Pátá minuta závěrečného nastavení. Rakušani jsou lepší a tlačí se za vyrovnáním. Přichází poslední šance. A jaká.
Jeden z rakouských tahounů Christoph Baumgartner je sám před bránou a prudce hlavičkuje správně o zem. Tohle jde do brány…
Pak se ale odnikud vynoří turecký brankář Mert Günok a skvělým reflexem vytáhne míč na roh. Turci jsou v extázi, Rakušané na kolenou.
Ani následující roh na tom nic nezměnil. Rakušané do svého prvního čtvrtfinále na mistrovství Evropy neprošli, potřetí jsou v něm Turci. Po výhře 2:1.
O postup do semifinále, tedy jejich největší úspěch z Eura 2008, si zahrají v sobotu proti Nizozemsku, které v úterý porazilo Rumunsko 3:0. Kompletní čtvrtfinálový program si projděte v tomto textu.
„Upřímně, je to jeden z nejsmutnějších dnů v mém životě. Je těžké najít ta správná slova. Měli jsme na konci několik šancí na vyrovnání, obzvláště já, asi nám ale nebylo souzeno,“ řekl po zápase Baumgartner.
Podle twitterového účtu The xG Philosophy měla Baumgartnerova hlavička hodnotu 0,94 xG. Jinými slovy, od brankáře se očekává, že takový pokus chytí pouze v 6 % případů.
„Neměli jsme potřebné štěstí. Myslím, že kdyby zápas šel do prodloužení, vyhrajeme. Měli jsme čas na vyrovnávací gól, jenže je to těžké, když mají v brance Gordona Bankse,“ přirovnal trenér Rakouska Ralf Rangnick zákrok Günoka k legendárnímu okamžiku anglického brankáře z MS 1970, kde vychytal Pelého.
Turci byli v euforii a vedle brankáře Günoka velebili i obránce Meriha Demirala, který dal oba turecké góly po rozích zahrávaných Ardou Gülerem.
„Posbíráme duševní i fyzické síly a budeme pokračovat v naší cestě,“ vzkázal po zápase Vincenzo Montella, turecký trenér.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Anglie – Česko 3:0 po vlastním gólu Vladimíra Coufala a dvou zásazích Harryho Kanea. Tenhle zápas se nepovedl, shodují se experti i reprezentanti. Projděte si jejich hlasy sesbírané z vysílání ČT sport a také ze sociální sítě X. Promlouvají Bosák, Čech, Poborský, Nedvěd, Denia a další.
Stačilo několik vteřin a David Beckham mohl v anglické fotbalové paměti zůstat navždy především tím klukem, který na mistrovství světa ztratil nervy. O tři roky později mu zase stačilo několik vteřin, aby se z něj definitivně stal národní hrdina.
Tuhle fotbalovou lahodu si pusťte čistě pro radost.

