Dodnes se říká, že tým Brazílie, který se představil na šampionátu ve Španělsku v roce 1982, je nejlepším mužstvem v historii, které nevyhrálo turnaj. Vypadl v nabité nadstavbové skupině, v níž se tehdy kromě „kanárků“ představily i Argentina a Itálie. Právě squadra azzurra v rozhodujícím duelu porazila Brazílii 3:2 a postoupila do semifinále. V epickém souboji rozhodl hattrickem Paolo Rossi. Jeden z gólů poražených zaznamenal Sócrates.
Charismatický ofenzivní záložník vybočoval už svým vzhledem, který připomínal spíš rockovou hvězdu. Dlouhé vlasy, plnovous – někdy i čelenka – k němu neodmyslitelně patřily stejně jako úzké a krátké trenýrky…
V tehdejším týmu ho sice svým věhlasem zastínil Zico, nicméně Sócrates byl považován za hlavní mozek brazilské hry. Hoden svého jména, kreativní a přemýšlivý byl také mimo hřiště, po kariéře se věnoval politice i lékařské praxi. Medicínu vystudoval ještě během hráčské kariéry. Jenže jako řada mimořádně nadaných lidí, i on měl své temné stránky. Především alkohol. A s ním je spojený příběh z roku 1982.
Na začátku roku 1982 se Sócrates rozhodl, že se vzdá pití a kouření, aby se dostal před světovým šampionátem do formy. Pro silného kuřáka a pijáka to bylo těžké rozhodnutí a následně podstoupil náročnou zkoušku vůle, než se mu před jeho nejdůležitějším turnajem v kariéře podařilo dostat do kondice.
Dokonce ještě dřív, než výprava dorazila do Španělska, vtipkoval se spoluhráči o tom, že by chtěl být vybrán na antidopingovou zkoušku, jelikož by se tam mohl konečně pořádně napít piva. Pár minut po utkání Brazílie se Skotskem (4:1) se jeho přání splnilo. Na to, co se tehdy v horké červnové noci odehrálo v místnosti dopingových komisařů, nikdo z přítomných nezapomněl, i když si to s odstupem času každý vyprávěl po svém.
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
