Zlomil jsem nad ním hůl. Ať už zde na stránkách Football Clubu, v podcastu Kontrapresink či při diskusích s kamarády, všude jsem už pár týdnů vyjadřoval jasný názor – Graham Potter musí pryč. Na práci v Chelsea nestačí, klub pod ním padá stále hlouběji a nejsou vidět žádné známky zlepšení. Podobný názor pak sdíleli i mnozí novináři či fanoušci na sociálních sítích.
Bývalý kouč Brightonu ale dostal času víc, než zřejmě jakýkoliv z jeho předchůdců. A konečně to začalo vypadat lépe. Výhra nad Leedsem byla sice docela šťastná, podstatné ovšem byly tři získané body. Pak Blues na Stamford Bridge zaslouženě postoupili přes Dortmund do čtvrtfinále Ligy mistrů a Potter zažil s přehledem nejlepší okamžik svého dosavadního působení v klubu.
Když pak Chelsea vyhrála 3:1 na Leicesteru, vousatý kouč povedený týden zakončil třetí výhrou a televizní experti to začali říkat nahlas: „Tohle může být bod zlomu. Odteď už uvidíme Chelsea takovou, jakou vzhledem ke klubovému věhlasu i rozpočtu čekáme.“
Jenže pak přišel sobotní duel s Evertonem.
České fotbalové kluby můžou sbírat mezinárodní úspěchy i mimo zelené trávníky. Sparta se stala druhým klubem po Atlétiku Madrid s certifikátem za přístupnost pro handicapované fanoušky.
Slovensko čekají dva klíčové zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 v USA, Mexiku a Kanadě. Jaké jsou na jeho úspěch vypsané kurzy? A můžeme se u východních sousedů poučit?
Taky se vám po posledních výkonech národního týmu začalo stýskat po Jaroslavu Šilhavém? Ještěže Čechům nedochází humor, jinak by reprezentační výkony byly k pláči.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
