Letná musí shořet. Permanentkář Filip Horký o sparťanské bídě
Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Související články
Partu jako my v Plzni už nikdo nemá, vzpomíná Petržela. Proč je pata jeho a špička Griezmanna?
Absolutní rekordman v počtu startů v české lize, legenda Viktorie Plzeň, bývalý reprezentant a fotbalový nezmar Milan Petržela ukončil na začátku této sezony aktivní kariéru. Připomeňte si náš rozhovor z letošního března, kde Petržela mluví o motivaci, mladých hráčích, proměně kabin, cizních, telefonech, návratu z Německa i vlastní akademii.
České trávníky jsou deset let za Evropou. Kluby vědí, co dělat, ale nedělají to, varuje expert
První domácí zápas Bohemians okamžitě rozproudil debatu o stavu mnoha trávníků v české lize. Odbornící přitom varují, že dobrý produkt na podobném terénu budovat nepůjde a že jsou od klubů potřeba mnohem větší investice. Co na to hlavní partneři ligy a televizní stanice?
Panikaří v Plzni s Hyským zbytečně? A má Denia šanci uspět? Proč se trpělivost s trenéry vyplácí
Dvě ligová kola stačila, aby se rozjely spekulace o odvolání Martina Hyského. Český fotbal přitom současně vítá zahraničního trenéra reprezentace a doufá v příchod modernějšího myšlení. Bez trpělivosti a změn v klubech i akademiích ale zůstane jen u dalšího jména na lavičce.
