Nový útok i průvan ve vedení. Plzeň čeká v Řecku stejný soupeř s jinou tváří

Je to nějakých devadesát kilometrů vzdušnou čarou, které dělí Atény od Livadie. Městečka s necelými 22 tisíci obyvateli. Městečka zajímavého pro milovníky historie, od antiky po osvobozeneckou válku z devatenáctého století.

A také městečka, které milovníkům fotbalu nedává moc důvodů k návštěvě. Místní stadion pro šest tisíc lidí bývá tradičně zaplněn maximálně ze třetiny a v zemi zaslíbené kultuře i sportu byste určitě našli i atraktivnější týmy než Levadiakos FC.

Tedy až do letošní sezony. Letos je totiž tým z Livadie senzací řecké Super League. S kádrem v hodnotě dvanácti milionů eur, tedy jen zlomku toho, čím se pyšní nejlepší kluby v zemi, okupuje loni desátý celek ligy senzační čtvrtou příčku. Pět kol před koncem základní části sahá po historickém úspěchu. A s ním i rozbití velké čtyřky, tradičně zformované v sestavě Olympiakos, PAOK, AEK a Panathinaikos.

Je to právě klub z Atén, známý po celém světě trojlístkem ve znaku, zelenobílými barvami a fanatickou Gate 13, který outsiderovi z Livadie aktuálně přepouští svou pozici mezi ligovou elitou. Ta mimo jiné znamená vstupenku do čtyřčlenné mistrovské skupiny, kde se v nadstavbě rozhoduje o novém mistrovi i kvalifikaci do evropských pohárů. Být u toho, když se hraje o to nejcennější, by pro Panathinaikos měla být samozřejmost i povinnost v jednom.

Aspoň z historického pohledu. Ten současný už tak jasný není. Prasini (Zelení) čekají na titul dlouhých šestnáct let, točí trenéry i hráče a marně sní o návratu zlatých časů, kdy dominovali řeckému fotbalu a sbírali úspěchy v Evropě. O tom prvním si letos můžou i nadále nechat jen zdát. To druhé je stále ve hře. První krok? Vyřadit Viktorii Plzeň.

Nešťastných sedm

Jestli něco nejde Rafaelu Benítezovi upřít, jsou to úspěchy v evropských pohárech. S Valencií dokázal senzačně vyhrát Pohár UEFA. Během krátkého angažmá na lavičce Chelsea stihl zvednout nad hlavu trofej v Evropské lize. A s Liverpoolem možná neovládl Premier League, zato ale byl u jednoho z nejpamátnějších večerů sportovní historie v podobě finále Ligy mistrů proti AC Milán v květnu 2005.

Jestli mu za to Rafa Benítez opravdu má být vděčný, to se teprve ukáže. Už i v jeho případě se objevují spekulace o dalším vyhazovu. Lavička řeckého giganta poslední roky svou nestabilitou připomíná cenu kryptoměny. Od roku 2020 je Benítez už sedmým trenérem Panathinaikosu, z toho dokonce třetím v letošní sezoně. A že to před ním nezkoušela malá jména. Angažmá v Aténách, spíš kratší než delší, si do životopisu přidali László Bölöni, Ivan Jovanovič, Fatih Terim nebo naposledy Rui Vitória, dlouholetý kouč portugalské Benfiky.