Fotbal prožívá bouřlivou transformaci, za posledních 30 let se z něj stalo tvrdě komerční prostředí i rejdiště autoritářských režimů a jiných geopolitických predátorů. Pokud v něm nechceme špinavé peníze, musíme systematicky zavřít náruč, která je zatím otevřená dokořán.
V pátek startuje nový ročník francouzské Ligue 1. Obhajovat titul v něm bude PSG, to ale jako každý rok touží hlavně po triumfu v Lize mistrů. K němu se Pařížany pokusí dovést nový trenér, zkušený Christophe Galtier. Cíl má sice stejný jako jeho předchůdci, tím ale společné rysy končí.
Finanční fair play skončila. Za zhruba deset let se sice podařilo evropský fotbal zkultivovat, řada bohatých klubů se ale pravidla naučila obcházet. Poslední ránu starým pořádkům zasadila pandemie, se kterou vypadly příjmy ze vstupného. Od této sezony UEFA finanční pravidla zreformovala.
Nedávno přestoupila ze Slavie do jednoho z nejlepších klubů světa. A k tomu její vtipná videa o fotbale nebo o coming outu sleduje na Instagramu i na Youtube půl milionu lidí. Jaké to je stát sama v bráně a mít na sobě stejný dres jako Lionel Messi?
Zbláznili se majitelé PSG, když za brazilskou hvězdu zaplatili takřka šest miliard korun? Vyplatí se to ekonomicky, nebo měli jinou motivaci? A jsou peníze za přestupy a platy ve vrcholovém sportu ještě smysluplné?
Kde leží hranice peněz ve fotbalu? Odpověď na tuhle otázku by mohla dát dynastie vládnoucí titěrnému státu v arabské poušti. Příští roky mnohé napoví.
