„Nikdy se při penaltě nedívám na míč. Je to pro mě rutina. Chápu, že to někdo může považovat za bláznivé, ale mám to tak natrénované a nebudu na tom nic měnit. Funguje to, kdykoli je potřeba,“ vysvětloval překvapeným novinářům po napínavém čtvrtfinálovém duelu mezi Anglií a Švýcarskem útočník Albionu Ivan Toney, který v penaltovém rozstřelu předvedl málo vídaný kousek.
Však to zkuste sami. Rozběhněte se na penaltu a za celou dobu se nepodívejte na míč. A to ani ve chvíli, kdy do něho kopnete. Brankář Švýcarska Yann Sommer sice vystihl směr, ale Toneyho střela byla dobře umístěná, takže skončila v síti.
Nutno dodat, že urostlý osmadvacetiletý útočník Brentfordu novinářům skutečně nelhal. V Premier League platí za penaltového specialistu. A podobným způsobem jako teď ve čtvrtfinále Eura zahrál dváct posledních pokutových kopů, ze kterých jedenáctkrát skóroval. Slušná bilance, nemyslíte?
Na Euru zbyla poslední čtyřka týmů, mezi kterou se rozhodne o tom, kdo v neděli 14. července večer zvedne trofej pro evropského šampiona. Kdo se do berlínského finále dostane, o tom se v týdnu rozhodne v těchto dvou semifinálových duelech:
Schalke 04 je zpátky v Bundeslize. Klub z Gelsenkirchenu si postup definitivně zajistil v sobotu domácí výhrou 1:0 nad Fortunou Düsseldorf, dvě kola před koncem druhé ligy. Do nejvyšší soutěže se vrací po třech sezonách. Symbolicky: rozhodující gól dal kapitán Kenan Karaman, v klubu znovu funguje spojení kabiny s tribunou a zimní příchod čtyřicetiletého Edina Džeka se ukázal jako mnohem víc než jen nostalgická pohlednice z velkého fotbalu.
Manchester United se po dvouleté absenci vrací do Ligy mistrů. Ještě v lednu přitom sezona vypadala jako další díl nekonečného chaosu po éře Alexe Fergusona. Pak ale přišel Michael Carrick, vrátil týmu řád, zvedl klíčové hráče a z dočasné mise udělal trenérskou kandidaturu, kterou už Old Trafford nemůže jen tak ignorovat.
Tottenham se po dvou výhrách v řadě vyškrábal z pásma sestupu a český fotbal má v jeho záchranářském příběhu výraznou postavu. Antonín Kinský využil zranění Guglielma Vicaria, chytal poslední čtyři zápasy a pod Robertem De Zerbim si řekl o víc než jen dočasnou roli.
