Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Pohárový fotbal má jedinečnou schopnost ignorovat papírové předpoklady. Viděli jsme to teď v Anglii, kde Arsenal padl s Fleetwoodem ze čtvrté ligy. Děje se to pravidelně. Vybrali jsme strhující příběhy z minulosti, které stojí za připomenutí.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na konec tohoto pracovního týdne.
Baník zvítězil na hřišti Sparty 2:0 a postoupil mezi nejlepší osmičku v poháru. Pražané měli drtivou převahu, ale neproměnili jedinou šanci. Hrdinou hostů se stal brankář Viktor Budínský. O vítězství Ostravanů rozhodli Filip Kubala a Rhodri Smith.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
