Olympique vyhrál (v roce 1993) jako zatím jediný francouzský tým.
Jenže na slavnou historii sedá čím dál silnější vrstva prachu. Na titul čeká OM už 14 let, v Lize mistrů se objevuje přinejlepším nepravidelně a nůžky mezí ním a dominantním rivalem z Paříže začínají připomínat rozštěp Jean-Clauda Van Damma. Olympique přitom papírově má zbraně na to, aby PSG vyzval na souboj. Nebo alespoň byl jasnou dvojkou ve Francii a respektovanou silou v Evropě. Tento cíl ale Marseille už dlouho uniká. I proto, že si při cestě k němu sama hází klacky pod nohy.
Související články
Evropská Slavia, opožděná Sparta a překvapiví vítězové revize ligových přestupů. Kdo je umí nejlíp?
Přestupové období je sice už dávno za námi. Teprve teď ale začíná být vidět, kdo skutečně posílil a kdo jen nekoncepčně nakupoval. Tomáš Daniček se v novém Football Club podcastu pustil do hodnocení všech šestnácti ligových týmů. A některé známky vás dost možná překvapí.
„A pak se ozval Pavel Nedvěd.“ Podívejte se, jak mluví česky nový reprezentant Naderi
Ryan Naderi se těší na svůj první reprezentační start. Jaký další sen s českou reprezentací má?
Irský Maradona. Tohle skvělé sólo nezastavil ani plzeňský Wiegele
Ze soupeřových obránců udělal začátečníky. Irský útočník Troy Parrott předvedl proti Rakousku parádní sólo, při kterém si pohrál se dvěma obránci a zakončil s naprostým klidem i přes Floriana Wiegeleho. Ani jeho dva góly ale Irsku na vítězství nestačily.
