Přestupy teenagerů do velkých klubů jsou riskantní. Říkají vám něco jména Jan Šebek nebo Jakub Sokolík? První se vydal v 15 letech z Plzně do Chelsea a vydržel tam pět sezon, po kterých se vrátil do Jablonce, následně vystřídal další kluby a nikde se neprosadil. Připsal si jeden ligový start a ještě před dovršením třicítky ukončil kariéru. Obránce Sokolík zase zamířil ve stejném věku z Baníku do Liverpoolu, z něj putoval na několik hostování po nižších soutěžích a profesionální dráhu uzavřel ve 25.
Na druhou stranu třeba Jaroslavu Plašilovi tahle cesta vyšla. Momentálně by se dalo mluvit o „holandském“ úspěchu Michala Sadílka a Václava Černého, i když kariéra toho druhého trpí pod vlivem častých zranění. Kdo z nás by si dovolil odmítnout nabídku z velkého klubu, se kterou máte možnost využívat jeho moderní zázemí a poznat hráče, které znáte jen z televize?
Na otázku, zda je lepší odejít do zahraniční akademie, nebo se snažit prodrat českým prostředím, okusit dospělý fotbal a pak až usilovat o přestup ven, jednoznačně odpovědět nejde. Každopádně stále existují mladí Češi, kteří zvolili první cestu a snaží se prosadit v různých zemích Evropy.
Fotbalový svět se zase jednou ztratil v pravidle o ruce. Joao Neves zahrál v mnichovské aréně rukou, která nešla přehlédnout. Penalta se ale nekopala a v pravidlech proto najdete zdůvodnění.
Vladimír Darida v rozhovoru mluví o rituálech, které ho drží ve formě, návratu domů i historkách z Německa a Řecka.
Salcburk, rodné město geniálního skladatele Wolfganga Mozarta. Ale také město dvou klubů, které se rozhodly hrát diametrálně odlišné symfonie. Vyrazili jsme mezi jejich fanoušky zjistit, jak tyhle dva různé světy vnímají.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
