O čtyři roky starší a zkušenější. Na semifinále ze světového šampionátu v Rusku navázala Anglie postupem do finále na mistrovství Evropy 2020, ve kterém prohrála až ve střelbě z bílého penaltového bodu. Takže teď by mělo vše spět k… STOP!
Romantické období, kdy měl tým, a především trenér Gareth Southgate, obrovskou podporu ze strany fanoušků i médií, jsou pryč. A to je pro ambice Albionu větší hrozba než velmi nízká herní vytíženost obránce Harryho Maguira.
Největším soupeřem na velkých turnaj totiž bývá Anglie sama sobě. A to právě extrémním tlakem, přehnaným očekáváním a hlavně absencí trpělivosti, pokud něco nejde od začátku podle plánů.
Velmi trefně to v minulosti popsal v jednom ze svých komentářů Steven Gerrard, jenž má na kontě 114 startů za reprezentaci, takže víc než jen tuší, o čem mluví. „Nejsme země s tradicí triumfů na evropských nebo světových šampionátech a důsledky toho jsou vidět při prvních problémech. Okolo národního týmu neexistuje prostředí nějakého klidu, je to vždy hysterie a atmosféra strachu, což se nedaří změnit.“
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat podle aktuální situace v národních ligách i evropských pohárech. Dvacet účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
