O čtyři roky starší a zkušenější. Na semifinále ze světového šampionátu v Rusku navázala Anglie postupem do finále na mistrovství Evropy 2020, ve kterém prohrála až ve střelbě z bílého penaltového bodu. Takže teď by mělo vše spět k… STOP!
Romantické období, kdy měl tým, a především trenér Gareth Southgate, obrovskou podporu ze strany fanoušků i médií, jsou pryč. A to je pro ambice Albionu větší hrozba než velmi nízká herní vytíženost obránce Harryho Maguira.
Největším soupeřem na velkých turnaj totiž bývá Anglie sama sobě. A to právě extrémním tlakem, přehnaným očekáváním a hlavně absencí trpělivosti, pokud něco nejde od začátku podle plánů.
Velmi trefně to v minulosti popsal v jednom ze svých komentářů Steven Gerrard, jenž má na kontě 114 startů za reprezentaci, takže víc než jen tuší, o čem mluví. „Nejsme země s tradicí triumfů na evropských nebo světových šampionátech a důsledky toho jsou vidět při prvních problémech. Okolo národního týmu neexistuje prostředí nějakého klidu, je to vždy hysterie a atmosféra strachu, což se nedaří změnit.“
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
