Když Arsenal vrátil vyhraný zápas. Jedna z nejhezčích historek, jaké fotbal napsal

Byl to normální zápas pátého kola anglického poháru na Highbury. Arsenal jako držitel trofeje vedl po hlavičce Patricka Vieiry, Sheffield United srovnal zásluhou Marcela a čtvrthodinu před koncem to bylo 1:1.

Pak se zranil útočník Lee Morris, brankář Alan Kelly odkopl míč do autu a všichni na stadionu čekali rutinu, kterou fotbal zná už desítky let: domácí vhodí míč zpátky soupeři a hraje se dál. Jenže právě tady začal příběh, který z obyčejného pohárového odpoledne udělal vzpomínku, která se vypráví dodnes.

Ray Parlour aut opravdu rozehrál tak, aby se míč vrátil Sheffieldu. Jenže Nwankwo Kanu, který byl v Anglii nový a právě prožíval debut za Arsenal, situaci pochopil jinak. Míč doběhl, odcentroval a Marc Overmars uklidil do prázdné brány.

Rozhodčí Peter Jones gól podle pravidel uznat musel. Jenže stadion okamžitě věděl, že tady sice pravidla zůstala nedotčená, ale duch hry dostal ránu. Sheffieldští hráči zuřili, jejich trenér Steve Bruce chtěl tým stáhnout ze hřiště a mezi hostujícími fanoušky se ozývalo Shame on Arsenal, tedy hanba Arsenalu.

Co je na tom hezkého, říkáte si teď? Dosud nic, ale teď to přijde. Trenér Arsène Wenger se neschoval za pravidla, za nedorozumění ani za větu, že rozhodčí přece rozhodl. Prakticky hned po zápase nabídl jeho opakování. Vysvětlil to jednoduše: Arsenal nechtěl vyhrát takovým způsobem. Anglická fotbalová asociace pak zareagovala nezvykle rychle, výsledek vymazala a nařídila nový zápas deset dní po tom původním. Byl to mimořádný krok, který neměl obdoby.

A ještě hezčí je, že to nebylo žádné teatrální gesto, za kterým by se schovávala slabost. Arsenal vyhrál i podruhé, znovu 2:1, tentokrát už čistě a bez jakýchkoli debat – po gólech Overmarse a Dennise Bergkampa. Arsenal si prostě prosadil, že když má postoupit, tak normálně, ne po gólu, který přišel po využití nespravedlivé výhody.

A jak se tenkrát fotbalová veřejnost dívala na Kanua s Overmarsem, kteří stáli za skandální gólovou akcí, kterou pak žehlil jejich trenér? Kanu z celé aféry vychází spíš jako člověk, který nepochopil situaci, ne jako cynik. Po zápase tvrdil, že nevěděl o zranění a že když pochopil, co udělal, byl v šoku. U Overmarse je to horší: jeho vysvětlení znělo méně uvěřitelně, protože akci prostě dohrál, i když už musel cítit, že je něco špatně. Navíc šlo v té době o zkušenějšího hráče, bylo mu 25 let, Kanu je o tři roky mladší a v Anglii navíc tenkrát šlo o jeho první zápas.

Každopádně platí, že se nakonec padouch v podobě Arsenalu proměnil díky Wengerově ráznosti v hrdinu. Jeden velký klub dostal možnost tvářit se, že se nic nestalo – a místo toho uznal, že stalo. Ukázal tak, že některé výhry za to nestojí.

Světový šampionát ve fotbale startuje už 12. června a na českou reprezentaci čeká exotická skupina s domácím Mexikem, Jižní Koreou a JAR. Na čem je potřeba nejvíc zapracovat, abychom měli šanci na úspěch?