Znáte sport jménem padel? Pokud ne, nemusíte se stydět. Jürgen Klopp a jeho kolegové z Liverpoolu ho také objevili až před pár lety během tréninkového kempu na Tenerife. Hned vedle tenisových kurtů jejich hotelu našli dvě uzavřená hřiště něčeho, o čem si nebyli jistí, co to je. Jde v podstatě o kombinaci tenisu a squashe, kde drží míček ve hře skleněné stěny. Zaujalo je to.
„Nevěděli jsme o tom nic, tak jsme začali objevovat,“ vzpomíná při povídání pro aktuální číslo tištěného Football Clubu Klopp. „Museli jsme si vygooglit pravidla. Ale od té doby jsme na tom závislí.“
Především Klopp a jeho asistent Pepijn Lijnders se do toho dostali hned. Po návratu do Liverpoolu vybudoval klub na jejich žádost padelové hřiště v Melwoodu. Když se přesunuli s týmem do nového tréninkového centra v Kirkby na severu města, postavili tam dokonce dva kurty.
Pro Kloppa a Lijnderse je to prý perfektní způsob, jak mezi tréninky vypnout. Nepřemýšlet vůbec o ničem. I když se často stane, že během odpočinku mezi padelovými zápasy přijdou na řešení fotbalového dilematu. „Je to tvrdá bitva. Pep je trochu lepší než já, ale taky ho dokážu porazit. A nezapomínejte, že je o patnáct let mladší,“ směje se Klopp.
Rozhovor pro čtenáře Football Clubu vzniká v jedné z mnoha místností nového tréninkového centra. Německý trenér je v dobrém rozmaru, uprostřed nabitého kalendáře plného zápasů. Tu a tam ovládne celou místnost jeho nakažlivý smích, když vypráví anekdotu ze své kariéry, anebo chce na něco dát důraz. Velmi zapáleně hovoří o svých trenérských kolezích a jejich dennodenní spolupráci.
Padelové souboje mezi Kloppem a Lijndersem jen posílily jejich vztah. Ten byl ovšem dobrý už od začátku, kdy Klopp na podzim 2015 dorazil na Merseyside. V klubu ho tehdy požádali, aby si nechal dva asistenty z dosavadního trenérského štábu.
„Mluvil jsem s Mikem Gordonem (prezidentem Sports Fenway Group, skupiny majitelů Liverpoolu – poznámka autora) a ten mi řekl, že by rádi udrželi trenéra brankářů Johna Achtenberga. Já si s sebou žádného brankářského kouče nebral, takže mi to dávalo smysl. A taky chtěli, abych si nechal ještě jednoho asistenta, Pepijna Lijdnerse. Když jsem se Mikea zeptal, kdo to je, odvětil: ´Spojka mezi mládeží a áčkem.´ To mi vyhovovalo.“
Klopp vysvětluje, že si s dvojicí Nizozemců, která mu pomáhala od prvního dne a udivila ho svou oddaností, okamžitě porozuměl. „Johnny je jako brankářská učebnice,“ říká o Achtenbergovi. „Pořád sedí v naší kanceláři a něco připravuje. Možná je tam právě teď a chystá tréninky na kemp před sezonou 2025/26,“ opět se rozesměje.
Také Lijnders ho svým přístupem zaujal. „Zjišťoval jsem si o něm nějaké věci a mluvil jsem s ním o velmi ofenzivním stylu, který praktikoval v liverpoolském týmu do šestnácti let. Díky tomu, jak o fotbale hovořil, jsem si rychle uvědomil, že je velmi speciální. Gordon mi doporučil, abych si Lijnderse nechal, že ho budu mít rád. Po dvou měsících jsem mu zavolal a v žertu mu řekl, že se úplně spletl. Já ho totiž miluju! Je pozitivní. Připomíná mi mě, když jsem byl mladší. Ten zápal, trocha bláznovství. Každý trénink, který vede, je ohromně silný.“
Lijnders je dobrým parťákem ke Kloppovu dlouholetému asistentovi Peteru Krawietzovi, který se stará o videoanalýzu a vyhledává tak klíčové detaily. Německý kouč je základním kamenem Kloppova dosavadního úspěchu. „S Petem pracuji už mnoho let, ještě od dob trénování v Dortmundu a Mainzu,“ podotýká Klopp, který Krawietze potkal ještě jako hráč v 90. letech.
„Doteď mě udivuje, čeho si dokáže během zápasu všimnout. Má neuvěřitelný talent, který je pro nás neocenitelný. Vidět, jak roste a přetváří se v kouče, kterým je teď, je pro mě naplňující. Vždy pro mě byl klíčovým člověkem, ale i jeho vlastní osobní rozvoj od příchodu do Liverpoolu je neuvěřitelný.“
Pepijn Lijnders je pravou rukou Jürgena Kloppa. V rozhovoru s ním nakouknete hluboko do útrob jednoho z nejlepších týmů světa. Dozvíte se třeba, jak příprava s béčkem Benfiky pomohla vyhrát Ligu mistrů nebo jak se hráči učí nad soupeřem vždy a všude dominovat.
Klopp tvrdí, že jeho spolupracovníci jsou stejně důležití jako on. „Miluju tuhle práci, protože můžu sdílet tolik věcí s tolika lidmi. Může to znít vtipně, ale nezajímá mě to, co vím. Protože to už přece vím. Potřebuji inspiraci, jen tak se můžu zlepšovat.“
Co se týká inspirování hráčů, tréninky jsou ušité na míru podle jejich příštích protivníků. „Musí to ale být i zábava. Dejte tam nezbytné věci a k nim něco, co si mohou užít – tak se hráči nejlíp učí.“
Klopp, Krawietz, Lijnders a Achtenberg vytvořili v Liverpoolu úspěšnou německo-nizozemskou kombinaci. „Neznám moc společných podniků Německa s Holandskem, které by fungovaly lépe než my. Podle mě jsme nejlepší,“ usměje se. Klopp si také myslí, že spojení dvou originálních fotbalových kultur jejich zemí dává dohromady ideální mix.
„Dobře to do sebe zapadá. Když se nad tím zamyslíte, Německo vyhrálo dost trofejí, ale Nizozemsko hrálo hezčí fotbal. Občas o tom vtipkujeme, že já jsem bezpečnostní profesor, kterému záleží na bránění a ostatním jde o létající fotbal s nizozemskou filozofií. Je to fór, ale zároveň to není daleko od pravdy.“
Nizozemský herní styl mu vždy imponoval. „Jsem velký obdivovatel nizozemského fotbalu. A také filozofie Ajaxu. Jde o předchůdce nejsilnější Barcy. Ajax miluje i můj syn. Kdybyste se ho zeptali, kterému týmu v mládí fandil, neřekl by Mainz nebo Dortmund, kde jsem působil, ale Ajax. Vždy se mi líbilo, kolik hráčů a koučů světové třídy vyprodukoval v poměru k tomu, jak velké Nizozemsko je.“
Klopp se s německým i nizozemským fotbalem poprvé seznámil na mistrovství světa 1974. „Ten turnaj je moje první fotbalová vzpomínka. Bylo mi sedm, v takovém věku moc nekoukáte, jak hrají ostatní týmy, jen fandíte své zemi. Pamatuji si na finále, když Gerd Müller po zápase klečel u rohového praporku.“
Samozřejmě až po letech si uvědomil, jaký fotbal se tehdy hrál. „Bylo to silné mistrovství se spoustou výjimečných hráčů. Brazilci byli vynikající, i když to zrovna nebyl jejich rok. Švédsko bylo silné, i Východní Německo hrálo velmi dobře.“
Když si znovu přehrával finále, uvědomil si, jaký dopad na fotbal od té doby měly oba týmy. „Viděl jsem ten zápas snad pětkrát, šestkrát. Německý celek byl tehdy velmi silný, měli jsme světové hráče. Ale i Nizozemci byli neuvěřitelní. Klidně jsme to finále mohli prohrát. Ale z nějakého důvodu jsme ho vyhráli, asi i díky atmosféře kolem stadionu. A pravděpodobně díky Gerdu Müllerovi.“
Otevřený rozhovor s Jindřichem Trpišovským o proměnách trenérské profese, využívání moderních technologií, zlozvycích české ligy nebo o psychické náročnosti profesionálního fotbalu.
Nizozemský tým ze 70. let i tak inspiroval mnoho dalších generací. Tehdejší hráči jsou bráni za pionýry, v čele s geniálním Johanem Cruijffem. „Hrozně rád bych se s Cruijffem setkal. Byl velmi vlivný s totálním fotbalem a vším okolo.“
Německý trenér ale zůstává realistou. „Prací trenéra není snít, ale využívat co máte a dostat z toho to nejlepší. Například Barcelona na totální fotbal měla hráče. Kdybych teď chtěl hrát jako ona, nedávalo by to smysl,“ vysvětluje.
Proč? „Ten systém je moc náročný. Nejde o to, že by nešel natrénovat, ale potřebujete na to mít správné hráče. Musíte najít způsob, jak vyhrát fotbalový zápas a nemůžete upřednostnit styl před výsledkem. Pořád je to sport, ve kterém záleží na výsledcích,“ dodává.
Styl Liverpoolu nicméně rozhodně obsahuje několik elementů nizozemské školy, především pokud jde o vysoký presink. „Když vám moc nevoní bránění, kontrapresink je rychlý způsob, jak vybojovat zpět balon,“ vysvětluje.
Kontrapresink je jednou z hlavních charakteristik Kloppa coby trenéra. Jeho týmy postupně pozvedly tento styl na úroveň umění. Kouč s charakteristickou kšiltovkou se inspiroval u Wolfganga Franka a Arriga Sacchiho.
Ačkoliv se vždy zajímal o taktiku, jeho trenérský začátek byl tak trochu náhodný. Na začátku roku 2001 mu zatelefonoval Christian Heidel, tehdejší sportovní ředitel Mainzu, kde Klopp hrával druhou bundesligu.
Klopp uchvátil Heidela v osobních konverzacích a ředitel si na něj vzpomněl, když se v půlce sezony uvolnila trenérská pozice. Takže Kloppovi zavolal a nabídl mu ji. Tehdy třiatřicetiletý Němec po krátkém mlčení nabídku přijal. Takhle se zrodila Kloppova trenérská kariéra.
Jak se vyrovnával s tím, že prohrál svých prvních šest finále v pohárech? Jak udělal z Liverpoolu vítězný tým? A kdy byl u Reds v koncích? Proč nemá asistenty, ale partnery? Jak mají rozdělené role, kdo vede tréninky? A co si předpověděl pro aktuální sezonu? Vše se dozvíte v kompletním rozhovoru, který najdete v posledním čísle (22) tištěného Football Clubu (ten se zelenou obálkou).
Pomalu se blíží rozhodující zápasy ve skupinách na MS 2022. Vysvětlíme vám, co rozhoduje o postupu v případě, že mají týmy stejný počet bodů.
Maradonova show na jeho nejpovedenějším turnaji ohromí i ty, které fotbal nezajímá. Autor textu strávil s jedním z nejlepších fotbalistů všech dob jeden večer a rozhodně nelitoval.
Je chyba, že se mistrovství světa koná v Kataru? Jak moc by se měli fotbalisté zapojovat do společenského aktivismu? V novém díle podcastu diskutují šéfreportér sportu na Seznam Zprávách Luděk Mádl a ředitel Football Clubu Ondřej Tůma.
