Kdybyste dali dohromady mužstvo složené z odchovanců Schalke nebo hráčů, kteří tam alespoň nějaký čas strávili v mládežnickém systému, byl by to slušně našlapaný kádr.
V brance Manuel Neuer (Bayern), před ním Joel Matip (Liverpool), Sead Kolašinac (Atalanta), Thilo Kehrer (West Ham) a Malick Thiaw (AC Milán), ofenzivnější úkoly by měli na starost Leroy Sané (Bayern), Ilkay Gündogan (Barcelona), Kerem Demirbay (Galatasaray) nebo Julian Draxler (PSG). Přidat můžeme i Mesuta Özila s Benediktem Höwedesem, kteří kariéru ukončili celkem nedávno.
O to větší záhadou je, že klub, jenž dokáže produkovat takové fotbalisty, dosud nevyhrál Bundesligu – a navíc aktuálně působí v druhé nejvyšší soutěži.
Tedy abychom byli statisticky přesní: v počtu německých titulů je Schalke čtvrté, za Bayernem, Norimberkem a Dortmundem, ale všechny už jsou notně zapadané prachem. Šest jich získalo v éře pod hákovým křížem (1934-42), sedmý v roce 1958. Od založení celostátní ligy ani ťuk. Pouze sedm druhých míst, poslední před pěti roky.
Jak je to možné?
Zbožňovala ho Barcelona, šestkrát reprezentoval Československo a jmenoval se Kubala (1927–2002)! Pro Maďary László, pro Slováky Ladislav, pro Španěly Ladislao…
Tohle bylo finále za všechny prachy. Barcelona porazila Real, vyhrála Superpohár a Arda Güler si chtěl ulevit. Podívejte se, jak to dopadlo.
Arsenal proti Chelsea, Bayern v Kolíně nebo Žižkov s Teplicemi. Projděte si bohatý fotbalový TV program na tento pracovní týden.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
