Když se v roce 2009 slavilo šedesát let od založení spolkové republiky, inicioval týdeník Spiegel velký průzkum veřejného mínění s dotazem, která osobnost nejvíc symbolizuje poválečné Německo.
V TOP 10 bylo devět politiků, od Konrada Adenauera přes Helmuta Kohla po Angelu Merkelovou. Mezi nimi se, na devátém místě, ocitl chlapík, který se proslavil víc nohama než řečmi.
Franz Beckenbauer.
Až za ním skončili další sportovci jako Boris Becker, Michael Schumacher nebo Steffi Grafová. O umělcích nebo vědcích nemluvě.
Zařazení po bok špičkových politiků bylo ale na místě. Byť měl Beckenbauer přezdívku Kaiser, tedy císař, ve skutečnosti byl spíš kancléřem německého fotbalu.
Dokazoval to jako hráč, trenér i funkcionář.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
Fortuna liga se může těšit na úplného nováčka. Druhou ligu vyhrál Prague Raptors, klub založený teprve v roce 2018. Jak v něm dělají ženský fotbal řešíme v FC podcastu s kapitánkou týmu Terezou Vytlačilovou.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
