S tím si nezatancuješ. Po manželství s legendou zůstala bez důchodu

Víc než deset let byla první dámou československého fotbalu. Tak dlouho vedl její manžel coby kapitán národní tým. Ona sama se ovšem při takovém označení ošívala. Po boku Ladislava Nováka prožila půl století. V době, kdy i jeden z nejlepších levých obránců světa chodil domů na obědy, a ač kapitán Dukly, před výplatou hledával po kapsách zapomenuté drobné.

Pro ni to byla léta podřizování se železné rutině známého fotbalového askety, léta častého osamění, když odjížděl na dlouhé týdny exotických turné, léta nepochopení ze strany vrstevnic.

„Přišlo mi to jako samozřejmost, ne jako nějaké přinášení oběti. Dnes některé manželky fotbalových milionářů nadávají, že se ten hráč nevěnuje rodině. My bývaly s dětmi samy dva měsíce v létě, dva měsíce v zimě. Vánoce jen s dětmi, žádná rekreace v létě – a nikdo se nás neptal, jestli se nám to líbí. Ale já se na to dívala tak, že aspoň máme dobrou životní úroveň. I když ne takovou, jak si národ představoval,“ vypráví Stanislava Nováková.

Skončilo to léty péče o manžela pomalu podléhajícího Alzheimerově nemoci, u které současná věda nachází s hraním fotbalu smutné průsečíky. Ale jak Stanislava Nováková říkala, byla to léta, která tak prožila naprosto vědomě a která by neměnila.

„V Ostředku strávil šest let. Já bych si to nemohla sama dovolit, ta léčebna stála 22 tisíc korun měsíčně. Ale pomohla Nadace fotbalových internacionálů. Dostávali jsme sociální příspěvek 12 tisíc měsíčně a těch zbylých 10 tisíc platila vždycky dva měsíce nadace a třetí měsíc já. Nechali mi aspoň tátův důchod, z toho jsem žila. Na vlastní nemám nárok, protože jsem nepracovala. Takže platit Láďovi léčebnu, to jsem neměla z čeho utáhnout. Nadaci jsem proto neskutečně vděčná, že mu umožnila takhle důstojně odejít z tohohle světa. Fotbal mu jeho služby takto splatil, to považuju za důležité,“ vzpomínala.

Příběh Ladislava Nováka známe víc než dobře. Kapitán vicemistrů světa z Chile 1962. Mnohonásobný mistr Československa s Duklou, za kterou svedl slavné bitvy v evropských pohárech. Parťák Josefa Masopusta. Fotbalový gentleman, který byť obránce, nikdy nebyl vyloučen. Sportovec, který ve své době nevídaně dbal na životosprávu.

Za tím vším ale stála péče a tvrdá práce jeho ženy. „Nenapadlo mě žít jinak. I doba byla jiná, z dnešního pohledu možná nepochopitelná,“ říkala smířeně. Svého muže zároveň ctila. „Jak se Láďa choval na hřišti, tak se choval i v životě. Takže se nedivím, že jako obránce nikdy nebyl vyloučený a neudělal hrubý zákrok. On takový prostě byl, pro něj to byl automatismus, domnívám se. U nás třeba nikdy nepadla ani slova jako blbec nebo pitomec. A nikdy v životě neseřval naše děti, i když jsem ho o to prosila – protože on byl tou autoritou.“

Se Stanislavou Novákovou jsme si povídali na jaře 2012, rok po smrti jejího manžela. Ona sama zemřela v 86 letech v červenci 2021. Ještě jednou jsme ji nechali vyprávět její příběh v předminulém čísle tištěného Football Clubu.