Agresoři už zase kopou. Rusko hledá cestu na mistrovství světa

27. březen 2023
Sdílejte:
Zatímco Bělorusko v poklidu rozehrálo kvalifikaci na Euro 2024, Rusko se snaží vrátit do mezinárodního fotbalu asijskou cestou. To vše navzdory pokračující válce na Ukrajině.
Ruská fanynka na zápase v Íránu.Foto: Profimedia

Na Ukrajině už přes rok umírají vojáci i civilisté. A zatímco Rusko bylo téměř okamžitě po začátku invaze ze soutěží FIFAUEFA vyloučeno, Běloruska jako jeho hlavního spojence se podobný zákaz netýká.

I proto mohli Bělorusové o víkendu rozehrát svoji skupinu „domácím“ zápasem se Švýcarskem (0:5). Domácím v uvozovkách, protože utkání se konalo v Srbsku, na stadionu Vojvodiny v Novém Sadu. Zatím jediným postihem, který dopadl na národní tým i běloruské klubové zástupce, je totiž nemožnost hrát mezinárodní zápasy na území Běloruska (když pomineme nemožnost nalosovat proti sobě běloruské a ukrajinské kluby, což spíš než trest je preventivní opatření zamezující další eskalaci napětí).

Běloruský národní tým se tak příznačně nastěhoval do Srbska – jednoho z mála států, které jsou v současnosti ochotny bavit se s Ruskem nebo s těmi, kteří jeho válce na Ukrajině poskytují podporu. Na stejném stadionu v Novém Sadu odehráli Bělorusové už loňské zápasy Ligy národů a běloruské kluby pro změnu spojily příjemné s užitečným a svá předkola pohárových soutěží zvládly během letních soustředění v Turecku, případně dvakrát na hřištích soupeřů.

Ani jeden z běloruských klubů se do hlavní soutěže žádného z pohárů nedostal, stejně tak je velmi nepravděpodobné, že by Bělorusko uspělo ve své kvalifikační skupině, kde ho kromě Švýcarska čeká ještě Izrael, Rumunsko, Kosovo a Andora.

Zlaté časy běloruského fotbalu, které symbolizovalo především BATE, jsou pryč. Klub z Borisova se naposledy do základní skupiny Ligy mistrů dostal před osmi lety, do Evropské ligy před sedmi, a od té doby ho nikdo nenapodobil. Nejlepší výsledek reprezentace bylo třetí místo v kvalifikační skupině na mistrovství světa 2002, díky kterému Bělorusům jen těsně uniklo play off o závěrečný turnaj.

Účast Bělorusů v kvalifikaci o Euro má tak spíš symbolickou rovinu – dodává legitimitu Lukašenkovu režimu, který navzdory podpoře Ruska v jeho válce na Ukrajině a navzdory rozsáhlému potlačování lidských práv stále může poukazovat na to, že je přijímán jako součást – minimálně fotbalové – mezinárodní komunity.

Právě na to nedávno upozornila i víc než stovka europoslanců ve svém dopisu UEFA, který požaduje vyloučení Běloruska z aktuálního kvalifikačního cyklu. Jedním z jeho autorů je polský europoslanec Tomasz Frankowski, bývalý profesionální fotbalista s 22 starty za reprezentaci a zkušenostmi z francouzských, japonských, španělských, anglických i amerických klubů. Odpověď UEFA zatím neznáme a Bělorusové tak pokračují v cestě za – byť velmi nepravděpodobnou – účastí na Euro 2024 v Německu.

Na rozdíl od hokeje, kde po posledním rozhodnutí IIHF vynechají spolu s Ruskem minimálně tři mistrovství – loňské, letošní i to v Praze a Ostravě v roce 2024.

Nové číslo

Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme více jak 160 stran unikátního fotbalového čtení.

      To chci!

      To mnohem větším kandidátem na účast na Euru by bylo samotné Rusko, jehož odvolání proti zákazu startů bylo ovšem už loni v létě smeteno ze stolu Mezinárodní sportovní arbitráží. I proto se Rusové vydali na cestu zpět do mezinárodního fotbalu takříkajíc zadními vrátky. Minulý čtvrtek remizovali v Teheránu s Íránem, což byl jejich první zápas od invaze na Ukrajinu, který se odehrál mimo území bývalého Sovětského svazu (v roce 2022 se utkali pouze s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem). V neděli pak Rusko nastoupilo k vůbec prvnímu domácímu zápasu od začátku války, když v Petrohradu porazilo 2:0 Irák.

      Tento seznam soupeřů celkem jasně potvrzuje, kterým směrem se Rusko, prozatím nekompromisně ostrakizované v rámci evropského fotbalu, obrátilo. Nastartovalo plán – byť oficiálně nikdy nevyslovený – připravit si půdu pro pozdější návrat na fotbalovou scénu prostřednictvím integrace s Asijskou fotbalovou konfederací (AFC).

      V Putinově režimu, jehož mezinárodní pozice byla z velké části postavena na sportu a pořadatelství velkých sportovních akcí (olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale nebo velká cena Formule 1), hraje právě fotbal jednu z nejdůležitějších rolí, a vidina možnosti dosáhnout na účast na mistrovství světa 2026 asijskou cestou zůstává velmi lákavá.

      Rusko se před měsícem účastnilo kongresu AFC a zároveň bylo pozváno, aby hrálo na historicky prvním mistrovství střední Asie, které se bude v létě konat v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Rusové posilují své vztahy nejen s Čínou, ale i s Indií, a jejich ženský tým do 17 let bude už na konci března hrát na mistrovství Jihoasijské fotbalové federace, jejímž je Indie členem.

      Na Ukrajině Rusové používají íránské bojové drony, a právě s Íránem v únoru podepsali memorandum o vzájemném porozumění, ve kterém se obě strany zavazují k posilování vztahů na poli sportu. I když podle oficiálních vyjádření zůstává prioritou jejich setrvání v UEFA, a to především díky vidině výrazně vyšších příjmů z Ligy mistrů, obrat směrem do Asie je tím víc pravděpodobný, čím déle bude trvat principiální postoj evropského fotbalu.

      A nejde jen o fotbal. Už v lednu obdrželi Rusové a Bělorusové pozvání na letošní Asijské hry, které se budou konat v Číně. Mezinárodní olympijský výbor zároveň podpořil účast ruských a běloruských sportovců na pařížské olympiádě příští rok, Wimbledon zrušil zákaz startu ruských a běloruských tenistů a Mezinárodní šermířská federace (jejímž šéfem byl až do invaze někdejší spolumajitel Arsenalu Ališer Usmanov) jako první povolila návrat Rusů a Bělorusů na mezinárodní turnaje.

      I když se tak z našeho pohledu může zdát, že válka na Ukrajině zůstává tématem číslo jedna a že solidarita s Ukrajinou a její podpora stále trvá, pro velkou část sportovního světa se stává epizodou, na kterou se pomalu zapomíná. A spolu s tím se ve vztahu k Rusku do popředí přesouvají jiné zájmy, než ty mezinárodně a lidskoprávní.


      Nové číslo

      Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme přes 160 stran unikátního čtení.

      To chci!

      Související články

      Trouba to byl! V cestě ke zlatu stál v Chile i ruský rozhodčí, vzpomínají vicemistři světa

      V roce 1962 se touto dobou hrál československý šampionát snů. Odepisovaní reprezentanti porazili slavné Španěly a nastartovali jízdu až do finále mistrovství světa v Chile. Vítejte ve fotbalovém světě bez teplé vody, s tajnými policisty ve výpravě či směšnými odměnami za finále.

      Historie

      Zrušit nadstavbu? Kritizované ligové finále očima expertů

      Liga má za sebou nadstavbu, ve které Sparta uhájila první místo po základní části a o poslední místenku do Evropy a přímý sestup se hrálo do poslední chvíle. Zvyšují zápasy navíc atraktivitu české ligy, nebo jde jen o uměle nastavovanou kaši? Zeptali jsme se osobností z fotbalového prostředí.

      Anketa

      Votroci povstaňte! Hradec mění tvář a prodává permanentky na nový stadion

      Stadionem to nekončí, chceme mezi velké kluby, vzkazuje hradecký klub a ukázal nové logo.

      Zprávy
      Popup se zavře za 8s