Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Finančně zotavená Barcelona rozjíždí velké přestupové plány a krouží kolem Juliána Álvareze, jenže v Madridu definitivně přetekl pohár trpělivosti. Atlético reagovalo na spekulace nevídanou trollingovou kampaní, která rychle přerostla v otevřený útok a tvrdé rýpnutí do největší korupční kauzy Katalánců.
Do Edenu přichází devatenáctiletý brankář Nazar Domchak z Karpat Lvov. Na Ukrajině ho berou jako jedno z největších gólmanských jmen své generace, Slavia v něm vidí projekt podobný Antonínu Kinskému. A podle ukrajinských médií kvůli němu sáhla hluboko do kapsy.
Ligová trofej je už v poličce na Letné. Přesto nás ještě čeká třešnička na dortu téhle sezony. Ve finále domácího poháru se dnes v Radotíně utkají ženy Sparty a Slavie.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
