Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Dnes si dáme historické opáčko. Fotbalová liga v Česku se hraje už 101 let. V zábavném kvízu projdeme její historií.
Fotbal umí být krutý, malicherný i úplně absurdní. Ale občas připomene, proč ho lidi mají rádi i kvůli něčemu jinému než jen kvůli krásným gólům. Jeden z nejhezčích takových momentů přišel v únoru 1999 v FA Cupu, kdy Arsenal porazil Sheffield United – a pak sám řekl: ne, takhle ne.
Semifinále evropských pohárů jsou tady. Přinášíme rychlý přehled dvojic, příběhů i přesných termínů zápasů napříč všemi třemi soutěžemi.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
