Co potřebuje český brankář, aby se dostal až na úplný fotbalový vrchol? Tím vrcholem nemyslím, že bude v síni slávy Premier League jako Petr Čech. Ano, bylo by to sice krásné, ale ruku na srdce, asi jen těžko bude nějaký český gólman v budoucnu honit jeho statistiky v nejlepší lize světa. Jen pro pořádek – 433 zápasů a 202 čistých kont. Ta čísla vypadají sakra nereálně.
Tím fotbalovým vrcholem jsem myslel, že by nějaký český gólman uzmul místo brankářské jedničky v některém z klubů v pěti nejlepších ligách světa. Cesta k tomuto cíli je těžká, ale není úplně nereálná. Česká brankářská škola je ve světě celkem proslulá a chlapíci jako Luděk Mikloško, Jan Stejskal, Pavel Srníček nebo Radek Černý zasadili kořeny pro obrovský úspěch Petra Čecha na ostrovech. A ten potom povědomí o Češích mezi třemi tyčemi, pozvedl ještě o pár úrovní výš. Nejspíš i jemu mohou kluci jako Tomáš Vaclík, Jiří Pavlenka a Tomáš Koubek děkovat. Ano, zmiňuji tahle tři jména, protože právě oni se ze své generace dostali nejdál. Byli jasné jedničky v týmech Sevilly, Werderu Brémy a Rennes.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
