Nový šampion. Leverkusen překonal trauma a ukončil nadvládu Bayernu

Je hotovo. Fertig. Rozhodnuto. Píše se půlka dubna a Bundesliga zná vítěze. Po jedenácti letech jím není Bayern Mnichov. Poprvé v jeho klubové historii slaví Bayer Leverkusen. O kolik je pro českého fotbalové příznivce sladší, že dominanci Bavorů dokázali zlomit i tři čeští reprezentanti? Patrik Schick, Adam Hložek a Matěj Kovář - první čeští vítězové Meisterschale od Jana Šimůnka v roce 2009 s Wolfsburgem.

Navíc s pěti koly pořád před námi si Xabi Alonso může myslet i na překonání rekordního zápisu 91 bodů. Aktuálně sedí na čísle 79. A protože i Heyckesův Bayern v ročníku 2012/13 jednou v lize prohrál, může se Alonso s Leverkusenem stát prvním neporaženým šampionem Bundesligy.

Na salátovou mísu pro vítěze soutěže si Bayer počká do 18. května. Nad hlavu ji kapitán Lukáš Hradecký a kolektiv zvednou až po posledním zápase sezony. Podle Bildu navíc nemusí jít o tradiční ceremonii. Po vzoru ocenění Arsenalu v roce 2004 by vedle tradiční trofeje mohl případně neporažený šampion dostat ještě druhou - zlatou. Jak ale správně připomněl Jack Meenan pro web Get German Football News, neporažené šampionky z Wolfsburgu v roce 2020 žádné takové zvláštní ocenění dostaly.

Ve hře je toho pořád víc než dost, definitivní tečku za jakoukoliv matematickou nejasností v souboji o titul ale udělala Die Werkself v zápase doma s Brémami. Alonso učinil, jak slíbil, a s odvetou proti West Hamu za rohem zarotoval sestavou. „Důraz je teď na pohárech,“ avizoval v předstihu. Na hlavní hvězdy ale přece jen přišlo. Florian Wirtz vyběhl v poločase a opatrné vedení 1:0 pomohl hattrickem proměnit v bůra (5:0).

Za postranní čárou nachystaným divákům to stačilo a zápas ukončili dřív než rozhodčí. Napoprvé se dychtivé příznivce podařilo v 82. minutě ještě vrátit na značky. Po poslední trefě v 89. minutě už se o to nikdo ani moc nesnažil. Hřiště zaplavila červenočerná lavina.

Úspěchy ale neslavil jenom Leverkusen. Pochvala musí mířit i do Augsburgu. Jess Thorup udělal z adepta na záchranářské boje kandidáta na Evropu. Od příchodu dánského trenéra z půlky října je menší z bavorských klubů šestý co do počtu uhraných bodů. Nepřekvapí tak, že v tabulce aktuálně sedí na sedmém místě. Jejich stoupání nezastavil ani Union Berlin (2:0).

V osamostatnění se na příčce slibující předkola Konferenční ligy (pokud Leverkusen vyhraje německý pohár) pomohl Augsburgu Mainz. I Die Nullfünfer prospělo angažmá dánského kouče. S bilancí čtyř výher, dvou remíz a dvou proher v osmi zápasech pod taktovkou Bo Henrichsena se Mainz 05 vzdaluje automatickému sestupu. Naposledy jejich formu odnesl Hoffenheim. Ten průběžné vedení, kterého dosáhl díky trefě Pavla Kadeřábka, zahodil ve druhé pětačtyřicetiminutovce, prohrál 1:4 a nabídl Augsburgu svou evropskou místenku.

Bayer Leverkusen znovu natáhl rekord německého týmu bez porážky. Nově čítá 43 utkání napříč soutěžemi. Historických zápisů ale padlo uplynulý víkend vícero. Bundesliga má také nového rekordmana v počtu zápasů v řadě bez vstřeleného gólu. Dosavadním rekordmanem byl Dietmar Schwager. Stoper Kaiserslauternu držel gólový půst mezi lety 1964 a 1973 v celkem 266 zápasech. Nakonec si za prvoligovou kariéru dva přesné zásahy zapsal. Novým nejdelším čekatelem je Kevin Vogt. Ne, že by střední obránce Unionu Berlin v Bundeslize nikdy neskóroval. Jeho poslední zásah ale přišel v ročníku 2014/15 ještě v dresu Kolína. Od té doby se ale v zápisu jeho jméno mezi střelci neobjevilo a po posledním víkendu tahle šňůra dělá už 267 zápasů.

Pět zápasů. Tolik zbývá a z Leverkusenu může být první německý držitel treblu. První na řadě jsou Brémy. Bayer jde do utkání z prvního místa, Werder je šestý. Zé Roberto po půl hodině napravuje nepovedený start a skóre je 1:1. Ještě před poločasem dostávají Die Werkself šanci na obrat. Rozhodčí ukazuje na penaltu. Kopat ji jde Hans Jörg Butt. Brankář.

Nejde o žádný projev neúcty, arogance. Brankář Leverkusenu, HSV, Benficy nebo Bayernu zahrával za svoji kariéru 45 pokutových kopů. Dvakrát prostřelil Buffona, jednou Edwina van der Sara, Olivera Kahna nebo třeba Jense Lehmana. Úspěšný byl při 37 pokusech. Ten den proti Brémám ale na Franka Rosta nevyzrál. Ve druhé půli si Werder uzmul vedení zpět a protože Dortmund vyhrál v Kolíně, dotáhl se na rozdíl jediného bodu.

Do konce zbývají dvě kola a dalším soupeřem je patnáctý Norimberk. To nemůže dopadnout špatně, nebo…? Nejlíp by mohl vyprávět David Jarolím. Vždyť u toho ten den za 1. FC byl. Odehrál 90 minut a po nich slavil výhru 1:0. Dortmund bral tři body proti HSV a Leverkusen šel do posledního zápasu ligové sezony z druhého místa.

V sobotu 4. května 2002 Leverkusen konečně bere tři body. Poráží doma Herthu. Dortmund se ale poučil z chyb Bayeru. Proti Brémám sice taky nabral brzkou ztrátu, obrat ale dokázal dotáhnout. Gólově přispěl Jan Koller a společně s Tomášem Rosickým slavili titul. Malý Mozart se ke Kollerovi přidal mezi střelci o kolo dřív v Hamburku. Leverkusen tak i kvůli nim píše -1 u počtu trofejí, na které si myslel ještě dva týdny dozadu.

Fajn, v lize to nevyšlo, máme ale šanci ještě ve dvou finálových zápasech, říkali si možná v Porýní. První na řadě byl vrchol DFB-Pokalu naplánovaný na sobotu 11. května. Na opačné straně stálo Schalke. Vstup se povedl. Leverkusen jde na legendárním Olympijském stadionu v Berlíně do vedení gólem Berbatova. Po 45 minutách je to ale už 1:1 a po hodině hry začíná noční můra. Dva přesné zásahy soupeře v rozmezí čtyř minut rozhodují o vítězi. Z obou stran gólový závěr už jen kosmeticky upravuje skóre na 4:2. Sedmdesát tisíc fanoušků na ochozech právě sledovalo, jak Leverkusen zahodil druhou trofej v rozmezí pár týdnů.

S tímhle vědomím odjíždí Ballack, Lúcio, Berbatov a všichni ostatní do Glasgow. Ve středu 15. května tam vrcholí Liga mistrů. Po cestě do finále zdolali Liverpool a díky dvěma trefám na Old Trafford vyřadili Fergusonovo United na venkovní góly. Proč by si nemohli došlápnout i na Real Madrid?

Na úvodní trefu Raúla (později v kariéře hráče Schalke) dokázal odpovědět Lúcio hlavičkou po přímém kopu. Chvíli před poločasem si ale bere slovo Roberto Carlos, centruje balon a Zinédine Zidane proměňuje střelou z dálky Carlosův cross na jeho druhou asistenci. Druhá pětačtiřicetiminutovka skóre nezměnila a tak na konci dne slaví Hierro, Makélélé nebo Figo. Leverkusen zapisuje bilanci nula trofejí ze tří. Všechny zahodil za poslední dva týdny.

Pár hráčů Leverkusenu ještě potom míří na mistrovství světa. Ti, kdo tam reprezentují Německo, končí znovu poražení ve finále. Dvěma góly je sestřelila Brazílie s Robertem Carlosem v základní sestavě. Alespoň ten Lúcio tak něco vyhraje. Mohlo to být po návratu do Leverkusenu zajímavé střetnutí. Poražený Michael Ballack ale už stihnul podepsat s Bayernem. Navíc, ve finále chyběl. Vykartoval se v semifinále s Jihokorejci. O zážitky se mohl po návratu do Německa dělit Lúcio alespoň s Buttem (rezervní brankář Německa).

Tohle je ale po neděli všechno dávná historie. Bayer Leverkusen ukončil své 45 prvoligových sezon trvající čekání na bundesligovou trofej. Generační trauma je překonáno. „Viděl jsem spoustu dresů z Vizekusen éry: asi tucet Ballacků, nějaké Zé Roberty, celkem dost Kirstenů. Tihle fanoušci čekali dlouho na překonání roku 2002,” hlásil v neděli z BayAreny reportér Seb Stafford-Bloor. V Leverkusenu se konečně dočkali.