Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Ve sportu se často mluví o zraněních spojených hlavně s pohybovým aparátem. V ženském sportu přitom hraje velkou roli i menstruace a s ní spojené obtíže. Téma se teď snaží odtabuizovat hráčky Arsenalu. Podporuje je i kapitánka Slavie.
Na konci srpna budeme také vědět, jestli Česko nemá poprvé v historii dva týmy v Lize mistrů. Tady jsou nejdůležitější termíny.
Šín, Rigo, Zadražil, Boula, Mikulenka, Planka, Hlavatý a řada dalších! Top třem týmům v lize za poslední rok výrazně narostly možnosti na tuzemském přestupovém trhu. Na koho by se mohly zaměřit Slavia, Sparta a Plzeň při letní nákupní horečce? Jaké jsou silné, ale slabší stránky nejzajímavějšího ligového „zboží“ a do kterého týmu by jednotliví hráči nejvíc pasovali?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
