Bez přehánění, byla to jedna z nejsenzačnějších a nejvíc srdcervoucích sezon v historii fotbalu. Leverkusen potřeboval v posledním kole remízu na hřišti maličkého klubu SpVgg Unterhaching, aby byl poprvé korunován bundesligovým šampionem. Měl tříbodový náskok na mocný Bayern Mnichov, takže nejslavnější německý klub musel porazit Werder Brémy a doufat v zázrak.
Leverkusen měl výbornou formu a rozhodně by byl považován za zaslouženého šampiona. Za celou sezonu prohrál jen dvakrát a v jejím průběhu byl silnější a silnější. Na podzim se mu nepodařilo skórovat v pár zápasech, které skončily remízovým zklamáním, nicméně na jaře byl jeho útok nezastavitelný. Ulf Kirsten a Oliver Neuville řádili na hrotu, podporováni neuvěřitelně kreativní zálohou – Stefan Beinlich, Bernd Schneinder, Michael Ballack a Zé Roberto předváděli výkony, kterými se bavilo celé Německo.
Pierre Littbarski hrál tři finále mistrovství světa za sebou. To poslední, vítězné, ale málem nestihl. Ve čtvrtfinále italského šampionátu v roce 1990 ho zranil Jozef Chovanec. Německý driblér pak celou noc léčil koleno, mlčel před trenérem Franzem Beckenbauerem a do finále šel i s poškozeným vazem.
Na trávník během MS 2026 vyběhnou také Bafana Bafana, El Tri nebo třeba Socceroos. Poznáte, které přezdívky patří kterým reprezentacím?
Ještě v zimě byl pro většinu fotbalového Česka neznámým jménem ze sparťanské akademie. Teď má Hugo Sochůrek čerstvých osmnáct let, reprezentační rekord a místo na mistrovství světa. Příběh jeho jara je prudký, skoro neuvěřitelný. Ale podle lidí ze Sparty a národního týmu ne náhodný.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
