V roce 2019 vyhráli Ligu mistrů a o rok později po 30 letech i Premier League. Minulá sezona ale byla složitá, někteří klíčoví hráči nehráli. I tak se „Reds“ dostali do Ligy mistrů a teď jsou zpět na vrcholu. Dál se soustředí na vysoký presink, který Liverpool povýšil na uměleckou úroveň. Každý den na tom pracuje Pepijn Lijnders. „Intenzita je naší identitou,“ říká v rozhovoru pro Football Club nizozemský asistent a ohlíží se za šestiletou spoluprací s Jürgenem Kloppem.
Co hlavně stojí za výhrou v Premier League a Lize mistrů?
Musíte každý den tvrdě pracovat a pořád se soustředit na další zápas. Během sezony je soustředění klíčové, není moc času na odpočinek. Možná hodina sem, hodina tam, ale jinak jste pod tlakem, abyste se připravili na příští zápas. Každá minuta tréninku musí být dobrá. Když vidím během těch let posun našeho týmu v taktice a technice… Wow.
Proč se minulá sezona nepovedla?
Když jsme v roce 2020 vyhráli Premier League, čekali jsme, že další sezona bude úplně jiný příběh. Pořád jsme se museli vyrovnávat s pandemií a přeplněným programem zápasů. Museli jsme být kreativní, ale zároveň utvořit jistou stabilitu kolem hráčů, kteří byli zdraví. Je ale důležité soustředit se na věci, které můžeme ovlivnit. To je něco, co nám v posledních pár letech velmi jde. Všechno ostatní necháváme plavat. Velká část našeho úspěchu je v tom, jak jsme se vyrovnali s nepřízní osudu, jako třeba po semifinále Ligy mistrů v Barceloně, kdy jsme se dál drželi našeho plánu a vize (v roce 2019 Liverpool prohrál v Barceloně první zápas 0:3, ale doma vývoj dvojzápasu otočil výhrou 4:0 – poznámka redakce). Naše víra ve vlastní schopnosti nám pomohla i během dlouhého období, kdy nám chyběli důležití hráči. Soustředili jsme se na silný kolektiv.
Loni jste nakonec skončili třetí, když jste vyhráli osm z posledních deseti zápasů. Jak velký úspěch to byl?
Dostat se do Ligy mistrů bylo pro celý klub velmi důležité. Byli jsme v téměř neřešitelné pozici, ale dokázali jsme vytvořit „nový“ stabilní tým s mentalitou, díky které jsme každý zápas brali jako finále. V posledních deseti zápasech jsme dokázali, čeho jsme schopní. Poté bylo skvělé mít chvíli pauzu. Měli jsme pocit, jako by poslední dvě sezony jely nonstop, bylo to hodně intenzivní.
V 17 letech musel ukončit hráčskou kariéru vinou vážného zranění kolena. Brzy se stal mládežnickým koučem v PSV. V roce 2007 se přesunul do FC Porto. Pracoval tam jako ředitel individuálního rozvoje hráčů v akademii a mládežnický trenér. V roce 2014 zamířil do Liverpoolu, kde dostal na starost mládež U15 a U16. O rok později byl povýšen k A týmu. Když Jürgen Klopp krátce poté dorazil na Anfield, ponechal Ljinderse v roli asistenta. Na začátku roku 2018 Lijnders Anfield opustil, aby vedl nizozemský tým NEC. Po půl roce se vrátil, když jej Klopp požádal, aby byl jeho pravou rukou. Liverpool od té doby vyhrál Ligu mistrů i Premier League.
Jak důležitá byla příprava na aktuální sezonu?
Hráči si odpočinuli a pak jsme se soustředili na návrat k úplným základům. Měli jsme povedený přípravný kemp v Rakousku a Francii. Byl to jen trénink, regenerace, trénink… Každý den pořád dokola. Díky tomu se kluci sblížili a posílili týmového ducha.
Byl pro vás klíčový návrat hráčů jako Virgil van Dijk?
Bylo to velké povzbuzení, jeden z kapitánů byl zpět. Když jsme přišli o obranu, ztratili jsme tak i jádro mužstva. Virgil van Dijk a Joe Gomez ukázali během svých rehabilitací velkou vůli, za což před nimi smekám. A taky před zdravotnickým personálem, především Andreasem Schlumbergerem, který naplánoval finální fázi.
Zmínil jste týmového ducha. Hráči Liverpoolu mimo jiných aktivit hrají šachy. Co jim to dává?
Máme v týmu mnoho inteligentních kluků. Podívejte se, kolik našich hráčů je kapitány svých reprezentací. Šachy jsou o strategii, o promýšlení tahů dopředu a ochraně středu. Hraním trénujete svůj mozek a představivost. Mnoho hráčů hraje šachy jeden proti druhému, nebo proti našemu tiskovému mluvčímu Mattu McCannovi. Mo Salah a Trent Alexander-Arnold jsou na neuvěřitelné úrovni. Občas si říkám, jestli vůbec existuje něco, co těm klukům nejde!
Jste chválený za důkladnou taktickou přípravu na zápasy. Zaujal mě příběh, kdy jste se v roce 2019 už před semifinále s Barcelonou chystal na možné finále. Hledal jste pro přátelský zápas týmy, které herním stylem připomínají Ajax či Tottenham.
Byl třeba přípravný zápas, protože jinak bychom do finále šli po třech týdnech bez zápasu a chtěl jsem tým, který byl podobný našim možným soupeřům v Madridu. Chtěli jsme pozvat tým, který by tři nebo čtyři dny trénoval v našem tréninkovém kempu, a pak by si s námi zahrál přátelák.
Jak to tedy vypadalo po historickém comebacku a vyřazení Barcelony?
Pozvali jsme rezervu Benfiky. Podařilo se nám vše udržet v tajnosti. Jejich trenérovi jsme udělali prezentaci o tom, jak mají hrát. Museli hrát jako Tottenham - s jejich standartkami nebo defenzivní organizací. Odehráli jsme zápas za zavřenými dveřmi. Dokonce jsme kolem postavili vyšší zábrany, ať nikdo nic nevidí. Zápas se konal přesně týden před finále, na všechno jsme se nachystali stejně jako ve finálový den.
Vyplatilo se. Po přípravné výhře 3:0 nad Benfikou B jste porazili Spurs 2:0. V obou zápasech jste šli brzy do vedení díky zisku míče u půlící čáry a dlouhé, přímé přihrávce na Sadia Maného.
Nastavili jsme se tak, abychom dominovali v soubojích o druhé balony a cíleně hledali Sadia ve volném prostoru za poslední linií obrany.
Jak se ohlížíte za touto sezonou v Evropě?
Celá cesta k triumfu v Lize mistrů byla úžasná. Jako trenér musíte učinit mnoho rozhodnutí a během naší cesty Ligou mistrů se naštěstí velká část z nich povedla. Vážně jsme vyspěli, trenéři i hráči. Na to všechno jsem moc pyšný. Není to jen o zisku trofeje. Ano, ta se s vámi potáhne po zbytek života, ale i cesta k ní byla neuvěřitelná. Tým, který tuto soutěž začal, se s tím, který ji završil, nedá srovnat.
Když přejdeme k trenérskému týmu, jak spolupracujete na každodenní bázi?
Jürgen (Klopp) je lídr, tvář týmu. Definuje náš charakter a všechny povzbuzuje. Je inovativní, vždy hledá novou cestu ke zlepšení. Pete (Peter Krawietz) zodpovídá za analýzu a připravuje všechno, co se týká videí, která pouštíme hráčům. Já se starám o tréninkový proces. Společně se rozhodujeme, jaké aspekty chceme u týmu rozvíjet, a já podle toho připravím cvičení. Je to poměrně jednoduché, jde o posilování naší mentality dobytí míče tak rychle a tak vysoko, jak je to jen možné. Vždy také hledáme způsoby, díky kterým můžou být naši hráči spontánnější a kreativnější.
Před čtyřmi lety jste Liverpool opustil, abyste vedl nizozemský tým NEC, ale už po šesti měsících jste se vrátil, když vám Jürgen Klopp na Anfieldu nabídl novou roli. Co vás přesvědčilo?
Jürgen chtěl, abych se vrátil a stal se jeho asistentem. Řekl, že bychom byli společně zodpovědní za všechno uvnitř klubu. Velmi jasně mi řekl, co chce. Byl přesvědčený, že můžeme klub dotáhnout ještě dál a společně můžeme dobýt mnoho cílů. Taky jsem měl v hlavě obrázek, jak by to mohlo vypadat. V tu specifickou chvíli mi to bylo jasné. Jürgen umí člověka chytnout za srdce. Přesně ví, co chce. Když jsme si volali, prostě jsem cítil, že to je správné.
Liverpool od té chvíle vyhrál několik trofejí a vylepšil svůj ofenzivní herní styl. Jak byste vaši filozofii popsal?
Vždy se soustředíme na sebe. Útočíme na soupeře s míčem, ale především bez něj. Přes devadesát minut soupeře naháníme. Chceme být dominantní proti každému týmu, v každý okamžik zápasu. Chceme hrát na soupeřově polovině, zamknout ho tam a umět rozehrát odzadu mnoha různými způsoby. Když přijdeme o míč, musíme být velmi agresivní. Takové okamžiky vyžadují vysokou intenzitu bez ztráty koncentrace. Chceme tak hrát s Barcelonou doma, u nich, zkrátka proti všem a všude.
Můžete uvést příklad, jak takovou náturu hráčům vštěpujete v tréninku?
Například hrajeme presovací bago pět proti dvěma. Pět hráčů musí nonstop létat po stranách, zatímco dva hráči uprostřed mají za úkol zachytit míč během prvních šesti přihrávek. Když se jim to povede, můžou odejít oba, pokud to trvá déle, jde jen ten, kdo míč zachytil. Při zápasech se snažíme narušit rozehrávku soupeře během prvních pár dotyků s míčem, tímhle cvičením se to učíme. Dalším příkladem je kontrapresovací bago, kdy dva týmy po třech hrají proti jednomu dalšímu týmu po třech, dokud osamocená trojice nezíská balon a nenahradí trojku, co o něj přišla. Tým, který přijde o balon, nesmí dlouho přemýšlet o svém zklamání, ale musí hned reagovat a zkusit míč získat okamžitě zpět.
V některých tréninkových zápasech se zase gól počítá, jen když všichni hráči stojí na soupeřově polovině...
Jde o to naučit tým rychle zatlačit na soupeře a být připravený presovat. Kontrapresink je možný, jen když se všichni pořád drží pospolu. Náš způsob hry je centrální součástí našich tréninků. Ale také beru ohled na detaily našich soupeřů, díky kterým můžeme získat výhodu. Jde třeba o prostory, které nechávají volné nebo o další slabiny, kterých můžeme využít. Vždy se tyhle elementy snažím zakomponovat do našich tréninků, aniž by si toho hráči všimli.
Čtvrtletník tvořený českými a zahraničními autory plný pestrých článků o fotbale a jeho společenských souvislostech. To chcete!
Jaká je hlavní zpráva, kterou chcete během tréninků hráčům předat?
Jako první musí pochopit, jak důležitý je pro nás kontrapresink. Každé cvičení začíná s tím, že musí udržet míč, ale když ho ztratí, musí se o všechno rychle postarat. Když tým ztratí míč, uslyšíte jak já, Jürgen nebo Pete křičíme: „Běž! Vem si ho zpátky! Nezastavuj!“ Naše identita je intenzita. To se vrací v každém cvičení.
Jak vypadá ideální zápas podle těchto zásad?
Poslední linie obrany zmenšuje hřiště, máme neustálý vysoký presink v největší intenzitě a neodbočujeme z našeho způsobu hry, kterým je dominance s balonem založená na organizaci a kreativitě. Ve všech momentech zápasu se snažíme být intenzivnější než soupeř, čehož lze dosáhnout jen díky stabilitě, organizaci a správným vzdálenostem mezi hráči na hřišti. O tom je náš trénink, o jasně nastavených cvičeních, o připomínání a neustálém opakování věcí, které nás dělají silnými. Patří k tomu i okamžité opravování těch, kteří se nepohybují nebo nepřemýšlí koordinovaně. Záměrný pohyb podle mě dělá tým týmem.
Jak se útočné trio Sadio Mané, Roberto Firmino, Mohamed Salah během společného působení v Liverpoolu tak moc zlepšilo?
Prvním krokem k úspěchu v každém kolektivním sportu je pospolitost. Když i nejtalentovanější hráči přijmou, že jde o týmový sport, když vaše útočná trojice přijme, že má zodpovědnost za bránění pěti šesti lidí, pak je z vás tým, kterého je třeba se bát. Pospolitost odráží náš herní styl. Všichni jsou zodpovědní za vše. Řád a kontinuita zároveň hráčům zajišťuje svobodu. Máme jasnou filozofii s kontrapresinkem ve středu naší snahy, ale chceme být zároveň nepředvídatelní, a to nejen s míčem. Chceme po hráčích, aby byli spontánní a používali intuici.
Proč je Salah speciální?
V nejdůležitějších zápasech byl úplně všude, přesně plnil naši filozofii. Je to skvělý zakončovatel, jeho představivost a intuice při zakončení jsou úžasné. Dokáže udržet míč i v nejtěžších situacích, dostat se z nich a skórovat. Mnoho hráčů to umí, ale málokdo to zvládá pravidelně. Pro mě je jeho každodenní působení v klubu ještě větším úspěchem než jeho góly. Je to speciální osobnost, zůstává pokorný a jde příkladem. Neexistuje pro něj větší kompliment. Mo investuje mnoho času do přípravy, stará se o své tělo, roste jako profesionál. Jeho ambice jsou vysoké a to se odráží i v jeho přístupu k tréninku. Je sám k sobě upřímný, má klidnou mysl, což mu pomáhá a on tak pomáhá ostatním. Jaký jste člověk, je mnohem důležitější, než jaký jste hráč.
Máte za sebou mnoho let zkušeností, ale v jakém rozsahu vás při tréninku inspirují jiní?
Velmi často mi nápady předají hráči. Bago pět na dva je dobrý příklad. Říkáme tomu Milyho bago, protože mě inspiroval James Milner, který vždy zachytil balon během prvních přihrávek. Byl velmi rychlý, soustředění v bagu povznesl na úplně jinou úroveň. Říkal jsem si: „Co bych mohl vymyslet, aby k tomu všichni přistupovali s takovou intenzitou?“ Tak jsem dal extra odměnu pro hráče uprostřed, když míč zachytí během prvních šesti pasů. Milymu jsem řekl: Tohle byl tvůj nápad!
Zdá se, že mezi hráči a trenéry je v Liverpoolu silné pouto.
Srdce týmu je i koučovo srdce. Není silnější páky než vlastní příklad. Když jsem disciplinovaný trenér, mám disciplinované hráče. Hráči jsou přístupnější, když vědí, že nám na nich záleží. Takže v první řadě jde o osobní vztah mezi trenérem a týmem. Vše zastřešuje Jürgen, který se stará o hráče i trenéry.
Jaké další schopnosti dělají z Kloppa dobrého manažera?
Můžete být lídr, můžete rozumět tréninkovému procesu, ale nakonec záleží jen na tom, jak dokážete ovlivnit zápas. Jürgen to umí. Má jasně nastavenou strukturu, podle níž chce hrát. A během pár minut dokáže úplně obrátit situaci. Když jsme prohráli 0:3 s Barcelonou, řekl v kabině: „Jediný tým, který dokáže zvrátit tuhle prohru, jsme my.“ Tým to nakoplo i kvůli tomu, jak jsme ten večer hráli. Když hráči odcházeli k týmovému autobusu, nebyli už skleslí. Jürgen také řeší problémy, než vůbec nastanou, velmi dobře je předvídá. Na začátku týdne často zmíní možné nástrahy, které nás čekají, a pak se postará, aby k nim nedošlo. Co se týče vedení a motivace je mezi nejlepšími na světě.
Popsal byste svůj profesní vztah s ním i jako osobní přátelství?
Na takovéto úrovni mezi sebou potřebujete vysokou míru důvěry. Hodně spolu mluvíme. Je to mnohem víc než profesní vztah, mezi námi je opravdové spojení.
Trávíte spolu volné chvíle na padel tenisu, na speciálně vybudovaném kurtu v tréninkovém centru v Melwoodu. Co se vám na téhle hře tak líbí?
Je to kombinace tenisu a squashe. Jde o rychlou hru, kde díky skleněným stěnám míč zůstává stále ve hře. Hrajeme dvakrát třikrát za týden, občas i častěji. Jít si zahrát mezi schůzemi a tréninkovými jednotkami je perfektní na vypnutí, čistí to mysl. Nemůžete trénovat špičkový tým bez stoprocentní koncentrace. Na té neustále pracujeme. Vyplácí se nám to, během zápasu často přijdeme na výborné řešení konkrétního problému, které dokáže zvrátit vývoj na naši stranu.
Nápady z padelového kurtu nebo z tréninkového hřiště Liverpool posouvají. Lijnders zjistil, že ty nejmenší detaily mohou udělat největší rozdíl. V den odvetného zápasu s Barcelonou v roce 2019 obepsal trenérský štáb. Měli instruovat podavače míčů, aby balon vraceli do hry tak rychle, jak je to jen možné. „Dnes mohou něco změnit! Potřebujeme, aby byli všichni na špičkách,“ napsal mládežnickým trenérům.
Stalo se. Rozhodující čtvrtý gól přišel poté, co Trent Alexander-Arnold dostal balón velmi rychle od podavače míčů a mohl tak rychle rozehrát rohový kop, po kterém se trefil Divock Origi. Finále, které se zdálo nedosažitelné, se stalo realitou a Lijnders mohl pokračovat v rozdělané práci na utkání v Madridu. V hlavním městě Španělska si rychle uvědomil, že se příprava vyplatila. Skládačka byla kompletní.
Severolondýnské derby patří k nejtradičnějším a největším střetům místních rivalů na světě. Do jeho počátků vás přenese úryvek z chystané knihy Víc než jen zápas.
Kdo jede do Říma, musí na Olympijský stadion na fotbal. Spolupracovník Football Clubu tam stihl během pěti dnů domácí zápasy Lazia i AS. I kvůli snazšímu pořízení vstupenek doporučuje návštěvu Mourinha a spol. A když se po zápase nedostanete do přecpaného autobusu, můžete se dočkat odměny…
Chelsea si ho vybrala, aby nahradil úspěšného a uznávaného Thomase Tuchela. Fanoušci i experti ho zasypávají superlativy. Do Premier League přitom přišel teprve před třemi lety a jeho nejlepším umístěním je deváté místo. Proč je Graham Potter považován za trenérskou hvězdu budoucnosti a v čem je jeho příběh neobyčejný?
