Kdybyste dali dohromady mužstvo složené z odchovanců Schalke nebo hráčů, kteří tam alespoň nějaký čas strávili v mládežnickém systému, byl by to slušně našlapaný kádr.
V brance Manuel Neuer (Bayern), před ním Joel Matip (Liverpool), Sead Kolašinac (Atalanta), Thilo Kehrer (West Ham) a Malick Thiaw (AC Milán), ofenzivnější úkoly by měli na starost Leroy Sané (Bayern), Ilkay Gündogan (Barcelona), Kerem Demirbay (Galatasaray) nebo Julian Draxler (PSG). Přidat můžeme i Mesuta Özila s Benediktem Höwedesem, kteří kariéru ukončili celkem nedávno.
O to větší záhadou je, že klub, jenž dokáže produkovat takové fotbalisty, dosud nevyhrál Bundesligu – a navíc aktuálně působí v druhé nejvyšší soutěži.
Tedy abychom byli statisticky přesní: v počtu německých titulů je Schalke čtvrté, za Bayernem, Norimberkem a Dortmundem, ale všechny už jsou notně zapadané prachem. Šest jich získalo v éře pod hákovým křížem (1934-42), sedmý v roce 1958. Od založení celostátní ligy ani ťuk. Pouze sedm druhých míst, poslední před pěti roky.
Jak je to možné?
Je čtvrtek a s ním pohárové žně. Hraje se Evropská i Konferenční liga, takže do akce jdou večer hned tři české týmy. Povíme vám, s kým se střetnou a kde jejich zápasy naladíte.
Slavia – Arsenal 0:3. Půl hodiny slávisté drželi v Lize mistrů s anglickými favority krok, pak zápas zlomil gól z penalty po ruce Lukáše Provoda. Zasáhl podle vás VAR do utkání správně, byla to jasná ruka?
S Christianem Frýdkem z ostravského Baníku a jeho finančním poradcem si projdeme, co všechno musí řešit fotbalisté, když nechtějí své hezké příjmy jen projíst.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
