V říjnu 1949 se vedení Manchesteru City odhodlalo k nejzásadnějšímu nákupu v klubové historii. Kvůli podpisu nové akvizice přišlo k tehdejšímu stadionu na Maine Road přes dvacet tisíc fanoušků. Ovšem nedorazili, aby posilu radostně vítali. Přišli protestovat. „Nacista!“ křičel dav. „Válečný zločinec!“ skandovali příznivci a vyhrožovali svému milovanému klubu bojkotem, pokud Bert Trautmann zůstane.
„Tady v Manchesteru byla po válce silná židovská komunita. A vzhledem k tomu, co se za druhé světové války stalo, dala se taková reakce chápat,“ vypráví mi Johnny Williamson, bývalý útočník City. Byl jedním z těch, kdo seděli v kabině, když tam blonďatý Němec a ještě rok předtím válečný zajatec Britů Trautmann před víc než 70 lety poprvé vkročil.
„Když pomyslím na ty miliony Židů, kteří byli mučeni a zavražděni, můžu jen žasnout nad zabedněností a hloupostí Man City,“ napsal „znechucený držitel sezonní permanentky“. Další napsal: „Fandím City 45 let, ale jestli bude hrát tento Němec, požádám členy Britských legií a Klubu židovských veteránů, aby klub bojkotovali.“ Mnozí své dopisy podepsali „Heil!“. Bert byl šokovaný a naštvaný a nevěděl, co dělat. (ukázka z knihy Catrine Clayové Trautmann´s Journey)
S Williamsonem a dalšími třemi veterány Manchesteru City, kteří se později s Trautmannem v klubu také sblížili, jsem se sešel v listopadu 2013 v tréninkovém areálu na Platt Lane. Kolem nás se míhali kluboví dorostenci a po dopoledním programu si plnili talíře k obědu. Johnny Williamson (zemřel loni v 92 letech), Roy Cheetham (zemřel v roce 2019), Fred Eyre a Steve Fleet vzpomínali na svého slavného spoluhráče v době, kdy uplynulo jen několik měsíců od jeho smrti. A jen několik bloků od Maine Road, kde se vyhrocené scény na podzim 1949 odehrávaly.
Frustraci fanoušků tehdy prohlubovalo i to, že voják Wehrmachtu z východní i západní fronty měl v Manchesteru City nahradit Franka Swifta, jednoho z nejlepších brankářů klubových dějin a bývalého anglického reprezentanta.
„Jedním ze zlomových momentů bylo, když Bert poprvé vstoupil do kabiny, kde seděl i tady Johnny. Slovo si vzal Eric Westwood, tehdejší kapitán City, a řekl: Berte, v téhle šatně žádná válka není!“ popisuje Steve Fleet. „Jsi součástí týmu. Tak vítej a hodně štěstí,“ doplňuje Johnny Williamson, svědek situace. „Bert na to nikdy nezapomněl. Byl to pro něj moment, který prolomil ledy.“
To se ovšem týkalo spoluhráčů, nikoli veřejnosti. Ostatně podle jiné Trautmannovy biografie od Alana Rowlandse i sám kapitán nejprve soukromě vyjadřoval pochybnosti o tom, jestli je Němcovo angažmá v City dobrý nápad. Však také Westwood za války bojoval v Normandii, na druhé straně barikády než Trautmann.
Desetitisíce příznivců dávaly hodně nahlas a znechuceně najevo odpor. Jejich tým, mimo jiné podporovaný i řadou židovských obyvatel, má teď spoléhat na brankáře, co byl ještě nedávno v táboře na převýchovu, protože věřil, že jsou Židé podřadní? Na člověka, který patřil do skupiny těžkých případů – nacistickou propagandou velmi silně ovlivněných Němců? Na někdejšího člena Hilterovy mládeže, co válčil na straně Říše, která nedávno jejich zemi bombardovala a chtěla ji také obsadit? Nikdy!
Ve sportu se často mluví o zraněních spojených hlavně s pohybovým aparátem. V ženském sportu přitom hraje velkou roli i menstruace a s ní spojené obtíže. Téma se teď snaží odtabuizovat hráčky Arsenalu. Podporuje je i kapitánka Slavie.
Na konci srpna budeme také vědět, jestli Česko nemá poprvé v historii dva týmy v Lize mistrů. Tady jsou nejdůležitější termíny.
Šín, Rigo, Zadražil, Boula, Mikulenka, Planka, Hlavatý a řada dalších! Top třem týmům v lize za poslední rok výrazně narostly možnosti na tuzemském přestupovém trhu. Na koho by se mohly zaměřit Slavia, Sparta a Plzeň při letní nákupní horečce? Jaké jsou silné, ale slabší stránky nejzajímavějšího ligového „zboží“ a do kterého týmu by jednotliví hráči nejvíc pasovali?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
