Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Sparta slaví historický postup do semifinále Europa Cupu a už ví, co ji čeká dál: švédské Hammarby. V domácí soutěži mezitím pražská S potvrdily roli favoritek. A do toho přichází reprezentační boj o postup na mistrovství světa. Řekneme si k tomu víc v dalším díle newsletteru Kopačky.
To jméno jste možná dosud neslyšeli. Ten gól ale budete milovat. Kolínský útočník Ragnar Ache předvedl dokonalé nůžky a čeští obránci Hoffenheimu mohli jen nechápavě zírat.
Ladislav Krejčí byl vyloučen po druhé žluté kartě během tří minut, když neudržel nervy a odkopl zbytečně míč. Stálo nás to zápas, nešetřil českého reprezentanta trenér Vlků.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



