O čtyři roky starší a zkušenější. Na semifinále ze světového šampionátu v Rusku navázala Anglie postupem do finále na mistrovství Evropy 2020, ve kterém prohrála až ve střelbě z bílého penaltového bodu. Takže teď by mělo vše spět k… STOP!
Romantické období, kdy měl tým, a především trenér Gareth Southgate, obrovskou podporu ze strany fanoušků i médií, jsou pryč. A to je pro ambice Albionu větší hrozba než velmi nízká herní vytíženost obránce Harryho Maguira.
Největším soupeřem na velkých turnaj totiž bývá Anglie sama sobě. A to právě extrémním tlakem, přehnaným očekáváním a hlavně absencí trpělivosti, pokud něco nejde od začátku podle plánů.
Velmi trefně to v minulosti popsal v jednom ze svých komentářů Steven Gerrard, jenž má na kontě 114 startů za reprezentaci, takže víc než jen tuší, o čem mluví. „Nejsme země s tradicí triumfů na evropských nebo světových šampionátech a důsledky toho jsou vidět při prvních problémech. Okolo národního týmu neexistuje prostředí nějakého klidu, je to vždy hysterie a atmosféra strachu, což se nedaří změnit.“
Česka reprezentace na MS selhala na celé čáře. V dalším podcastu s analytiky Football Clubu rozebíráme, v čem byla největší potíž. A proč dřívější magie trenéra Koubka vůbec nezafungovala.
Ještě před dvěma týdny zněly Kapverdy ve skupině H jako pouhá exotická kulisa. Španělsko, Uruguay, Saúdská Arábie a k nim ostrovní debutant do počtu. Realita? Španělé vyhráli skupinu, Uruguay balí kufry a Kapverdy jsou v play-off.
Země mají ve svých jazycích často úplně jiná jména, než jaká používáme v češtině. Poznáte účastníky MS 2026 podle jejich vlastních jmen?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
