Jako letitý permanentkář Sparty jsem hluboce znechucen současným vedením a majitelem klubu. Mrzí mě to o to víc, že neexistuje příliš jiných věcí, které by mi dávaly takovou vášeň a pocit sounáležitosti.
Co se za poslední roky z mého pohledu „zvenčí“ povedlo? Nová vizuální identita klubu. Nejenom její samotná podstata, ale i komunikace, aktivity kolem jejího uvedení v život, motivace pro změnu a její „propisování“ v každodenním fungování.
Tím můj výčet pozitiv končí.
Nespokojenost začíná tím, že netuším, co Sparta chce být, protože Sparta sama neví, co skutečně je - kromě zavazující historie. Problém klubu není trenér, ale chybějící základy. Máme finanční prostředky a náš vzájemně nekritický kolektiv manažerů se umí plácat po zádech a zavírat oči před neúspěchem. K úspěchu je ale třeba jasná vize. Nikdo ve Spartě není důležitější než klub. Dokázal by někdo z manažerů odpovědět jednou, maximálně dvěma větami na následující otázky?
Patrik Schick se o víkendu zapsal do historie: jako první český hráč dal 100 gólů v pěti nejlepších evropských ligách. A není to jediný milník, který z něj dělá výjimečné zjevení.
Co Spartu pálí a pomalu by už měla začít řešit, aby byla v příští sezoně lepší? V komentáři hledá otázky a odpovědi člen projektu Sparťanské noviny Michael Durčák.
Pavel Šulc šel v neděli v Angers ze hry už v 55. minutě a Lyon má znovu obavy o svého klíčového ofenzivního hráče. Francouzská média zatím nemají potvrzenou přesnou diagnózu ani délku absence, ale shodují se v jednom: nový svalový problém přišel jen pár dní po extrémně náročné reprezentační baráži, v níž Šulc táhl Česko k postupu na mistrovství světa.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
