Kdybyste dali dohromady mužstvo složené z odchovanců Schalke nebo hráčů, kteří tam alespoň nějaký čas strávili v mládežnickém systému, byl by to slušně našlapaný kádr.
V brance Manuel Neuer (Bayern), před ním Joel Matip (Liverpool), Sead Kolašinac (Atalanta), Thilo Kehrer (West Ham) a Malick Thiaw (AC Milán), ofenzivnější úkoly by měli na starost Leroy Sané (Bayern), Ilkay Gündogan (Barcelona), Kerem Demirbay (Galatasaray) nebo Julian Draxler (PSG). Přidat můžeme i Mesuta Özila s Benediktem Höwedesem, kteří kariéru ukončili celkem nedávno.
O to větší záhadou je, že klub, jenž dokáže produkovat takové fotbalisty, dosud nevyhrál Bundesligu – a navíc aktuálně působí v druhé nejvyšší soutěži.
Tedy abychom byli statisticky přesní: v počtu německých titulů je Schalke čtvrté, za Bayernem, Norimberkem a Dortmundem, ale všechny už jsou notně zapadané prachem. Šest jich získalo v éře pod hákovým křížem (1934-42), sedmý v roce 1958. Od založení celostátní ligy ani ťuk. Pouze sedm druhých míst, poslední před pěti roky.
Jak je to možné?
Takhle nějak si představujeme čistou radost a totální euforii. Celtic otočil důležitý zápas, drží se ve hře o skotský titul a nemalou zásluhu na tom má i český útočník. Rozhodující gól v závěru zápasu totiž připravil.
Devítiletý Tomáš z FK Nemilany vyrůstá jen s maminkou a fotbal je pro něj víc než hra – je to svět, kde může snít. Jeho největším přáním byla obyčejná klubová šála. O pár týdnů později už stál pár metrů od hráčů Sigmy Olomouc a zažil večer, na který se nezapomíná.
Jasná ruka ve vápně, ale Chris Kavanagh z toho udělal jen přímák. Hráči Newcastlu se mohli oprávněně uvztekat. Naštěstí pro ně ale boží mlýny tentokrát mlely s nadzvukovou rychlostí.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



