Zlomil jsem nad ním hůl. Ať už zde na stránkách Football Clubu, v podcastu Kontrapresink či při diskusích s kamarády, všude jsem už pár týdnů vyjadřoval jasný názor – Graham Potter musí pryč. Na práci v Chelsea nestačí, klub pod ním padá stále hlouběji a nejsou vidět žádné známky zlepšení. Podobný názor pak sdíleli i mnozí novináři či fanoušci na sociálních sítích.
Bývalý kouč Brightonu ale dostal času víc, než zřejmě jakýkoliv z jeho předchůdců. A konečně to začalo vypadat lépe. Výhra nad Leedsem byla sice docela šťastná, podstatné ovšem byly tři získané body. Pak Blues na Stamford Bridge zaslouženě postoupili přes Dortmund do čtvrtfinále Ligy mistrů a Potter zažil s přehledem nejlepší okamžik svého dosavadního působení v klubu.
Když pak Chelsea vyhrála 3:1 na Leicesteru, vousatý kouč povedený týden zakončil třetí výhrou a televizní experti to začali říkat nahlas: „Tohle může být bod zlomu. Odteď už uvidíme Chelsea takovou, jakou vzhledem ke klubovému věhlasu i rozpočtu čekáme.“
Jenže pak přišel sobotní duel s Evertonem.
Marie-Louise Eta vstupovala do posledních týdnů bundesligové sezony s historickou nálepkou, které se nemohla zbavit. První žena v roli hlavní trenérky mužského týmu v jedné z pěti největších evropských lig. Příběh, který se okamžitě dostal daleko za hranice Německa, má dobrý konec.
Ještě před čtyřmi lety hrál čtvrtou ligu. Teď má SV Elversberg jistotu, že si poprvé v historii zahraje Bundesligu. Klub z městečka o zhruba třinácti tisících obyvatelích dokončil jeden z nejpozoruhodnějších vzestupů moderního německého fotbalu.
Když Manchester City večer nevyhraje v Bournemouthu, bude Arsenal po dlouhých 22 letech znovu šampionem Anglie. Tým Mikela Artety zvládl nervózní domácí zápas s Burnley a teď může jen čekat, jestli mu titul doručí zaváhání soupeře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
