Zlomil jsem nad ním hůl. Ať už zde na stránkách Football Clubu, v podcastu Kontrapresink či při diskusích s kamarády, všude jsem už pár týdnů vyjadřoval jasný názor – Graham Potter musí pryč. Na práci v Chelsea nestačí, klub pod ním padá stále hlouběji a nejsou vidět žádné známky zlepšení. Podobný názor pak sdíleli i mnozí novináři či fanoušci na sociálních sítích.
Bývalý kouč Brightonu ale dostal času víc, než zřejmě jakýkoliv z jeho předchůdců. A konečně to začalo vypadat lépe. Výhra nad Leedsem byla sice docela šťastná, podstatné ovšem byly tři získané body. Pak Blues na Stamford Bridge zaslouženě postoupili přes Dortmund do čtvrtfinále Ligy mistrů a Potter zažil s přehledem nejlepší okamžik svého dosavadního působení v klubu.
Když pak Chelsea vyhrála 3:1 na Leicesteru, vousatý kouč povedený týden zakončil třetí výhrou a televizní experti to začali říkat nahlas: „Tohle může být bod zlomu. Odteď už uvidíme Chelsea takovou, jakou vzhledem ke klubovému věhlasu i rozpočtu čekáme.“
Jenže pak přišel sobotní duel s Evertonem.
Dvě výhry proti jedné remíze. Řecko se výrazně přiblížilo k desátému Česku a k udržení tohoto cenného místa nutně potřebujeme další body od Sigmy se Spartou.
Spartě došel dech a jestli se rychle nevzpamatuje, skončí sezonu hodně neúspěšně. Brian Priske vypadá, že neví, jak to spravit a jeho pozice se pod náporem neúspěchů z posledních týdnů začíná kývat.
Nečekaného gólového hrdinu měl středeční šlágr Ligy mistrů. Všechny tři góly Fedeho Valverdeho navíc stojí za vidění. Tak si je pusťte…
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



