Ke změnám ve vlastnictví klubů Premier League dochází pravidelně. Špičkový fotbalový produkt a celosvětová značka lákají jak byznysmeny z celého světa, v poslední době především z USA, tak i samotné státy.
Jen pro připomenutí: na podzim loňského roku přešel Newcastle pod saúdskoarabský Veřejný investiční fond, který je pod kontrolou korunního prince Muhammada bin Salmána, faktického vládce země. S odhadovaným jměním ve výši až 320 miliard liber (tedy skoro 9,5 bilionu korun) je suverénně – a ani tohle slovo nevyjadřuje přesně onen rozdíl – nejbohatším klubem na světě.
Letos na jaře došlo k další změně, ovšem takové, kterou by ještě před půl rokem málokdo čekal. Vinou ruské vojenské agrese na území Ukrajiny a následným sankcím vůči režimu prezidenta Vladimira Putina a desítkám lidí z jeho okolí musel Roman Abramovič prodat Chelsea, ze které od svého příchodu v roce 2003 vybudoval mimořádnými investicemi celosvětovou značku. A de facto odstartoval konec starých časů.
Vezměme to ale od začátku. Když fotbal v Británii nabíral v 80. letech 19. století na popularitě, většina klubů fungovala na základě demokratických principů. Byly vlastněny i kontrolovány hráči a členy. „Například Aston Villu řídil devítičlenný výbor a každý z těch devíti byl zvolen na základě hlasování 382 členů klubu,“ napsal Jim Koeghan ve své knize Punk Football.
Mizérie Wolverhamptonu pokračuje. Po sedmnácti kolech má pouhé dva bodíky. Pod další prohru se chybou podepsal i český reprezentační stoper Ladislav Krejčí. Prohlédněte si nešťastný moment.
Ligový podzim skončil, přestupové šachy ale teprve začínají. Na které posty se musí zaměřit Sparta, aby jí Slavia neutekla a Plzeň nedohnala? S analytikem Vojtěchem Mrklasem rozebíráme sparťanský turbulentní půlrok.
Miroslav Koubek je novým trenérem české reprezentace. Je to dobrá volba? Dovede Česko na MS 2026?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
