Nejsmutnější titul. Slavia dominuje, Priskeho může ignorovat, ale jiných výzev má Trpišovský mnoho

Je to možná nejsmutnější titul v historii. Nebo nejméně euforický. A všichni víme proč.

Zároveň je ale zasloužený.

Když se fotbalových fanoušků v Česku zeptáte, kdo je nejlepší tuzemský tým, drtivá většina z nich odpoví Slavia.

Řeknou vám také nejspíš to, že Slavia nehraje nejhezčí fotbal. To spíš Plzeň i Sparta, když tedy mají formu.

Tohle ale slávistům může být úplně jedno. Brian Priske jim může, jak to udělal nedávno před derby, vzkazovat, že s jejich herním stylem nesouhlasí, klidně celé léto. Lepší než Slavia se Spartou nebyl. Víc bodů nezískal celkově a ani ve vzájemných zápasech.

Titul má Slavia. Trpišovský ho bere poprvé v přímém souboji právě s Priskem. Její fotbal není primárně hezký, ale v české lize stále dominantní. A když je Slavia ve formě a soupeře zmáčkne, jako teď naposledy Jablonec, v české lize není tým, který by tomu zvládl čelit.

Hezký fotbal sám o sobě body nedělá. Navíc Sparta se snaží hrát víc s míčem, ale velkou část třetí sezony pod Priskem se na její fotbal také dívat nedalo. Výpadky formy byly časté.

I proto je Sparta po 33 kolech o sedm bodů za Slavií a už bez šance získat titul, i když jí Slavia nezvládnutou organizací posledního derby darovala tři kontumační body.

Slavia tak získala svůj 23. titul. Druhý v řadě a druhý za posledních pět let. Potvrdila, že je vládcem poslední desetiletky českého fotbalu, ve které získala šest titulů.

Jindřich Trpišovský má fantastickou bilanci. Z osmi celých sezon ve Slavii má pět titulů a tři druhá místa. Přesto se o něm v poslední době nemluví jen pozitivně.

Slavia totiž má své problémy. A teď zůstaňme na hřišti. Už byla řeč o herním stylu, který se dá shrnout do slova bojovný. Hrát proti Slavii bolí. Je to atypický fotbalový vládce. Nevládne držením míče a fotbalovou genialitou. Vládne silou, intenzitou, atletičností.

Dřív byla úspěšná i v Evropě, kterou právě svou intenzitou a atletičností fascinovala. Připomeňme skvělé vystoupení v Lize mistrů v roce 2019. S Barcelonou, Dortmundem a Interem hrála vlastně jako rovný s rovným. Ano, byly z toho jen dva body, ale také všeobecný obdiv. Dvakrát byla ve čtvrtfinále Evropské ligy.

Poslední dva roky v Evropě Slavia nikoho nezajímala. Tedy s výjimkou vlastních fanoušků a fanoušků českého koeficientu, kteří nad jejím klesajícím přínosem smutnili. Jen čtyři body v Evropské lize a teď jen tři v Lize mistrů. A fotbal, který anglická BBC po prohře 0:3 na Tottenhamu shrnula slůvkem mediocre, tedy průměr.

Z výrazného evropského týmu je tým mdlý. A hlavně bez výsledků. Slavia v Evropě ukazuje, že nemá čím překvapit v momentě, kdy fyzicky nad svými soupeři neční a zároveň je o dvě třídy za nimi, co se individuální kvality týče. Genialita Jindřicha Trpišovského v posledních dvou evropských ročnících vidět také nebyla. Slavia jednoduše nepředvedla nic. A že to v Lize mistrů nejde? Bodö Glimt je tým se srovnatelnými podmínkami a byl ve čtvrtfinále. Bruggy a Karabach hrály play off.

Další velký problém je disciplína. Nejužitečnější hráč a nejlepší střelec týmu Tomáš Chorý v tomto ročníku nasbíral tři červené karty, naposledy za loket do obličeje Asgera Sörensena. David Douděra v sobotním derby nechutně nadával rozhodčím. Kapitán Jan Bořil nedávno v Hradci nechutně vyjel na rozhodčího a také dostal červenou.

Všechno to jsou lídři týmu. Ano, na druhé straně má Slavia i pozitivní vůdce jako Tomáš Holeš a Lukáš Provod, těch problémových je ale až moc. A mít Slavia vyrovnanějšího soupeře v boji o titul, mohly by jí absence klíčových hráčů hodně bolet. Chorý kvůli disciplinárním trestům nenastoupil v ligové sezoně do osmi z 33 kol, Slavii tak kvůli svým prohřeškům chyběl hned ve čtvrtině zápasů.

Tohle je problém vedení týmu a něco, na čem Jindřich Trpišovský musí zapracovat. Je fajn, že své hráče umí maximálně vyhecovat, v této sezoně ale nenašel tu správnou hranu. V příští už bude bez Chorého, Douděry a nejspíš i Bořila. Výchozí pozice by tedy měla být lepší.

Slavia půjde i do příští sezony jako velký favorit na český titul. Dá se čekat, že proti sobě bude mít výrazně silnější Plzeň, která už by měla naplno absorbovat systém Martina Hyského a navíc za sebou bude Viktoria mít další posílení pod taktovkou nového majitele Michala Strnada. Takže se dá čekat posílení bohaté, pořádné. Sparta je otazník. Věříme jí, že bude lepší? Věříme, že bude pokračovat Brian Priske?

I Slavia potřebuje posílit. Potřebuje hlavně směrem do ofenzivy získat mnohem vyšší kvalitu, rozdílové hráče, kteří se v Lize mistrů nezaleknou, když mají vymyslet něco směrem dopředu. S Chamem to nevyšlo. Slavia nutně potřebuje najít nového Stanciua, pokud Jindřich Trpišovský dál bude trvat na svém stylu hry. Ale kolik ofenzivních šikulů zároveň zvládne plnit velké defenzivní nároky současného realizačního týmu? Hledat se budou těžko, ale Slavia se už v tomhle směru nutně trefit potřebuje.

Před Slavií je zároveň obrovská výzva v nastavení nového vztahu s fanouškovskými lídry. Tribuně Sever Jaroslav Tvrdík vyhlásil otevřenou válku. Respektive Tribuna Sever vyhlásila válku, když vyslala své zdivočelé nejtvrdší jádro na sparťany přímo na ploše v Edenu. Slávistický stánek zřejmě přijde o svou magii, o fanatické fandění. Najdou se noví lídři i mezi fanoušky? Jestli ne, tak si lze snadno představit, že Eden už nebude nedobytná tvrz, ve které Slavia v posledních dvou sezonách ani jednou neprohrála (pokud nepočítáme čerstvou kontumační prohru se Spartou) a jen třikrát remizovala.

Slavia je bezpečně na českém trůně, ale výzev má před sebou hodně. Kdyby za rok slavila třetí titul v řadě, zvládla by tu základní, ale nejdůležitější. I příští rok bude český mistr odměněn přímým postupem do Ligy mistrů. Ve hře tak znovu bude zlatý poklad v minimální výši kolem 700 milionů korun na prize money.