Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Hráči Newcastlu, který trápí velká marodka, ze všech zbytků sil bránili jednobrankové vedení na půdě PSG. V úplném závěru ale dostali gól z penalty za ruku, která by se v české lize nebo v Premier League velmi pravděpodobně nepískala. Proč ji nařídil jeden z nejlepších sudích na světě v Lize mistrů?
Slavia ho měla na dosah za z dnešního pohledu směšnou částku. Proč plzeňského střelce nakonec nepřivedla? A proč ho chtějí dobré zahraniční kluby i přes aktuální zranění? Odpovídá Zdeněk Folprecht ve svém pravidelném sloupku.
Zástupci ligových klubů dnes na Ligovém gremiu LFA schválili výsledky tendru na nejdůležitější audiovizuální práva.
Podpořte naši redakci a získejte neomezený přístup ke všem prémiovým článkům.
Podpořte naši redakci a získejte neomezený přístup ke všem prémiovým článkům.
