PSG je na zklamání v Lize mistrů zvyklé jako málokdo. Z posledních sedmi účastí hned pětkrát opustilo prestižní soutěž už v osmifinále, často navíc po spektakulárních kolapsech. Remontada v Barceloně, porážka s United penaltou v nastavení, Benzemův bleskový hattrick na Bernabéu… Jedna rána za druhou.
Ve všech případech PSG selhalo, zároveň ale předvedlo i něco málo pozitivního. Ať už to byla demolice Barcelony 4:0, zkušeně pohlídaná výhra na Old Trafford, nebo domácí přehrání Realu Madrid, PSG se dokázalo s evropskou elitou alespoň chvíli měřit jako rovný s rovným. Ve výsledku to bylo málo. Mělo to ale náboj, drama a šance na postup létaly nahoru dolů.
Letošní vypadnutí s Bayernem Mnichov bylo jiné. Samo o sobě by to nebyla taková ostuda, Bayern je jeden z nejsilnějších týmů na kontinentu a může Ligu mistrů klidně vyhrát. Spíš než samotný konec by ale PSG měl děsit způsob, jakým k němu došlo. Pařížané nedokázali za dva zápasy vstřelit ani gól a až na pár závěrečných minut v domácím utkání Bayern nikdy nedostali do větších problémů. Tohle nebyl vyrovnaný souboj dvou evropských velkoklubů. Spíš rutinní postup favorita přes papírově nepříjemného, ale nakonec vcelku neškodného outsidera.
Nic s tím nedokázal udělat ani Kylian Mbappé, jehož návrat do sestavy měl být pro odvetu v Mnichově zlomový. Dost možná nejlepší hráč světa toho ale sám moc nezmohl a po zápase jen rezignovaně prohlásil: „Bayern má tým postavený na výhru Ligy mistrů. Před začátkem sezony jsem říkal, že uděláme naše maximum. Tohle je naše maximum.“
To je pro PSG strašlivá vizitka. Pokud by měl někdo v Evropě mít tým postavený na aktuální úspěch, pak právě Les Parisiens. Prakticky od začátku katarské éry ustupuje dlouhodobá sportovní strategie jedinému cíli: vyhrát Ligu mistrů. Ne za deset let, ne za pět let, ale hned. Proto přišly posily jako Messi nebo Ramos, proto PSG udělalo všechno možné, aby s Mbappém podepsalo alespoň krátkodobé prodloužení smlouvy, proto v létě investovalo 150 milionů eur do rozšíření kádru. Ligu mistrů se mělo podařit vyhrát už loni, a když to neklaplo, mělo se to povést letos. Místo toho přišly dva ostudné konce v osmifinále a Mbappého slova o tom, že tento tým na víc nemá.
Mbappé nebyl sám, kdo po vypadnutí s Bayernem působil lehce rezignovaným dojmem. Hráči i vedení samozřejmě mluvili o zklamání a frustraci, nebylo to ale takové zemětřesení jako obvykle. Jako by se s dalším selháním trochu počítalo. To by si PSG mohlo dovolit, kdyby systematicky budovalo silný tým s potenciálem do budoucna. S kádrem plným stárnoucích hvězd ale musí být cílem okamžitý úspěch. Ten se zase jednou nedostavil. A zprávy z Kataru hovoří o tom, že to majitele už přestává bavit.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme více jak 160 stran unikátního fotbalového čtení.
Katarský emír a jeho tým jsou už údajně z neustálých problémů PSG unavení a mají teď před očima jiný cíl: vybudovat fotbalové impérium, které se minimálně vyrovná City Football Group. Pod projekt Spojených arabských emirátů spadají kromě Manchesteru City kluby v Belgii, Španělsku, Austrálii nebo třeba Francii, kde vlastní (zatím) prvoligové Troyes. Katar by rád vytvořil něco podobného a v současnosti intenzivně pracuje na zisku Manchesteru United. Další celky by měly následovat.
Může se tak snadno stát, že hlavní pozornost majitelů už brzy nebude směřovat do Paříže. Katar se velmi pravděpodobně nebude chtít PSG jen tak zbavit, místo snah o další restart neúspěšného projektu se ale priority můžou posunout jinam. Třeba do Manchesteru. Uznávaný francouzský novinář Romain Molina dokonce nedávno přišel s informací, že katarští vlastníci jsou ochotní pustit do PSG nového minoritního akcionáře.
Ať už se situace na vlastnické úrovni vyvine jakkoliv, vedení PSG čeká složité období plné důležitých rozhodnutí. Do konce sezony sice ještě zbývají víc jak dva měsíce, už teď je ale jasné, že bude pro Les Parisiens neúspěšná. Ligový titul asi klapne, to je ale tak všechno. Nepovedla se Liga mistrů, nepovedl se Coupe de France, kde PSG vypadlo už v osmifinále s Marseille, a výkony celé řady hráčů zůstaly za očekáváními. A nejen hráčů.
Velký otazník visí nad trenérem Christophem Galtierem, který v létě podepsal v Paříži dvouletou smlouvu. Sezonu začal výborně, od přelomu roku je to ale jedno velké trápení. Hlavně výkony v Lize mistrů nijak nevyvrátily obavu, která se řešila už při jeho příchodu, tedy jestli je dost dobrý na tu nejvyšší evropskou úroveň. Někteří hráči PSG si to očividně nemyslí, část z nich totiž údajně přezdívá Galtierovi „tělocvikář“.
Jistou pozici nemá ani muž, který Galtiera do PSG přivedl, tedy sportovní ředitel Luis Campos. Na něj se snáší kritika za přestupy, které přitom byly v předchozích angažmá v Monacu či Lille jeho parádní disciplínou. Faktem ale je, že bilancí v PSG se moc chlubit nemůže. Z letních transferů se alespoň trochu chytili jen Vitinha a Mukiele, naopak v případě Solera, Ruize, Ekitikého či Renata Sanchese se dá mluvit o zklamáních. Výrazně lepší to nebylo ani v nedávném zimním okně, kdy PSG nezvládlo dotáhnout příchod Milana Škriniara (klub posílí až v létě) a nezískalo ani jednu ze tří vytipovaných posil do ofenzívy. Příchod Hakima Ziyecha dokonce padl v posledních hodinách přestupového okna.
Camposovu práci údajně zkritizoval i Neymar, který se s ním pohádal přímo v kabině po ligové porážce v Monacu. Sportovní ředitel PSG přišel hráčům vytknout nedostatečné nasazení, hvězdný Brazilec ho měl ale odpálkovat s tím, že jim nemá co vyčítat, když jeho přestupy byly na úrovni „druhé portugalské ligy“. Že na Campose doléhá tlak bylo vidět i o pár dní později při zápase s Lille, ve kterém za nepříznivého stavu seběhnul z tribuny přímo ke hřišti a až do konce zápasu ječel na rozhodčí i hráče. PSG sice utkání nakonec otočilo, záběry na nepříčetného Campose ale rozhodně o klidu v klubu nevypovídaly.
Campos a Galtier loni v létě nastoupili jako duo, které mělo PSG dovést k úspěchu koncepční prací bez zbytečného utrácení. Neuplynul ani rok a oběma tvářím nové éry hrozí odvolání. Způsob, jakým PSG jejich situaci vyřeší, výrazně napoví o dalším směřování klubu. Bude pokračovat sázka na dlouhodobý projekt, nebo se zase jednou strategie otočí o 180 stupňů? V Paříži si musí odpovědět co nejdřív, letní přestávka se totiž rychle blíží. A s ní několik klíčových rozhodnutí.
Budoucnost Kyliana Mbappého. Končící smlouvy Lionela Messiho a Sergia Ramose. Možný odchod Neymara. Potřeba posílit ve všech řadách a zároveň snížit rozpočtový deficit, kvůli němuž klubu hrozí vysoká pokuta v rámci finančního fair play. Návraty Icardiho, Draxlera, Paredese a dalších nepotřebných hráčů z hostování. To všechno bude muset PSG přes léto vyřešit, bez jasné strategie to ale nepůjde. A je velká otázka, jestli klub nějakou má.
Finanční fair play skončila. Za zhruba deset let se sice podařilo evropský fotbal zkultivovat, řada bohatých klubů se ale pravidla naučila obcházet. Poslední ránu starým pořádkům zasadila pandemie, se kterou vypadly příjmy ze vstupného. Od této sezony UEFA finanční pravidla zreformovala.
Pokud by se Paříž měla držet plánu z loňského léta, který prezident Al-Khelaifi popsal jako konec éry velkolepých „bling-bling“ přestupů a smluv, nabízely by se další kroky celkem jasně: podržet ve funkci Campose i Galtiera, zbavit se Messiho a Ramose, zkusit prodat Neymara a postavit tým kolem Mbappého a mladých hráčů typu Mendese, Donnarummy nebo Hakimiho.
Jenže v PSG se plány mění za pochodu, realita tak může být úplně jiná. Přestože se angažování Lionela Messiho dá ze sportovního hlediska jen těžko hodnotit jako úspěšné, klub už oficiálně potvrdil, že s ním jedná o prodloužení kontraktu. Vyloučené zatím není ani pokračování Sergia Ramose a Neymara se klub asi nezbaví, ani kdyby chtěl, protože sám Brazilec prý plánuje v Paříži ukončit kariéru.
Může se tak stát, že PSG půjde do příští sezóny s jiným trenérem a možná i sportovním ředitelem, ale zároveň s výrazněji nezměněným a tedy nevyváženým kádrem.
Letošní sezona měla být pro PSG výjimečně úspěšná, místo toho ale klub aktuálně působí dojmem, že nikdy nebyl od splnění svých cílů dál.
Loni s velkou slávou oznamovaná nová éra narazila na první problémy a spekulace kolem budoucnosti jejích hlavních tváří jasně naznačují, že v Paříži řeší interní dilema: držet se plánu, nebo vycouvat z potenciální slepé uličky?
Ať vyhraje jakákoliv varianta, bude to pro směřování nejbohatšího francouzského klubu klíčové rozhodnutí. PSG se proto vyplatí v příštích týdnech a měsících sledovat, i když není v Lize mistrů. Už zase.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme přes 160 stran unikátního čtení.
V roce 1962 se touto dobou hrál československý šampionát snů. Odepisovaní reprezentanti porazili slavné Španěly a nastartovali jízdu až do finále mistrovství světa v Chile. Vítejte ve fotbalovém světě bez teplé vody, s tajnými policisty ve výpravě či směšnými odměnami za finále.
Liga má za sebou nadstavbu, ve které Sparta uhájila první místo po základní části a o poslední místenku do Evropy a přímý sestup se hrálo do poslední chvíle. Zvyšují zápasy navíc atraktivitu české ligy, nebo jde jen o uměle nastavovanou kaši? Zeptali jsme se osobností z fotbalového prostředí.
Stadionem to nekončí, chceme mezi velké kluby, vzkazuje hradecký klub a ukázal nové logo.
