Jak jste se dostal ke stavbě stadionů pro mistrovství světa v Kataru?
Pracoval jsem v londýnské firmě AECOM, kterou pořadatelé šampionátu oslovili, abychom dali dohromady tým architektů a inženýrů a navrhli stadion al-Janoub. Přizvali jsme k tomu architektonickou kancelář Zahy Hadid. To bylo v roce 2012. My jsme měli na starosti řízení stavby, veškeré inženýrské profese jako statiku, technické zařízení budovy a sportovní architekturu, kde jsem byl já. Zaha Hadid dělala skořápku, tedy to, jak stadion vypadá zvenčí. Já dělal tribuny.
Vy jste tedy vymýšlel, aby to přímo na stadionu pro lidi co nejlíp fungovalo? Aby lidi nestáli fronty, když přicházejí na svá místa, aby se jim pohodlně sedělo?
Ano. A aby každý ze svého místa dobře viděl, aby všichni byli co nejblíž hřišti a aby bylo co nejmíň různých obstrukcí.
Jak se třeba řeší, jak široké má být místo na sezení? Jsou na to nějaké normy?
Nejsou přímo normy, ale existují různá doporučení a jede se hlavně podle sdílených zkušeností. Celosvětový standard je, že pro běžného diváka, což jsme já a vy, jsou sedačky půl metru od sebe – tedy od středu jedné do středu druhé. Když jde o VIP místa, tak se to rozšiřuje na 60 až 65 centimetrů. A co se hloubky terasy, na které jsou přimontované sedačky, týče, tak se to dělá zhruba ve třech rozměrech – 78 centimetrů je těsnější, 80 je lepší a 84 je dobrý komfort.
Exotika, velká jména i absentující favoriti. To je fotbalový turnaj pod pěti kruhy. Jestli máte chuť na zápasy na slavných francouzských stadionech, můžete vyrazit…
Daniel Samek má za sebou dva roky v italském Lecce. K titulu se Slavií tam přidal mistrovskou trofej v ceněné Primaveře. Juniorskou ligu už ale hrát nechce a teď doufá, že se už brzo přesune do Serie B, o čemž právě jedná. O své italské cestě vypráví v rozhovoru s FC.
Jak se pracuje v klubu, který pohledem zvenku v poslední době vypadal jako rozbitý? Ve velkém rozhovoru o tom mluví Zdeněk Psotka, sportovní manažer Zbrojovky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
