Bundesliga patří k nejznámějším fotbalovým značkám, ve světě si ji lidé s Německem spojují stejně automaticky jako slavné automobilky nebo pšeničné pivo. I proto je trochu s podivem, že vznikla teprve v roce 1963. Dávno po tom, co celostátní fotbalovou soutěž měly všechny důležité země. Anglie už v roce 1888, ve dvacátých letech minulého století se přidaly Itálie, Španělsko, Maďarsko, Rakousko, u nás se liga hrála od jara 1925.
Německé váhání mělo spíš politicko-kulturní důvody než čistě sportovní.
Země bývala vždycky decentralizovaná, a bylo to znát i ve fotbale. Proto když v roce 1932 přišel fotbalový svaz s nápadem zřídit tzv. Reichsligu, zástupci regionů hlasovali proti. Další překážku přinesl následný nástup nacistů k moci. Byť ve fotbale časem rozpoznali značný propagandistický potenciál, celostátní profesionální liga do jejich vidění světa nepatřila.
Po konci v Nantes byl bez klubu, bez platu a bez jistoty, co bude dál. Pak přišla nabídka z české druhé ligy. Santiago Eneme dnes hraje za Spartu, ale jeho cesta do Česka začala mnohem skromněji: ve Vyškově, kde si po příjezdu říkal, co vlastně provedl.
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
