Ke změnám ve vlastnictví klubů Premier League dochází pravidelně. Špičkový fotbalový produkt a celosvětová značka lákají jak byznysmeny z celého světa, v poslední době především z USA, tak i samotné státy.
Jen pro připomenutí: na podzim loňského roku přešel Newcastle pod saúdskoarabský Veřejný investiční fond, který je pod kontrolou korunního prince Muhammada bin Salmána, faktického vládce země. S odhadovaným jměním ve výši až 320 miliard liber (tedy skoro 9,5 bilionu korun) je suverénně – a ani tohle slovo nevyjadřuje přesně onen rozdíl – nejbohatším klubem na světě.
Letos na jaře došlo k další změně, ovšem takové, kterou by ještě před půl rokem málokdo čekal. Vinou ruské vojenské agrese na území Ukrajiny a následným sankcím vůči režimu prezidenta Vladimira Putina a desítkám lidí z jeho okolí musel Roman Abramovič prodat Chelsea, ze které od svého příchodu v roce 2003 vybudoval mimořádnými investicemi celosvětovou značku. A de facto odstartoval konec starých časů.
Vezměme to ale od začátku. Když fotbal v Británii nabíral v 80. letech 19. století na popularitě, většina klubů fungovala na základě demokratických principů. Byly vlastněny i kontrolovány hráči a členy. „Například Aston Villu řídil devítičlenný výbor a každý z těch devíti byl zvolen na základě hlasování 382 členů klubu,“ napsal Jim Koeghan ve své knize Punk Football.
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
