Ke změnám ve vlastnictví klubů Premier League dochází pravidelně. Špičkový fotbalový produkt a celosvětová značka lákají jak byznysmeny z celého světa, v poslední době především z USA, tak i samotné státy.
Jen pro připomenutí: na podzim loňského roku přešel Newcastle pod saúdskoarabský Veřejný investiční fond, který je pod kontrolou korunního prince Muhammada bin Salmána, faktického vládce země. S odhadovaným jměním ve výši až 320 miliard liber (tedy skoro 9,5 bilionu korun) je suverénně – a ani tohle slovo nevyjadřuje přesně onen rozdíl – nejbohatším klubem na světě.
Letos na jaře došlo k další změně, ovšem takové, kterou by ještě před půl rokem málokdo čekal. Vinou ruské vojenské agrese na území Ukrajiny a následným sankcím vůči režimu prezidenta Vladimira Putina a desítkám lidí z jeho okolí musel Roman Abramovič prodat Chelsea, ze které od svého příchodu v roce 2003 vybudoval mimořádnými investicemi celosvětovou značku. A de facto odstartoval konec starých časů.
Vezměme to ale od začátku. Když fotbal v Británii nabíral v 80. letech 19. století na popularitě, většina klubů fungovala na základě demokratických principů. Byly vlastněny i kontrolovány hráči a členy. „Například Aston Villu řídil devítičlenný výbor a každý z těch devíti byl zvolen na základě hlasování 382 členů klubu,“ napsal Jim Koeghan ve své knize Punk Football.
Úterní výhra nad Lyonem 2:1 naznačila, že by Sparta mohla nabírat správný směr. Jenže na povedený evropský večer nedokázala navázat. Letenští ve třetím kole české ligy prohráli v Mladé Boleslavi 0:2. Trenéru Brianu Priskemu vůbec nevyšla výrazná rotace sestavy a Sparta začíná hned v úvodu sezony nabírat nepříjemnou ztrátu.
Po letech pod smlouvou v Manchesteru United otevírá Radek Vítek novou kapitolu kariéry. Dvaadvacetiletý český brankář přestoupil natrvalo do ambiciózního Middlesbrough, kde má pravidelně chytat a bojovat o postup do Premier League. V rozhovoru mluví o zákulisí transferu, loučení s Rudými ďábly, konkurenci v United i tlaku spojeném s vysokou přestupovou částkou.
Zatímco české fotbalové kluby začínají s větší ochotou zavádět opatření v oblasti udržitelnosti sportu, Mistrovství světa 2026 znovu otevřelo otázku, jakou cenu za podobně gigantické akce platí planeta. Podle ředitelky Nadace Tipsport Lucie Štefánkové poukazuje na propast mezi klimatickými sliby FIFA a jejími skutečnými rozhodnutími.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
