Jan Kuchta je útočník, který během svého působení ve Slavii vyrostl v gólovou mašinu výrazně převyšující českou ligu. Od svého návratu k sešívaným v létě 2020 nastřílel v 66 soutěžních zápasech 32 branek. Na začátku aktuálního ročníku to ale nebyly jen góly, co mu scházelo. S výjimkou prvních zápasů postrádal forward svůj typický drive a nedařilo se mu ohrožovat branku soupeře, jak byl zvyklý dříve. K tomu pět zápasů stál za nesmyslné došlápnutí na libereckého brankáře Oliviera Vliegena.
Po posledních dvou zápasech to vypadá na otočku. Kuchtovi paradoxně pomohlo vyloučení jeho parťáka Tomáše Čvančary. S ním se mu na Spartě prozatím nepovedlo vytvořit fungující útočné partnerství, které by si mnoho fanoušků letenských přálo. Jde totiž o nesmírně zapeklitou kombinaci typologií obou hráčů.
Trenér Brian Priske v podcastu Sparťanských novin řekl, že by se Kuchta s Čvančarou měli doplňovat. Přímo pak zmínil, že první z nich je menší a pohyblivý a druhý větší a silnější. Jeho přirovnání připomnělo klasické útočnické dvojice - jednoho obra a jednoho drobného pracovníka vedle něho. Pamětníkům jistě naskočil obrázek Jana Kollera a Milana Baroše, Edina Džeka a Carlose Tevéze nebo novější pár Antoine Griezmann a Alváro Morata.
Troufneme si tvrdit, že tenhle přes padesát let starý příběh je v době totálního profesionalismu neopakovatelný. Je o jediném vítězi evropského poháru, který na cestě za trofejí prohrál penaltový rozstřel.
Abraham Klein pískal první zápas mezi německým a izraelským klubem po 2. světové válce, i když část jeho rodiny vyvraždili nacisti. Dnes slaví 90. narozeniny. Tenhle velký rozhovor je zároveň exkurzí do zlatých časů mistrovství světa 70. a 80. let i skvělý rádce pro české rozhodčí, kterým do rozhodování hráči stále zhusta nepěkně mluví.
Je mu šestnáct let, válí za Barcelonu a na chleba si při reprezentačních zápasech maže hráče Brazílie. Seznamte se s kousky Lamine Yamala, největšího fotbalového talentu současnosti.
Získejte přístup ke všem článkům. Nyní za akční cenu 99 Kč měsíčně napořád.