Droit au But. Přímo k cíli. Slavné heslo patří k Marseille stejně jako bílomodré barvy, ikonický Stade Vélodrome nebo chorál Aux armes dunící na jeho tribunách. Cíle OM byly vždy ty nejvyšší. Důkazem budiž devět ligových titulů (jen Saint-Étienne a PSG jich mají víc) nebo triumf v Lize mistrů, kterou Olympique vyhrál (v roce 1993) jako zatím jediný francouzský tým.
Jenže na slavnou historii sedá čím dál silnější vrstva prachu. Na titul čeká OM už 14 let, v Lize mistrů se objevuje přinejlepším nepravidelně a nůžky mezí ním a dominantním rivalem z Paříže začínají připomínat rozštěp Jean-Clauda Van Damma. Olympique přitom papírově má zbraně na to, aby PSG vyzval na souboj. Nebo alespoň byl jasnou dvojkou ve Francii a respektovanou silou v Evropě. Tento cíl ale Marseille už dlouho uniká. I proto, že si při cestě k němu sama hází klacky pod nohy.
Baník přes zimu zajímavě posílil, ale pořád visí ve vzduchu otázka, jestli z toho bude restart, nebo jen dražší verze podzimního chaosu. V lize pak rostou mladé opory, které můžou udělat díru do světa. A trenér Tomáš Janotka bude v Sigmě, která nakupovala jako v duty free shopu, v hodně nepříjemných kleštích. S analytikem Vojtěchem Mrklasem vybíráme tři příběhy, které budou v lize rezonovat.
Podle Martina Hyského byl tenhle verdikt rozhodčího po zásahu VARu přísný. Jak rozhodující moment čtvrtečního večera vidíte vy?
Řecké týmy překvapily favority a zapsaly důležité body do národního koeficientu. Česku se tak Řecko přiblížilo už jen na čtyři výhry a navíc může do vyřazovacích fází evropských pohárů protlačit hned čtyři kluby.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
