Bez přehánění, byla to jedna z nejsenzačnějších a nejvíc srdcervoucích sezon v historii fotbalu. Leverkusen potřeboval v posledním kole remízu na hřišti maličkého klubu SpVgg Unterhaching, aby byl poprvé korunován bundesligovým šampionem. Měl tříbodový náskok na mocný Bayern Mnichov, takže nejslavnější německý klub musel porazit Werder Brémy a doufat v zázrak.
Leverkusen měl výbornou formu a rozhodně by byl považován za zaslouženého šampiona. Za celou sezonu prohrál jen dvakrát a v jejím průběhu byl silnější a silnější. Na podzim se mu nepodařilo skórovat v pár zápasech, které skončily remízovým zklamáním, nicméně na jaře byl jeho útok nezastavitelný. Ulf Kirsten a Oliver Neuville řádili na hrotu, podporováni neuvěřitelně kreativní zálohou – Stefan Beinlich, Bernd Schneinder, Michael Ballack a Zé Roberto předváděli výkony, kterými se bavilo celé Německo.
Středoškoláci v Plzeňském kraji si letos na podzim o školní fotbalový pohár nezahráli. Kraj soutěž z finančních důvodů zrušil. Ministerstvo školství letos na školní sportovní soutěže vyčlenilo 15 milionů korun, loni na ně šlo 32 milionů.
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
