Jak umírá fotbal: Reportáž z vesnice, kde už nemá kdo kopat

Heřmanice u Oder na Novojičínsku jsou jedním z těch míst, kde si sotva všimnete, že jste dorazili a už vyjíždíte pryč. Žije tu méně než 400 lidí. Jak tomu ale bývalo dřív zvykem, i tady se hrával fotbal.

Nyní už je to jinak. Místo na zápasy, teď do sokolského areálu chodí skupinka bývalých hráčů na takzvané brigády. „Snažíme se to tu udržet, vylepšit a hledáme, co by lidi zajímalo. Ať se tu aspoň něco děje,“ říká současný předseda klubu Jan Špunda. Fotbal už to ale nebude.

TJ Rozkvět Sokol Heřmanice oslavil loni 50 let. K výročí byla připravená i knížka. Na jejím konci stálo: „Určitě se budeme snažit tělovýchovnou jednotu udržet a pokračovat v nastolené tradici. Jednoduché to ale nebude.“ Ke konci fotbalu to tady totiž spělo dlouho.

Před pěti lety skončil A-tým velkého fotbalu. Posledních pár let hráli veteráni s dalšími okresními týmy na menší hřiště. Věk, zdraví a nízký počet fotbalistů nakonec dohnal i je. „Není moc co říkat. Nikdo už tady nechtěl hrát. To vám asi povědí všude, kde končí,“ krčí rameny Špunda. Se svými bývalými spoluhráči a kamarády sedí v klubovně u piva. Zrovna si dali pauzu od renovace kuchyňského kouta.

„Hrávalo se tady všude po okolí, lidi chodili. Teď už mají problémy dát dohromady tým i ve městech v okolí, natož my tady,“ přemítá jeden z rodáků, který hrával za Rozkvět prakticky celý život.

Čísla jsou nekompromisní

Fotbal je v Česku sport číslo jedna s nejširší členskou základnu. Fotbalová asociace ČR (FAČR) se pyšní číslem přes 350 tisíc členů. Organizovaně se u nás hraje od 90. let 19. století. Známé klišé praví: Každá vesnice má hasiče, kostel a fotbalový tým. Realita už je teď ale jiná.

Za posledních šest let skončilo 131 klubů a aktuálně jich v Česku funguje kolem 3300. Trend poklesu je dlouhodobý. A hlavní důvod? „Pokud u nás týmy končí, tak je to kvůli tomu, že nemají hráče,“ má jasno Michal Blažej, manažer úseku Grassroots FAČR. Situace je podle něj podobná i ve zbytku Evropy. „UEFA teď dokonce oceňuje ty asociace, kde hráči ubývají nejpomaleji,“ pousmívá se.

Problém spočívá hlavně v počtu dospělých hráčů. Mezi lety 2016 a 2022 jich dohromady ubylo téměř devět tisíc. U dětských kategorií sice celkové počty stoupají, ale jedná se hlavně o větší města a udržet hráče až do dospělosti se nedaří.

Hra na menší hřiště v mládeži nebo třeba hokejová střídání. I takové kroky volí některé okresní svazy, aby udržely hráče u fotbalu. Hlavní nástroj FAČR? Grassroots trenéři, kteří jsou zodpovědní především za mládežnický a neprofesionální fotbal a mohou pomáhat klubům a trenérům s řešením jejich aktuálních problémů.

V každém okresu je klubům k dispozici jeden takový trenér. Blažej zdůrazňuje, že jejich funkce nespočívá jen v trénování: „Kluby s nimi můžou řešit metodiku tréninku, rozvoj klubu, běžné problémy. Mají na koho se obrátit, má jim kdo pomoct.“ Například v roce 2020 se FAČR pochlubil úspěchem těchto trenérů v Ústeckém kraji, kde se jim podařilo po dvou letech od začátku práce obnovit a zapojit do soutěže jedenáct týmů v mládežnických kategoriích.

Když nejsou lidi, nic nepomůže

Mužský tým Heřmanic dlouhodobě závisel na „přespolních“ hráčích. Některým z dojíždějících z větší dálky musel klub dávat peníze, protože bez proplacených cest by nepřijeli. A to se bavíme o okresním fotbale. Jakmile několik takových hráčů přestalo mít zájem, tým už poskládat nemohli.

Mládežnické kategorie? Ty u podobných týmů nečekejte. „Kdysi tu třeba byli žáci, ale dlouho se neudrželi,“ vzpomíná Špunda. Ze všech dětí, které by měly v Heřmanicích zájem o fotbal, by tady teď možná dohromady poskládali jeden tým.

„Když jsme byli my malí, tak nic jiného nebylo. Šli jsme ven, hráli fotbal. Teď mají jiné kroužky, mobily a tak,“ krčí rameny Tomáš Fegler. Jeho otec tu před padesáti lety stavěl první šatny. Ani v té době nebyly Heřmanice o moc větší. Zájem o fotbal tu ale byl.

„Odliv hráčů je samozřejmý, nemůžeme čekat, že při současné nabídce aktivit, bude stále stejně lidí, kteří kopou do balonu. Dřív těch možností kromě fotbalu prostě nebylo tolik,“ hodnotí situaci docent Emanuel Hurych z Katedry tělesné výchovy a společenských věd Masarykovy univerzity.

Roli podle něj hraje také ústup od komunitního života nebo odlišný způsob toho, jak děti tráví volný čas. „Najednou začínáme zjišťovat, že představa, kterou jsme měli dřív o tom, že člověk se přirozeně potřebuje pohybovat, má svoje limity, a že máme spoustu lidí, kteří to vlastně nepotřebují. On-line prostředí je velice lákavé, zajímavé a oni u toho vydrží sedět. A pokud u toho vydrží sedět v dětském věku, tak není důvod, proč by měli hledat nějaký pohybový režim později. Těch, kteří zmoudří, je málo,“ říká Hurych.

Fotbalová asociace také vnímá, že v některých regionech je situace podstatně horší. Bez pochyb na to má vliv i demografický vývoj v zemi. „Střední Čechy a Praha nikdy nebudou mít problém s počtem klubů, hráčů, je jich tady spousta. Pak jsou tu ale periferie jako Karlovarský, Ústecký, Liberecký nebo Moravskoslezský kraj. Z vesniček se stahují lidi na předměstí, nežije tu tolik lidí, ale to nikdo nezastaví,“ popisuje Blažej.

Reorganizace za dveřmi

Systém fotbalových soutěží v Česku má v dospělých kategoriích deset úrovní. První dvě jsou profesionální, pak je nepřímo definované poloprofesionální pásmo, ale většina týmů a hráčů spadá do amatérského fotbalu, někdy také zvaného výkonnostní nebo Grassroots. U krajských a okresních soutěží se různě liší počet skupin, počet týmů nebo úrovní a někdy i pravidla.

Jenže právě vzhledem k úbytku hráčů a klubů je podle FAČR současný systém neudržitelný. Na začátku letošního roku tak fotbalová asociace oznámila, že projednává reorganizaci fotbalových soutěží. „Věc má dvě roviny. Sportovní ve smyslu, abychom v soutěžích od současných divizí a výše nastavili prostředí pro rozvoj perspektivních hráčů tak, aby se mohli výhledově uplatnit v profesionálním fotbale. A zároveň jde o amatérský, tedy výkonnostní fotbal. Restrukturalizace si klade za cíl zpomalení úbytku klubů a dospělých hráčů,“ uvedl Zdeněk Psotka, technický ředitel FAČR.

Jak má vypadat nový systém? Jeho podoba zatím není přesně známá, o změnách se ještě debatuje. V principu by ale mělo dojít k redukci počtu úrovní a skupin. Nejvýznamnější změnou by mělo být ubrání jedné krajské a jedné okresní soutěže. V balíku změn se objevuje i zjednodušené názvosloví. Divize se přejmenuje na 4. ligu, krajský přebor na 5. ligu a postupně ve stejném stylu až na nejnižší úroveň. Aktuálně Regionální komise FAČR a její pracovní skupina ladí přesnou podobu. Podle posledních zpráv se zavedení nového systému ale neočekává dřív než od začátku sezony 2025/26, tedy od půlky roku 2025.

Většina krajských a okresních svazů byla v principu pro změny. Existují ale i opačné názory a obavy. „Celá B třída spadne k nám do okresu a ty slušné týmy spadnou do poslední soutěže. Kvalitativně to bude absolutní nesmysl, je to pro nás neakceptovatelné. Je to proti fotbalu, některé kluby zaniknou, jasně že se bojí," uvedl například pro tn.cz bývalý ligový fotbalista a současný okresní funkcionář Jan Rajnoch.

Nechceme, aby vesnice umřela

„Na tu bránu se běžte podívat. To je unikát tady v Heřmanicích. Čtvercová branka!“ ozývá se zpoza hluku pily. Přes řady krtinců se od klubovny a šaten dostávám ke vzdálenější brance. Sítě chybí a u hranatých tyčí roste plevel. Na hřišti už je jen jedna branka. Druhá musela ustoupit při stavbě multifunkčního hřiště, na které obec dostala dotace. Za zarůstajícími střídačkami je workoutové hřiště.

O fotbal už prý nebyl moc zájem ani divácky. Mladí lidé na zápasy nechodili. Ani tady ani nikde v okolí. Na pivo a klobásu se scházejí starousedlíci a bývalí hráči. Trávník, byť v ne úplně dobré kondici, v Heřmanicích zůstane. Jednou za rok se tu koná turnaj v malém fotbale nebo třeba běžecký závod. A skupinka bývalých hráčů se snaží i o další program. „Nechceme, aby to tu prostě umřelo úplně, ale aby se tu něco dělo, trochu to žilo,“ říká jeden z nich.

Klubovnu, kterou zrovna zvelebují, pronajímají třeba na oslavy nebo kulturní akce. V posledních letech také začali pořádat turistické výlety a do budoucna jich plánují víc. Na činnost a opravy jim přispívá finančně obec. A jejich snažení je zároveň dál spojuje.

Ale kdybyste si mysleli, že ze dne na den zapomenou na fotbal a věnují se jen vrtačkám, pilám a turistickým mapám, byli byste na omylu. „Občas si ještě zahrajeme na tom novém multifunkčním hřišti fotbálek, když se nás sejde víc. Ale to už jen tak,“ pousměje se Špunda.

Můžete zrušit fotbal, hřiště a odhlásit soutěž, ale vášeň a lásku z bývalých hráčů nedostanete. Heřmanice už nic nespasí, ale na spoustě míst po republice se ještě fotbaloví nadšenci nevzdávají. A o tom si řekneme v dalších třech dílech série z vesnického fotbalu.