Klub, jehož chaos nezvládl ani Bielsa. Spící gigant hledá cestu k cíli
Droit au But. Přímo k cíli. Slavné heslo patří k Marseille stejně jako bílomodré barvy, ikonický Stade Vélodrome nebo chorál Aux armes dunící na jeho tribunách. Cíle OM byly vždy ty nejvyšší. Důkazem budiž devět ligových titulů (jen Saint-Étienne a PSG jich mají víc) nebo triumf v Lize mistrů, kterou Olympique vyhrál (v roce 1993) jako zatím jediný francouzský tým.
Jenže na slavnou historii sedá čím dál silnější vrstva prachu. Na titul čeká OM už 14 let, v Lize mistrů se objevuje přinejlepším nepravidelně a nůžky mezí ním a dominantním rivalem z Paříže začínají připomínat rozštěp Jean-Clauda Van Damma. Olympique přitom papírově má zbraně na to, aby PSG vyzval na souboj. Nebo alespoň byl jasnou dvojkou ve Francii a respektovanou silou v Evropě. Tento cíl ale Marseille už dlouho uniká. I proto, že si při cestě k němu sama hází klacky pod nohy.
Související články
Evropa pod lupou: Poučí se Arsenal? A co Slavia? A proč Česko udrží top desítku
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
Z nechtěného veterána trefa sezony. Coufal ohromil Německo, West Ham padá
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Hložkova paráda. Po roce trápení mu stačil poločas, aby ukázal, že do Ameriky patří
Adam Hložek téměř celý rok promarodil a před posledním nominačním řezem byl jedním z hráčů, které potřeboval trenér Miroslav Koubek vidět v zápase. Proti Kosovu mu na odpověď stačil poločas: připravil první gól, druhý sám dal a po výhře 2:1 mohl balit kufry na mistrovství světa.
