Zlomil jsem nad ním hůl. Ať už zde na stránkách Football Clubu, v podcastu Kontrapresink či při diskusích s kamarády, všude jsem už pár týdnů vyjadřoval jasný názor – Graham Potter musí pryč. Na práci v Chelsea nestačí, klub pod ním padá stále hlouběji a nejsou vidět žádné známky zlepšení. Podobný názor pak sdíleli i mnozí novináři či fanoušci na sociálních sítích.
Bývalý kouč Brightonu ale dostal času víc, než zřejmě jakýkoliv z jeho předchůdců. A konečně to začalo vypadat lépe. Výhra nad Leedsem byla sice docela šťastná, podstatné ovšem byly tři získané body. Pak Blues na Stamford Bridge zaslouženě postoupili přes Dortmund do čtvrtfinále Ligy mistrů a Potter zažil s přehledem nejlepší okamžik svého dosavadního působení v klubu.
Když pak Chelsea vyhrála 3:1 na Leicesteru, vousatý kouč povedený týden zakončil třetí výhrou a televizní experti to začali říkat nahlas: „Tohle může být bod zlomu. Odteď už uvidíme Chelsea takovou, jakou vzhledem ke klubovému věhlasu i rozpočtu čekáme.“
Jenže pak přišel sobotní duel s Evertonem.
Projděte si fotbalový TV program na tento pracovní týden.
Celtic v posledním možném zápase vyrval Hearts titul, obhájil vládu nad Skotskem a prodloužil éru, ve které mimo něj a Rangers nevyhrává nikdo jiný. Jenže mistrovskou euforii okamžitě přebily scény na hřišti: fanoušci po třetím gólu vtrhli mezi hráče a Hearts mluví o napadení svého týmu.
Sam Sarver přišel na hřiště v 84. minutě. O devět minut později rozhodl pro Dallas zápas na hřišti San Jose a oslavil ho tak, že se z něj okamžitě stal hit internetu: nejdřív s parťáky přepadl přes reklamní mantinel, pak zvedl plechovku piva hozenou z tribuny a vypil ji přímo na hřišti.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
