přijďte na promítání finále Eura 2025

Kolik policie má být na fotbale? Ukážeme si, proč dialog a spolupráce fungují lépe než kamery a obušky

03. červenec 2025
Sdílejte:
Kolik policistů má být na ligových zápasech? A jak se tam mají chovat? Na základě historických zkušeností s různými přístupy k fotbalovým fanouškům to rozebírá Vendula Divišová z katedry politologie na Masarykově univerzitě, která se dlouhodobě zaměřuje také na otázku zajišťování bezpečnosti na fotbalových utkáních.
Pochod slávistických fanoušků ke stadionu na Letné pod dohledem policie.Foto: Profimedia

Když se slávističtí fanoušci vydali v dubnu pochodem na Julisku na zápas s Duklou, byli lehce v rozpacích. Navzdory běžným zvyklostem se setkali jen s velmi omezenou přítomností policie, která nebyla nijak odstrašující ani provokativní. To ostře kontrastovalo s událostmi z nedávného pražského derby, po kterém byla policie pod palbou kritiky za nepřiměřené použití donucovacích prostředků vůči fanouškům v útrobách stadionu s následkem újmy na zdraví u některých z nich. Předmětem kritiky byly také jiné zákroky policie v jarní části sezony, například v souvislosti se zápasy Hradec Králové-Karviná a Hradec Králové-Bohemians, stejně jako příliš viditelná přítomnost policie na řadě dalších utkání.

Nejenom fanoušci, ale v současnosti dokonce i někteří novináři, politici a kluby v návaznosti na tyto události apelovali na nutnost proměny přístupu ze strany policie. Tak třeba šéf pražské Slavie Jaroslav Tvrdík popsal v pořadu České televize z 11. dubna svoji představu policejní činnosti na fotbalových utkáních tak, že zápasy budou buď rizikové a nerizikové, přičemž „u těch nerizikových my bychom chtěli, aby ta policie vlastně to monitorovala úplně stejně jako koncert, jako hokejový zápas v O2 aréně, prostě aby tam byla téměř neviditelná.“ V tomto duchu podle něj existuje vzájemná shoda s Policií České republiky ohledně doplnění dohody, která je mezi policií, fotbalovou asociací a ligovou asociací uzavřená. Výše popisované utkání Dukly a Slavie ale i další ukázaly, že se této představě policie přiblížit dokáže. Zatím však není jasné, zda se jedná o trvalejší změnu, anebo jen dočasný ústupek policie, která ve světle kritiky dočasně upřednostnila ochranu vlastní reputace.

Ambicí tohoto textu je zodpovědět několik zásadních otázek, které se přímo dotýkají policejních opatření v boji proti diváckému násilí, a to za využití vědeckých poznatků a nejlepší praxe. Bude nás zajímat, kde, kdy a proč se represivní policejní opatření a taktiky v této oblasti zrodily a co napomohlo jejich šíření napříč Evropou. To nás povede k otázce, jaké jsou limity tohoto přístupu a co postupně vedlo k „přepsání“ této nejlepší praxe policejní práce. A nakonec se podíváme na to, z jakých důvodů policie tuto dobrou praxi prozatím ve všech případech nenaplňuje. Jakákoliv analýza aspirující na pochopení problematiky zajišťování bezpečnosti na fotbalových zápasech nemůže právě perspektivu policie samotné opomenout.

Geneze policejní represe vůči fotbalovým výtržníkům

Násilí a výtržnosti provázely fotbal od nepaměti, měnil se jen charakter a rozsah těchto problémů v reakci na řadu socioekonomických, politických či kulturních faktorů. Nicméně jsou to právě 60. léta 20. století, kdy se fotbalové chuligánství v Británii stává v očích autorit i veřejnosti závažným společenským problémem. V 80. letech pak převládá představa, že většina násilí na fotbalových stadionech a v jejich okolí je výsledkem vysoce organizovaných chuligánských gangů. Výsledkem je stav, kdy se z fotbalových chuligánů, a částečně i fotbalových fanoušků, stává nepřítel, jehož kontrola vyžaduje zavedení vysoce represivních postupů. Tento přístup k fanouškům pak už tragédie na stadionu Heysel v roce 1985 v podstatě jen potvrdila, kdy narychlo schválená Úmluva o diváckém násilí a neslušném chování při sportovních událostech a zvláště při fotbalových zápasech při Radě Evropy posvětila praxi založenou na striktním oddělení fanoušků na stadionech za využití mnohdy nebezpečného oplocení jakož i represivní policejní přítomnosti na zápasech.

Související články

Kvíz: Fotbalová jména. Vyznáte se v názvech velkých evropských klubů?

Jste znalci fotbalu? Máte přehled? Otestujeme vás v deseti krocích. Dáme vám indicie, vy nám řeknete, o který klub jde.

Kvíz

„Uberte zápasů a nepaktujte se se Saúdy!“ Rozhovor s hráčkou, která chce chránit fotbal a štve tím Fifu i Inter

Když FIFA uzavřela partnerství s ropnou společností Saudi Aramco, Sofii Junge Pedersenovou to rozezlilo. Spolu s víc než 130 fotbalistkami z 27 zemí protestovala otevřeným dopisem. Zastávala se ochrany klimatu i lidských práv. „Spousta dalších hráčů nás podporuje, ale ne veřejně. Bojí se, co řeknou kluby i sponzoři,“ říká dlouholetá dánská reprezentantka a v posledních letech hráčka Juventusu a Interu Milán.

Zelená je tráva

Na pivku s Robertem Carlosem a dojetí u transparentu PSG. Největší srdcař na finále Ligy mistrů

Kdo měl lepší kotel? Jak se pařilo s fotbalovými hvězdami? A kdy se dostanou Votroci do Evropy? Největší fotbalový srdcař Česka Tomáš Roman si s námi povídal o finále Ligy mistrů v Mnichově, které si užil na vlastní kůži i s ambasadorem soutěže Zdeňkem Folprechtem.

Liga mistrů
Popup se zavře za 8s
Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.

Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty! 

Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.