Za fotbalem utekla na Západ. Teď Rinnerovou vyznamenal prezident

Když se v roce 1985 vydala do Itálie, udělala něco, co před ní žádná československá fotbalistka nedokázala. Podepsala profesionální smlouvu se slavným AC Milán. Aby však mohla za železnou oponu vůbec vycestovat, musela se nejprve provdat za Itala. A za svůj odchod na Západ následně zaplatila místem v československé reprezentaci.

O více než čtyřicet let později se Jaroslava Rinnerová, rozená Poláčková, dočkala jednoho z nejvyšších státních uznání. Prezident Petr Pavel jí 28. října 2026 udělil Medaili Za zásluhy v oblasti sportu. Ocenil její hráčskou kariéru, průkopnické působení v zahraničí i celoživotní práci pro ženský fotbal.

Poly, která zasvětila život Slavii

Jaroslava Rinnerová, ve fotbalovém prostředí známá pod přezdívkou Poly, vyrůstala v Nové Vsi pod Pleší. Fotbal ji přitahoval odmalička a ve čtrnácti letech se v roce 1971 přihlásila na nábor do pražské Slavie. Začínala v rezervním týmu, ale během několika měsíců už nastupovala za první mužstvo.

Pomohla jí jedna italská fotbalistka, se kterou se seznámila během mezinárodního turnaje. Nabídla jí, že zná muže, který by byl ochoten uzavřít s ní sňatek, aby mohla vycestovat do Itálie. Rinnerová souhlasila. Díky domluvené svatbě získala tříměsíční vízum na pozvání manžela a mohla odjet do Milána, kde už na ni čekala nabídka profesionální smlouvy.

„Byl to domluvený sňatek,“ vzpomínala později v rozhovoru pro časopis Týden. Italský muž za pomoc nic nepožadoval, chtěl pouze pomoci české fotbalistce splnit její sen.

V Itálii Rinnerová poznala prostředí, které bylo od československých podmínek na míle vzdálené. Kluby tam pracovaly s mladými hráčkami a ženský fotbal měl mnohem profesionálnější zázemí.

Za odchod na Západ ovšem zaplatila ztrátou místa v československé reprezentaci. Žádné oficiální vysvětlení nedostala, jednoduše jí přestaly chodit nominace. Svou situaci si podle vlastních slov ještě zhoršila, když před bývalými spoluhráčkami a reprezentačním trenérem otevřeně chválila italské podmínky.

Přišla tak mimo jiné o možnost zahrát si na neoficiálním mistrovství světa žen v Číně v roce 1988. Přesto svého rozhodnutí odejít za profesionálním fotbalem nelitovala.

Druhá kariéra: 23 let ve službách Slavie

Spojení se Slavií přetrvalo i po skončení hráčské kariéry. V roce 2003 se Rinnerová vrátila do Edenu jako vedoucí úseku ženského fotbalu a v této funkci vydržela dalších 23 let.

Za tu dobu se výrazně podílela na budování klubu, který se stal jednou z dominant české ženské kopané. Slávistky během jejího působení získaly devět ligových titulů, šest domácích pohárů a třikrát postoupily do čtvrtfinále Ligy mistryň. Dvakrát si zahrály také skupinovou fázi nejprestižnější evropské klubové soutěže.

Rinnerová pomáhala vytvářet podmínky pro nové generace fotbalistek a ženskému fotbalu zůstala věrná i v dobách, kdy se o něj veřejnost a média zajímaly jen okrajově. Za svůj přínos už v roce 2016 obdržela Cenu dr. Václava Jíry, kterou uděluje Fotbalová asociace České republiky za zásluhy o rozvoj českého fotbalu.

Ve funkci vedoucí ženského úseku Slavie skončila v únoru 2026. Klub se s ní rozloučil jako s osobností, bez níž by historie ženského fotbalu v Česku vypadala úplně jinak.

Státní vyznamenání tak není pouze oceněním někdejší vynikající hráčky. Je také uznáním ženy, která zasvětila ženskému fotbalu více než půl století svého života, pomáhala mu přežít složitá období a významně přispěla k jeho dnešní podobě.

Slavnostní okamžik na Pražském hradě měl navíc jeden symbolický rozměr. Medaili Za zásluhy převzala Jaroslava Rinnerová 28. října 2026, přesně v den svých 71. narozenin.